původní verze naučné stezky, nahrazena novou verzí

Naučná stezka vznikla na jihovýchodním okraji Prahy, spojovala městské části a obce Hostivař, Petrovice, Křeslice a Jižní Město. Seznamovala s fragmenty relativně zachovalé přírody a chráněnými územími v povodí Botiče a Pitkovického potoka (přírodní památka Meandry Botiče a přírodní památka Pitkovická stráň). Dále seznamovala s pravěkým hradištěm Šance, Hostivařskou přehradou, a v závěru s lesním komplexem Milíčovského lesa a přilehlou rybniční soustavou Milíčovské rybníky.

Naučná stezka byla otevřena 25. září 1980. Brožura vyšla o rok později ke dnům ochrany přírody. Citujeme z ní o smyslu vybudování naučné stezky Povodím Botiče:

Praha 20. století, rozpínající se na všechny strany, kypícím pracovním tempem, provázaným do taktu nepříjemným hlukem a mračny smogu – to je naše město, jak je důvěrně známe. A právě v této spěchající Praze, přesněji v jejím desátém obvodu, stále ještě existují místa klidu a ticha. V nich stále ještě zpívají ptáci, voní květy a vody potoka neběží uvězněny v betonové přímce, ale zcela svobodně opisují křivky a smyčky zákrutů. Protože takových míst člověk „pražský“, věčně uspěchaný, ba dokonce uštvaný, nalezne opravdu poskrovnu, nabízíme mu procházku naší zelenou oázou.

Dále zde najdeme stručný popis trasy naučné stezky:

Značky naučné stezky (…) jsou vedeny z náměstí J. Marata v Hostivaři (zde je umístěn úvodní panel s orientační mapkou) starou hostivařskou zástavbou k Botiči a dále k hrázi přehradního jezera. Odtud procházejí značky podél vodní nádrže po pohodlné asfaltové cestě až do Petrovic. Další část trasy je vedena po neudržovaných cestách a pěšinách, které mohou být za nepříznivého počasí místy i obtížněji schůdné. Od Milíčovského lesa až k závěru stezky v Jižním Městě je cesta zase již většinou asfaltovaná. Značná část trasy je shodná s červenou turistickou značkou.

Na stezce čeká na návštěvníky 9 zastávek označených tabulemi s vysvětlujícím textem a dvě odbočky s dalšími třemi zastávkami pro náročnější zájemce.

Zajímavé informace (nejen) k naučné stezce poskytuje taktéž článek od Jaromíra Pavláska v časopisu Nika 2/1981:

Je první naučnou stezkou vedoucí výlučně na území Prahy. (…) Naučný charakter stezky je kombinován se stezkou zdraví, na které mohou zájemci zkusit svoji zdatnost. Poslouží jim k tomu nářadí, které je za tímto účelem na některých místech stezky vybudováno. Bližší informace spolu s výkonnostními testy poskytne speciální vložka, která je součástí průvodcovské brožury. (…) Podél střelnice Svazarmu, která by měla zanedlouho zaniknout (na jejím místě má být retenční nádrž) dojdeme k zastávce nazvané Dobrá voda. (…) Poblíž soutoku Botiče a Pitkovického potoka se uvažuje o vybudování lávky přes Botič, čímž by se návratová cesta (pozn. – od Pitkovické stráně) na hlavní prohlídkovou trasu zkrátila. (…) Přání budovatelů naučné stezky: Naučná stezka byla vybudována pro milovníky a přátele přírody k jejich potěše i poučení. Pomozte i vy udržet naši společnou stezku stále pěknou a nepřipusťte její poškozování vandaly všeho druhu.

Naučná stezka Povodím Botiče se stala trvalou součástí území, kudy vede, a je dodnes (i po více než třiceti letech od otevření!) stále obnovována a vylepšována.

Skok na: Seznam zastávek

Základní údaje

Městský obvod:

Praha 10

Začínala:

PRAHA-HOSTIVAŘ, náměstí J. (Josefa) Marata (již neexistuje, jednalo se o dnes bezejmenné prostranství kolem křižovatky ulic Švehlova, Hostivařská, Průmyslová a Hornoměcholupská)

Končila:

PRAHA-JIŽNÍ MĚSTO, konečná stanice metra linky C „Kosmonautů“ (dnes „Háje“)

Délka:

cca 11 km

Zastávek:

úvodní (na dvou místech – na začátku a konci) + 9 základních + 3 na odbočkách

Značení trasy:

zelenobílé značky naučných stezek

Vznikla:

25. 9. 1980

Tvůrce stezky:

členové aktivu státní ochrany přírody a Český svaz ochránců přírody v Praze 10

Naše návštěva:

—

Stav naučné stezky:

stezka nahrazena novou verzí

Publikováno dne 16. 12. 2010 v  rubrikách Naučné stezky v Praze.

Komentáře (celkem: 2)

• Petr Uher 30. 7. 2023, 8:49 hod.

  Naučná stezka Povodím Botiče se postupem času měnila, živě si pamatuji, jak z tramvaje v zastávce Náměstí J.Marata vystupovaly v neděli davy lidí a ulicí U Potoka směřovaly směrem k nádrži v Hostivaři. To ještě tudy žádná naučná stezka nevedla, prostě jsme chodili na procházku – dodnes se usmíváme nad filmovými záběry z těchto míst a kroutíme hlavou, jestli to vůbec bylo možné. Psala se šedesátá léta a všichni jsme využívali jeden volný den v týdnu. A chodilo se po kdejaké vyšlapané cestičce a samozřejmě jsme se i koupali a určitě jsme k tomu nepotřebovali pláž, i když i tam jsme jezdili narvanými autobusy, které nás dovezly až ke koupališti.
  Léta sedmdesátá – to už bylo o něčem jiném. Měli jsme dva volné dny a to se přece musí využít. A tak se začalo ve velkém chatařit a jezdit na dvoudenní výlety – cesta podél nádrže Hostivař začala být mnohem volnější. V roce 1980 vznikla první naučná stezka Povodím Botiče, zpřísnily se podmínky vstupů do Přírodních památek (Meandry Botiče byly jako Přírodní památka od roku 1968, zatím jenom v základní kategorii) a podle zkušeností – kde jinde udělat start, než na náměstí J.Marata a vést turisty ulicí U Potoka a samozřejmě dál podél Botiče.
  Přišel rok 1993, část Hostivaře se stává Městskou památkovou zónou, Toulcův dvůr je Střediskem ekologické výchovy, Přírodní památka Meandry Botiče dostala ještě vyšší kategorizaci ochrany a to vše je nutné zohlednit – navíc turisté už stejně na naučnou stezku nastupovali v ulici Pražská, přesněji v oblasti Na Groši. A tak se změnil start a byl u vstupu do Toulcova dvora, lidé si tak mohli prohlédnout kousek živé přírody zblízka – a byl to asi dobrý tah, když začátek stezky zůstal do dnešní doby a má dokonce i svoje vlastní zastavení. V roce 1995 byla dokončena celková úprava stezky, tedy především panelů a jejich obsah, malinko se prodloužila cesta v oblasti Pitkovic k bývalé skládce Tingl, drobná úprava pak byla při návratu na hlavní trasu díky novým přechodům přes Pitkovický potok, ale i přes Botič, změnila se mírně i cesta z Milíčova na Háje.
  Další léta potvrdila úbytek běžných turistů na této trase, bylo potřeba myslet na cyklisty a také kvalita jednotlivých zastavení již neodpovídala moderní době, a tak v roce 2008 došlo k další, tentokrát docela podstatné změně – kromě výměny všech panelů a úpravy cest tak, aby je mohli cyklisté bezpečněji používat, se sice prodloužila stezka až do Pitkoviček (cyklisté od retenční nádrže Petrovice jedou na Křeslice), ale tam je také konec naučné stezky, chybí tedy úsek přes Křeslice a Milíčov na Háje. Zkrátila se délka stezky, zmenšil se počet turistů. Tolik k minulosti.
  Vzhledem k tomu, že stále ještě probíhají dokončovací práce na hrázi a v jejím okolí, chybí panel číslo čtyři Hostivařská přehrada, jinak je celá stezka ve velmi dobrém stavu.

  Odpovědět
• Petr Uher 10. 9. 2023, 8:12 hod.

  Ještě se vrátím k Naučné stezce Povodím Botiče a to k první verzi z roku 1980. Dostal se mi do rukou dokument ze 14. května 1981, kde je popis tehdy vyznačené trasy. Kromě toho, že v té době se z náměstí J.Marata chodilo Hostivařskou ulicí a ne ulicí U Potoka, je zde jiný popis závěru stezky. Z tehdejšího Aronova náměstí v Křeslících (dnes je tam dětské hřiště a park) jdeme vlevo Štychovou ulicí přes Botič a hned vpravo do ulice Nad Mostem (dnes po červené značce), dále Ke Kovárně, z této ulice odbočíme mírně vpravo a stále podél Botiče až na hranici Křeslic s Újezdem, opustíme červenou značku a přejdeme potok po lávce a pokračujeme vlevo ulicí Josefa Bíbrdlíka (dnes po zelené značce) do Milíčovského lesa. Podle svědectví místních obyvatel se tak chodilo až do poškození lávky přes Botič velkou vodou v osmdesátých letech (přesnější termín se mi nepodařilo zjistit), z toho důvodu byla stezka přeznačena a z Aronova náměstí se začalo chodit vpravo Štychovou ulicí a hned vlevo K Chatám a dále po dnešní zelené, tedy Ke Štítu a Josefa Bíbrdlíka. Mělo to být do opravy lávky, ale už to tak zůstalo. Milíčovským lesem se prošlo k Milíčovskému rybníku, před ním vpravo kolem rybníků Homolka a Vrah, za ním vlevo a po dnešní naučné stezce Milíčov obloukem až na ulici K Milíčovu, zde vpravo a hned vlevo ke škole, u ní vpravo ulicí Hlavatého, druhou ulicí vlevo Steinerova a ihned vpravo Kulhavého, přes Šmidkeho (dnes Opatovská) a mírně šikmo vlevo na náměstí Kosmonautů, kde byl oficiální konec stezky, vstup do metra s náměstím sousedí – podle dobových fotografií z počátku osmdesátých let to v těchto místech vypadalo jinak než dnes, stále se tu ještě stavělo. Celou trasu jsem takto prošel, ale žádné opravdu průkazné zbytky značení popisované naučné stezky jsem nenašel, nějaké zamazané značky, nebo jejich viditelné pozůstatky jsou ovšem znatelné téměř na všech existujících cestách v Milíčovském lese a okolí.

  Odpovědět