Naučná stezka Voděradské bučiny

Hodnocení:
(počet hlasů: 36)
Komentáře:
16
Naučná stezka Voděradské bučiny

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Stav naučné stezky z doby naší návštěvy, který zde popisujeme, se mohl v průběhu času výrazně změnit – stezka mohla být mezitím radikálně změněna, zrušena, nebo nahrazena jinou v odlišné trase apod. Následující informace proto už nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud jste naučnou stezku navštívili a zjistili jakékoli odlišnosti, dejte to prosím vědět ostatním návštěvníkům prostřednictvím komentáře dole na této stránce. Děkujeme.

Prochází územím NPR Voděradské bučiny, rozsáhlým lesním komplexem ležícím zhruba 30 km na východ od Prahy. Stezka seznamuje s flórou a faunou rezervace, složením lesů, výzkumem povodí Lesního potoka či geologickými jevy.

Vede převážně po pevných vozových lesních cestách, v závěru pak lesními pěšinami, mnohde jen volným lesem.

Značení je provedeno klasickými zelenobílými značkami naučných stezek, ne vždy dostatečně. V krátkém úseku údolím Jevanského potoka vede stezka souběžně s trasou Lesní stezky Penčický okruh.

Úvodní panel se nachází jednak na hrázi Jevanského rybníka v Jevanech, a také na rozcestí červené a žluté značky u Vyžlovského rybníka.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Kolín
Začíná a končí:
JEVANY (na konci hráze Jevanského rybníka) nebo VYŽLOVKA (na rozcestí „Vyžlovský rybník“). Je ale možno začít a skončit kdekoliv na trase stezky.
Délka:
cca 8 km
Zastávek:
úvodní + 8
Značení trasy:
bez značení
Vznikla:
2003
Tvůrce stezky:
ČZU v Praze – Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy
Naše návštěva:
říjen 2005
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
některé panely nejsou stále ještě instalované

Seznam zastávek

  • Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny (úvodní)
  • Vodní ptáci
  • Savci Voděradských bučin
  • Povodí „Lesní potok“ – území studia kvality životního prostředí
  • Lesní ptáci Voděradských bučin
  • Dřeviny přirozeně rostoucí na území Voděradských bučin
  • Vodní a suchozemský hmyz území Voděradských bučin
  • Penčické údolí
  • Geologie Voděradských bučin

Informační náplň

Zastávka (úvodní): Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny

  • charakteristika NPR Voděradské bučiny, důvod ochrany
  • informace o naučné stezce a její trase
  • upozornění pro pobyt a pohyb v lese
Vyobrazení:
mapa Voděradských bučin s vyznačením trasy naučné stezky; čáp černý

Zastávka: Vodní ptáci

  • drobnější ptáci
  • vrubozobí
  • chřástalovití
  • kachny
  • brodiví
  • význam tvaru siluet ptáků pro určení druhu
Vyobrazení:
labuť velká, kachna divoká, kopřivka obecná, polák chocholačka, potápka roháč, lyska černá, ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský, volavka popelavá, čáp bílý, čáp černý; určování druhu podle siluet na hladině

Zastávka: Savci Voděradských bučin

  • základní charakteristika savců lesa
  • sudokopytníci
  • šelmy
  • hmyzožravci
  • hlodavci
Vyobrazení:
norník rudý, myšice, rejsek, ježek západní, lasice kolčava, kuna skalní, jezevec lesní, liška obecná, veverka, prase divoké

Zastávka: Povodí „Lesní potok“ – území studia kvality životního prostředí

  • sledování obsahu a pohybu látek v lesním ekosystému NPR Voděradské bučiny
  • koloběh látek v lesním ekosystému
  • Thomsonův přeliv – celkový pohled
  • vývoj hodnot pH atmosférických srážek
  • schéma depozice prvků
  • živočichové citliví na čistotu životního prostředí a vodních toků
Vyobrazení:
fotografie Thomsonova přelivu; graf vývoje pH (kyselosti) dešťů; schéma depozice (velikosti ukládání) sloučenin síry; rak říční, pstruh potoční, chrostík

Zastávka: Lesní ptáci Voděradských bučin

  • sojka
  • holub doupňák
  • sýkora modřinka
  • pěvci
  • otevřeně hnízdící
  • pěnice
  • budníček
  • zrnožraví
  • datel černý
  • strakapoud
Vyobrazení:
sojka, holub doupňák, holub hřivnáč, sýkora modřinka, lejsek bělokrký, lejsek malý, datel černý, strakapoud velký, červenka, pěnice černohlavá, budníček lesní, pěnkava obecná, dlask tlustozobý

Zastávka: Dřeviny přirozeně rostoucí na území Voděradských bučin

  • ovlivnění přirozené skladby lesa těžbou
  • obnova lesa
  • druhové složení lesů na území rezervace
  • buk lesní
  • smrk ztepilý
  • jedle bělokorá
  • javor klen
  • způsob těžby dřeva
  • Posázavský smrk
Vyobrazení:
buk lesní, smrk ztepilý, jedle bělokorá, javor klen

Zastávka: Vodní a suchozemský hmyz území Voděradských bučin

  • několik typů vodních biotopů (potůčky, studánky, zabahněné nádrže, lesní rybníček, vodou vyplněné dutiny stromů) a hmyz na ně vázaný
  • chrostíci
  • bohatá fauna suchozemského hmyzu, s převládajícími druhy listnatých (bukových) lesů
  • martináček bukový
  • brouci, stromovnice buková, bejlomorka buková, žlabatky
Vyobrazení:
klínatka obecná, larva jepice, larva komára, larvy chrostíků; martináček bukový, bejlomorka buková, mol ozdobný, roháček bukový

Zastávka: Penčické údolí

  • charakteristika Penčického údolí – vymezení, tok Jevanského potoka
  • upozornění na tabulky u stromů v následujícím úseku trasy stezky – označují zdejší nepůvodní dřeviny
  • původ nepůvodních dřevin
  • Karel Adler – významný lesní hospodář
  • rybníky a mlýny na Jevanském potoce v minulosti
Vyobrazení:
romantické vyobrazení údolí na kolorované fotografii z počátku 20. století; Penčické údolí při kulminaci povodně v r. 2002; výřez z mapy stabilního katastru z r. 1841; fragment mapy lesního revíru Bohumile z r. 1890

Zastávka: Geologie Voděradských bučin

  • geologický podklad území rezervace
  • žulový balvan
  • kamenné moře
  • pseudokar (kar)
  • varp (pseudomoréna)
  • varpové stupně
  • periglaciální jevy
Vyobrazení:
nábrusy místních hornin – hlavní nerosty tvořící oba typy žul, viditelné na vyleštěném povrchu hornin (říčanská žula a jevanská žula), žulový balvan, kamenné moře, pseudokar (kar), varp (pseudomoréna), varpové stupně

Popis trasy

Jevany (Jevanský rybník) → Vyžlovský rybník → Voděradské bučiny → Penčické údolí → Jevany

Z centra Jevan (autobusová zastávka PID) jdeme po červené značce k Jevanskému rybníku (červená značka nás bude provázet celou první polovinou naučné stezky). Odbočíme z hlavní silnice na jeho hráz (vede tudy úzká asfaltka), přejdeme ji a v lese na jejím konci opustíme silničku a pokračujeme po červené značce VPRAVO (pozor, červená odbočuje rovněž vlevo) lesní vozovou cestou podél břehu. Té se stále držíme: dojdeme na konec Jevanského rybníka, dál pokračujeme lesem, mezi stromy rozeznáme hladinu rybníka Švýcar.

V místě (cca 2 km od Jevan), kde vozová cesta prudce zahýbá vpravo, odbočuje červená značka úzkou písčitou pěšinkou vlevo a krátce nato vpravo vzhůru. Zpočátku výrazně stoupá, než se opět vyrovná. Vede po rovině řídkým lesem, dále zajde více do lesa, kratší úsek vede podél plaňkového oplocení. Dále jdeme stále lesem už širší cestou až k hrázi Vyžlovského rybníka. Na tu ale neodbočujeme, ale pokračujeme rovně, lesem nedaleko břehu. Na rozcestí „U Vyžlovského rybníka“ se žlutou značkou opustíme červenou značku a pokračujeme krátce vlevo po žluté, ale jen k první křižovatce (rozdvojce). Zde nacházíme panel „Lesní potok“. Od něj pokračujeme neznačenou širší vozovou cestou vpravo. Cesta táhle stoupá, po necelém kilometru dojdeme na zpevněnou vozovou cestu s MODROU značkou. Zde se dáme vlevo po modré. Po cca 0,5 km křížíme žlutou značku, kterou jsme nad Vyžlovským rybníkem opustili, ale my se držíme stále modré značky a vozové cesty (poměrně velmi dlouhý úsek, asi 4 až 5 km) až do příchodu na serpentinu silnice, kde se napojíme na červenou značku. Po té jdeme rovně vzhůru po silnici. Po půl kilometru silnice zahýbá vpravo, my zde pokračujeme lesní vozovou cestou rovně. Údajně z důvodu zachování rázu rezervace je v tomto úseku neznačená. Teprve v místě, kde se znovu objeví červené značky a cesta se stáčí více vpravo (směrem k Černým Voděradům), odbočuje stezka vlevo dolů lesní pěšinou (odbočku je snadné minout – pozor).

Před skupinkou balvanů (památník J. Sigmonda) odbočujeme vlevo a prudce klesáme štěrkovou cestou do údolí.

Dole se napojíme na zpevněnou vozovou cestou, po níž míříme vlevo. Vpravo od nás plyne Jevanský potok – jdeme proti jeho proudu. Cesta mírně stoupá a vine se pod prudkým lesnatým svahem vlevo, místy zpevněným podpěrnou zdí. Posléze přijdeme k závoře a vyjdeme na lesní asfaltovou komunikaci. Jdeme po ní šikmo vlevo, stromořadím, před sebou vidíme několik domků. Ještě ale před prvním domem odbočujeme vlevo do lesa, nijak neoznačenou cestou (následující úsek je bohužel značen pouze v opačném směru). Cestu tvoří spíše vyjeté koleje. Nejprve se od asfaltky odkláníme zhruba v úhlu 45°, později jdeme kolmo na ni a začneme velmi prudce stoupat do svahu, prakticky volným lesem. Povrch je poměrně dost kluzký. O pár desítek metrů výše se stáčíme vpravo a pokračujeme jen lehce znatelnou pěšinkou, spíše jen zlehka sešlapaným pásem mezi stromy. Nadále, ale už jen mírně stoupáme, již ne přímo do svahu, ale šikmo. Cestička se stává občas více viditelnější. Zprava obejdeme vydutý svah a znatelným zářezem cestičky míříme k dlouhému dřevěnému chodníčku, který ve svahu překonává široké rozbahněné koryto příležitostného potoka. Dále se nyní již zcela znatelná cesta stáčí vpravo a kolem zastávky stezky opět klesá a míří směrem vlevo, kde zhruba po 200 metrech přijde kolmo na cestu, po níž prochází červená a modrá značka. Zde jdeme po červené a modré vpravo a klesáme lesem asi 50 metrů až k výchozímu místu naučné stezky u hráze Jevanského rybníka.

Fotogalerie naučné stezky

Publikováno dne 19. 08. 2003 v  rubrikách Naučné stezky v okrese Praha-východ, Naučné stezky ve středních Čechách.

Komentáře (celkem: 16)

  • Jan Škoda hod.

    1.8.2010. Stezku doporučuji procházet v protisměru (značení je lépe viditelné) a namísto Jevan navrhuji začátek v Louňovicích, kde si na úvod můžete projít místní malou naučnou stezku historií obce. Podle mapky na úvodním panelu chybí zastávky Lesní savci a Černá obec a rostliny voděradských bučin, v terénu jsou v těch místech dva prázdné panely. (Tady tyto dvě zastávky nejsou zmiňovány, patřily by mezi Lesní potok a Lesní ptáky.)
    P.S.
    Mate mě, že na turistické mapě Seznam.cz je průběh jižní větve podstatně jižněji od modré značky (částečně po žluté), může se ale jednat o omyl.

    Odpovědět
    • Tom hod.

      Dobrý den, děkuji za doplnění. Naučná stezka Voděradské bučiny se v terénu doplňuje jaksi průběžně, a v podstatě pokaždé, když si část její trasy znovu projdeme, najdeme nějaký nový nainstalovaný panel. Při první návštěvě této verze stezky bylo v terénu těch prázdných, neosazených panelů mnohem víc. Pokud jde o ty dvě nové zastávky zde neuváděné, všimli jsme si jich na panelu Stezky historií Louňovic, a k té zastávce Černá obec jsme se i vypravili, ale protože byla neosazená, ani jsme ji sem nedoplňovali.

      Ještě k té mapě na Seznamu – koukal jsem na to už kdysi, protože mě na to někdo upozorňoval mailem a ptal se, kudy že ta naučná stezka vlastně vede (když se popis trasy odlišuje od této mapy). Můj názor je ten, že jde skutečně o omyl, a stezka vede po té severnější modré značce. V každém případě bych byl rád, kdyby to nějaký očitý svědek potvrdil či vyvrátil na sto procent.

      Odpovědět
      • Lukáš Herman hod.

        Dobrý den,
        máte pravdu, stezka vede po modré, na mapě Seznamu je to jinak. Šli jsme to 3.4.2011

        Odpovědět
        • Tom hod.

          Super, děkuji za potvrzení 🙂

          Odpovědět
  • Alena hod.

    Dobrý den,
    lze vyrazit na stezku i s kočárkem? Děkuji.

    Odpovědět
    • Karel hod.

      Jde, ale chce to odvahu, je lepší s kočárem jít Pěnčickou stezku okolo Aldašínu. Tam se Vám to bude určitě moc líbit.

      Odpovědět
  • Karel hod.

    Tak dnes jsem prošel celou NS Voděradské bučiny. Šel jsem z hráze Jevanského rybníka v protisměru hodinových ručiček. Po celou dobu jsem šel po zeleném značení NS. Mezi rybníkem Ján a Vyžlovským je cca 100m stezky již jen asi pouze pro zvěř. Stezka je, ale docela hustě prorostlá, nevhodná pro kočár. Poté je zase dobrá cesta až ke křižovatce, kde si musíte ohlídat cestu cca 50 m po žluté na další odbočku. Občas je vhodné použít mapu pro kontrolu, ale zelená se v podstatě dá najít. Nejhorší cesta je od desky Sigmonda dolů a v případě opačné chůze nahoru. Naprosto nevhodná pro kočár i na Říp se jde lépe, i když dnes jsem potkal rodinu, kde otec kočár vynášel. Poté se jde kus po společné NS s Pěnčickým okruhem, který je také mimochodem moc super. Desek s informacemi o NS jsem našel 5, z toho dvě jsou vodní ptáci. Krokoměr mi ukázal 12.7 km Jinak doporučuji všem, lze jít i zkrácené verze a ty jsou vhodné i pro kočárky.

    Odpovědět
    • Tom hod.

      Dobrý den, moc děkujeme za aktuální informace!

      Odpovědět
    • Jakub D. hod.

      Dobrý den,

      naučnou stezku Voděradské bučiny jsem šel 9. 10. 2020, za mě je stezka špatně značená, informační cedule stezky by chtěly renovovat. Je dobré použít mapu z GPS aby jste našli správnou cestu, zelenobílé značení stezky je někdy obtížné najít. Od Jevanského mlýnu jsem se dostal nějakou zkratkou na trasu stezky a minul pomník Josefa Sigmonda a vrátil se k němu v protisměru stezky 🙂 (cesta mezi Jevanským mlýnem a pomníkem Sigmonda je asi nejhorší a nevhodný pro kočárky ani kolo). Zbylá cesta byla již příjemná a pěkně značená. Voděradskými bučinami vede několik dalších stezek např. Penčický okruh, Stezka kameníků, Mikešova cesta.

      Odpovědět
  • Pavel hod.

    Dobrý den, nevím kdo se stará o značení na turistické stezce, jestli obec nebo Klub českých turistů, ale je vidět že na to roky nikdo nesáhl,označení naučné stezky se velmi špatně hledá a kde jsou všechny ty panely s informacema? Některé jsou opravdu v hrozném stavu. škoda že jsem se musel ptát lidí kde stezka vede, abych se neztratil, ale ocenil jsem dvě věci,nádhernou přírodu a čistotu všude kolem, ač nikde nebyly koše,žádné odpadky se nikdy nepovalovaly

    Odpovědět
  • Barbie hod.

    Zhruba před týdnem jsme procházeli stezku s oddílem dětí. Jak píšou výše, většinově jsou infotabule poněkud dezolátní. Občas je značení trošku pokoutné, ale vždycky když jsme začali přemýšlet jestli nejdeme špatně, nějaké jsme potkali. Značky by stálo za to trochu obnovit, některé jsou hodně vybledlé, ale jde to. S kočárkem opravdu pro kurážné kusy, ale trase je krásná a moc jsme si ji užili!

    Odpovědět
  • Tom hod.

    Stezku jsem prošel včera, od hráze jsem s dětmi šel přímo do kopce k Lenhartově studánce a dále po směru hodinových ručiček. Značení je obnovené, ale trasa je změněná, nevím, jestli kvůli těžbě dřeva. Každopádně 1/3 trasy jste přesměrováni kolem pomníku K.Liebicha – aktuální turistické značení je na mapy.cz. Po modré to ale nyní vede až do Louňovic, což procházku docela prodlouží o cca 3,5km. Jde však využít značení (asi staré) po žluté – od rozcestí Lom Kamenka s kovárnou, které vede podél potoka na rozcestí Vyžlovský rybník.
    Cedule nejsou přemístěny a pokud jsou, tak, total nepoužitelné. Cesta za Vyžlovským rybníkem (směrem ke Švýcaru) je na začátku za chatami total bahňák – nutno obejít lesem. S kočárkem obtížné!!!
    Každopádně bučiny jsou úžasné, obzvláště nyní na podzim.

    Odpovědět
    • Tom hod.

      Dobrý den, moc děkujeme za aktuální informace o naučné stezce.

      Odpovědět
    • Tomáš (KČT) hod.

      Zdravím,
      turistické značení ve Voděradských bučinách jsme letos na žádost AOPK přeložili tak, aby se vyhýbalo nejcennějším oblastem NPR. Naučná stezka, kterou vytvořil ŠLP ČZU, není v naší správě a za stav panelů ani značení neodpovídáme. Její trasa se s vedením turistických tras místy rozchází.
      Vzhledem k výše uvedenému důvodu přeznačení si myslím, že se s obnovou NS v současné podobě nepočítá…

      Odpovědět
      • Tom hod.

        Dobrý den, moc děkuji za informace „ze zákulisí“. Vrátil jsem se k fotkám z naší návštěvy v roce 2005, abych si připomněl, jak to s tím značením vlastně původně bylo. Tehdejší trasu naučné stezky popisujeme od hráze Jevanského rybníka. Odtud vedla stezka pouze po červené značce, bez značení NS. Zeleno-bílé značení NS začínalo až u rozcestí Vyžlovský rybník a stezka vedla pouze po něm k rozcestí pod lomem Kaménka, kde se napojila na modrou značku. Poté až k rozcestí u Lenhartovy desky vedla po původní modré značce a zároveň po značkách NS. Dále vedla po značkách NS a červené značce. Po odbočení k Sigmondovu pomníku už vedla pouze po značkách NS, až k rozcestí u Jevanského rybníka (zde konec naučné stezky). Dá se tedy říci, že v současné době vede značná část trasy naučné stezky (minimálně polovina) mimo udržované barevné trasy. A předpokládám, že značení NS se již neobnovuje (přestože soudím, vzhledem k jeho profesionální kvalitě, že bylo taktéž provedeno Klubem českých turistů). Každopádně vzhledem k požadavku AOPK na přeložení trasy je evidentně cílem omezit návštěvnost na původní trase, a proto obnova poničené naučné stezky není (v původní trase) pravděpodobná. Což je škoda, vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejstarších naučných stezek u nás.

        Odpovědět
  • Marťa hod.

    Dnes jsem absolvovala naučnou stezku Voděradske bučiny,příroda moc hezká,ale stezka téměř bez značení. Na rozcestnikach nebyl udaný žádný ukazatel a chybělo i označení stezky.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.

Vložit komentář