Seznam zastávek

• úvodní – obecně o Českém krasu

1. Budňanská skála (geologický odkryv, zkameněliny)
2. hrad Karlštejn, fauna a flóra Karlštejnska
3. Dub Sedmi bratří (pověst), lesní zvěř, dravci
4. monokultury jehličnatých dřevin, houby
5. Královská studánka, rostliny vlhkých půd, motýli

1. dolní tok Bubovického potoka (fauna, flóra)
2. spodní část suchého údolí mezi Velkou horou a Dřínovou horou (flóra, motýli)
3. vodopády Bubovického potoka
4. přirozené lesní porosty Českého krasu
5. ochrana lesních porostů
6. porosty na různých geologických podkladech, klíště obecné
7. údolí Kačáku
8. geologie údolí Kačáku mezi Svatým Janem pod Skalou a Hostimí
9. vlhké louky podél Kačáku – flóra, fauna
10. potoční niva, lužní porosty
11. Berounka – ptáci a další živočichové říčních břehů
12. krasové jevy, údolí Berounky (flóra, fauna)

Informační náplň

Úvodní (umístěn v Srbsku i Karlštejně)

• státní přírodní rezervace Karlštejn – základní údaje
• geologická stavba
• lesy v rezervaci
• kaňonovitá údolí Berounky, Kačáku a Bubovického potoka, zkameněliny v Českém krasu, krasové jevy
• informace o naučné stezce
• bezpečnostní pokyny při procházení stezkou

Zastávka „a“

• geologický odkryv Budňanské skály
• popis jednotlivých geologických vrstev

Vyobrazení:

otakárek fenyklový; zkameněliny: lilijice rodu Scyphocrinites, lastury mlže Cardiola, hlavonožec rodu Orthoceras; květiny: bělozářka liliovitá, chrpa Triumfettiho; Budňanská skála – příklad disharmonického vrásnění vrstev

Zastávka „b“

• vliv vybudování hradu Karlštejn na okolní krajinu
• rozvoj lesostepí a křovinatých porostů v minulosti
• suchozemští měkkýši
• ptáci

Vyobrazení:

stehlík obecný, hýl obecný; páskovka žíhaná; svída dřín, líska obecná, dřišťál obecný, javor babyka

Zastávka „c“

• dub „Sedmi bratří“ – původ názvu
• rostlinstvo a živočišstvo vázané na polní plochy

Vyobrazení:

lasice kolčava, hraboš polní, norník rudý, myšice lesní; jestřáb lesní, kalous ušatý; siluety dravců za letu: jestřáb lesní, káně lesní, poštolka obecná, krahujec obecný

Zastávka „d“

• zakládání lesních monokultur místo přirozených porostů
• houby
• úskalí pěstování smrku (napadání dřevními houbami, lýkožroutem apod.)

Vyobrazení:

sluka lesní; kuna lesní; lýkožrout smrkový (+ tvar podkorních chodbiček); žampion lesní, muchomůrka zelená, bedla červenající

Zastávka „e“

• podzemní vody, prameny
• Královská studánka
• motýli, další hmyz

Vyobrazení:

mravenec lesní, pestřenka pruhovaná; vraní oko čtyřlisté, jarmanka větší, lýkovec jedovatý, kokořík vonný; plch velký

Zastávka A

• údolí dolního toku Bubovického potoka (využití, místní flóra)
• ptáci ovocných sadů a lesů

Vyobrazení:

dymnivka dutá, česnáček lékařský, plicník lékařský, křivatec žlutý, orsej jarní; drozd zpěvný, rehek zahradní, mlynařík dlouhoocasý

Zastávka B

• spodní část údolí mezi Velkou a Dřínovou horou a úpatí Velké hory (flóra, fauna)
• skladba lesa

Vyobrazení:

motýli: babočka osiková, perleťovec stříbropásek, babočka admirál, batolec duhový, žluťásek řešátlovitý; květiny: kyčelnice devítilistá, jaterník podléška; silueta listu a plod: javor mléč, javor klen

Zastávka C

• vodopády Bubovického potoka
• proces vzniku pěnovců
• kapraďorosty
• místní vegetace

Vyobrazení:

mlok skvrnitý; kapraďorosty (siluety): osladič obecný, sleziník červený, sleziník routička, puchýřník křehký; pták: střízlík obecný; rostliny: oměj vlčí mor, kopytník evropský

Zastávka D

• přirozené porosty Českého krasu (habrové doubravy)
• rostlinstvo na ně vázané s ohledem na typ stanoviště (horní, střední, spodní části svahu apod.)

Vyobrazení:

kukačka obecná, žluna zelená, holub hřivnáč, sojka obecná; rostliny: medovník meduňkolistý, lecha jarní, jaterník podléška

Zastávka E

• druhy stromů na území Českého krasu
• ochrana lesních porostů v rámci NPR Karlštejn
• nepůvodní dřeviny

Vyobrazení:

list a plod dubu letního a dubu zimního, lípy malolisté, jeřábu obecného, jeřábu muku a jeřábu břeku; prase divoké (+ stopa), plšík lískový, jezevec lesní (+ stopa)

Zastávka F

• lesní společenstva na nevápencových horninách
• chudé habrové doubravy, černýšové doubravy, zakrslé teplomilné doubravy
• klíště obecné

Vyobrazení:

ptačinec velkokvětý, tolita lékařská, silenka nící, černýš hajní, konvalinka vonná, pstroček dvoulistý; klíště obecné, chrobák lesní; pták: brhlík lesní

Zastávka G

• údolí Kačáku
• Svatý Jan pod Skalou (skála s jeskyní a křížem)

Vyobrazení:

geologický profil devonského souvrství v údolí Kačáku mezi Svatým Janem a Hostimí; zkameněliny devonských ramenonožců (brachiopoda) ze spodních poloh kotýských vápenců (okolí Svatého Jana pod Skalou) – gypidula pelagica (Barrande), plethorhyncha dyana (Barrande), barbaestrophia praestans (Barrande); oměj různobarvý; netopýr ušatý

Zastávka H

• geologická stavba údolí při severním okraji Hostimi
• zvrásnění vrstev

Vyobrazení:

devonští trilobiti zlíchovských vápenců (Hostim): crotalocephalus sternbergi (Boeck), reedops decorus; lomikámen trsnatý, tařice skalní, kosatec bezlistý český, lomikámen vždyživý; ještěrka obecná; saranče vlašské

Zastávka I

• louky v okolí potoka
• rostliny a živočichové na ně vázaní

Vyobrazení:

ocún jesenní, blatouch bahenní, kostival lékařský; straka obecná, špaček obecný; myšice křovinná, tchoř tmavý, lasice hranostaj; zkamenělá kapradina relimia hostinensis, dříve protopteridium

Zastávka J

• dno údolí Kačáku – vznik lužních porostů, rostliny a živočichové
• fauna vázaná na tok potoka
• skály nad Kačákem

Vyobrazení:

olše lepkavá, jasan ztepilý; pomněnka bahenní; skorec vodní, konipas horský, ledňáček říční; pstruh potoční; chrostík – dospělec a larva v pouzdře

Zastávka K

• řeka Berounka (okolní porosty, ptactvo vázané na řeku)
• vodní živočicové v řece
• živočichové břehu (užovky)

Vyobrazení:

pěnice pokřovní, rákosník velký, kachna divoká, ondatra pižmová, užovka obojková, vrba bílá

Zastávka L

• působení vod na vápence
• vznik krasových jevů (jeskyně apod.), archeologické nálezy
• hluboká údolí Berounky a Kačáku
• místní lesní porosty

Vyobrazení:

průřez soustavou Barrandovy jeskyně; roháč obecný; můry běloskvrnáč pampeliškový a ploskoroh pestrý; kavyl Ivanův, sasanka lesní, devaterník šedý, kosatec český

Popis trasy

Výchozí místo Karlštejn (úsek z Karlštejna ke Kubrychtově boudě)

Pokud naučnou stezku zahajujeme v obci Karlštejn, začneme ji nejlépe na železniční stanici Karlštejn (hlavní trať Praha–Beroun). Od nádražní budovy jdeme vlevo po žluté značce, na silniční křižovatce odbočujeme vlevo (stále po žluté) a po silnici jdeme k silničnímu mostu. Přejdeme Berounku a hned za mostem, přímo před Budňanskou skálou, nacházíme úvodní panel a na jeho druhé straně zastávku „a“.

Odtud jdeme vpravo do obce Karlštejn, ne ale až do centra k hlavnímu parkovišti, ale odbočujeme hned první ulicí vlevo (zákaz vjezdu) a dál stoupáme ulicí stále po žluté a posléze červené značce k hradu Karlštejn. Červená značka se oddělí vlevo od silnice a stoupá prudčeji chodníkem, při příchodu mezi turistické stánky uděláme levotočivý obrat a stoupáme dál už mírněji mezi krámky a dál jdeme po rovině až k bráně hradu Karlštejn. Zde u ní stezka odbočuje vpravo (zde se rovněž objevuje poprvé značka NS).

Začneme mírně klesat širší pěšinou zařízlou do svahu. Asi 100 metrů od hradu je zastávka „b“. Cesta dále klesá, vroubena zábradlím z kulatiny, až sejde k silnici. Přejdeme potok tekoucí betonovým korytem a pokračujeme vpravo po silnici (vedlejší s malým provozem). Vyjdeme z obce Karlštejn a asi 100 metrů za ní se naučná stezka spolu s červenou značkou odklánějí ze silnice šikmo vlevo a začnou stoupat do svahu, širší cestou, stále nad silnicí. Asi 300 metrů za silnicí odbočujeme znovu šikmo vlevo a po několika kamenných stupních a přicházíme k dubu Sedmi bratří, kde jsou i lavičky, a zastávka „c“. Dál za panelem je rozcestí s turistickou orientací. Zde se napojujeme na prašnou vozovou cestu, po níž jdeme vlevo a dál stoupáme, spolu s červenou značkou.

V místě, kde se vozová cesta prudkou levotočivou zatáčkou odklání, pokračujeme stále rovně, o něco užší prašnou cestou, nyní okrajem lesa, a stále stoupáme. Jdeme asi 400 metrů a narazíme na zastávku „d“.

Padesát metrů za panelem odbočuje širší cesta doprava – my pokračujeme opět stále rovně, nyní jen užší kamenitou lesní cestou, která již jen mírně stoupá, spíše jde po rovině. Mineme vlevo chatku a za ní začneme mírně klesat. Dál klesáme výrazněji, až přijdeme ke Králově studni, kde je zastávka „e“. Kousek pod studánkou, asi 100 metrů, se odkláníme cestou jakoby šikmo vpravo. Dál výrazně klesáme skalnatým údolíčkem, podél zábradlí a vyjdeme na louku. Klesneme travnatou strání do údolí Bubovického potoka, na rozcestí „Kubrychtova bouda“, kde se napojíme na trasu naučné stezky ze Srbska (přichází zleva). Zde tedy zahneme vpravo a (stále po červené značce) míříme k lesu.

Výchozí místo Srbsko (úsek ze Srbska ke Kubrychtově boudě)

Zde stezku zahájíme opět nejlépe na železniční stanici (rovněž hlavní trať Praha–Beroun). Od ní jdeme k lávce přes Berounku, přejdeme ji a na opačném břehu v obci nacházíme hned za lávkou úvodní panel. Od něj jdeme po žluté značce i dobře značenou trasou naučné stezky. Stoupáme asi 200–300 metrů po hlavní silnici, téměř až na konec Srbska. Ve chvíli, kdy po levé straně mineme ruinu hotelu, odbočujeme krátce poté ze silnice šikmo vpravo asfaltovou cestou mířící k dalším domkům. Mineme několik rodinných domků a vcházíme do zeleného lučinatého údolí. Na kraji lesa za loukou je zastávka A.

Cesta zcela vyjde ze Srbska a dál pokračuje úzkým vlhkým lesnatým údolím. Mírně stoupá, po pravé straně má příležitostné koryto potoka. Posléze vyjde z lesa a po pravé straně míjí malý rybníček. Dál pokračuje vozovou cestou po okraji louky, míjí několik chatiček. Postupně začne mírně stoupat a okrajem louky dojde až k rozcestí „Kubrychtova bouda“, kde se k ní napojí větev naučné stezky z Karlštejna (přichází zprava). Zde končí žlutá značka a vyměníme ji za červenou.

Společná trasa

Kubrychtova bouda → Bubovické vodopády → Propadlé vody → Svatý Jan pod Skalou → Hostim → Berounka → Srbsko

Dál pokračujeme rovně, asi 200 metrů za rozcestím „Kubrychtova bouda“ je zastávka B. O kus dál mineme na louce Kubrychtovu boudu a opět vstoupíme do lesa. Dojdeme zprava k potoku. Přejdeme lávku; hned za ní je zastávka C. Dále stezka krátce prudce stoupá skalními stupni nad Bubovickým potokem, překoná malý útes zasahující až do údolí a znemožňující přímý průchod, a dál opět prudce sklesne k potoku. (Sestup je obtížný, ale usnadněný zábradlím z kulatiny.) Cesta dál pozvolna stoupá údolím Bubovického potoka, až dojdeme k rozcestí Bubovické vodopády. Zde přejdeme opět na levý břeh potoka a stoupáme výš podél kaskády vodopádů vstříc listnatému údolí.

Po skalním stupni se vyhneme potoku, jdeme přímo jeho skalnatým korytem, až vyjdeme do vlhkého zarostlého údolí bez skal. Cesta přejde potok a mezi stromy a keři začne stoupat vzhůru, vlevo směrem od potoka, stále s červenou značkou. Vystoupáme do svahu, dál jdeme po rovině zarostlou pěšinou; od Bubovického potoka jsme se již zcela odklonili. Po lávce přejdeme vodoteč, krátce poté opět zpět na původní břeh. Zprava se k cestě připojí rokle, my dál pokračujeme vlevo vzhůru do svahu zpočátku podél dřevěného zábradlí. V přímém směru stoupáme lesem, asi 200 metrů za odbočením je zastávka D.

Stále stoupáme, až vyjdeme na úzkou zarostlou mýtinu. Jdeme dál rovně, podél akátů, kamínkovou cestou, po pravé straně je znovu zarůstající mýtina, vlevo je mladší listnatý les.

Vystoupáme a přijdeme ke křižovatce cest, kde roste osamocený strom. Zde se stáčíme vpravo, cesta je nyní širší, skoro vozová. Mírně klesáme nebo jdeme po rovině. Následuje mýtina a pak míříme k lesu. Cesta klesá lesem, napojí se na jinou cestu, širší vozovou, a míří k červenobílé závoře. Před závorou je zastávka E.

Ještě před závorou odbočujeme vlevo prudce dolů pěšinou vyšlapanou ve svahu k silnici. Na silnici je rozcestí „Boubová“. Pokračujeme dál po červené, od rozcestí vlevo a hned vpravo dolů příkrou pěšinou. Sejdeme ke korytu příležitostného potoka, přejdeme jej a pokračujeme protilehlou cestou. Začneme prudce stoupat do protilehlé stráně. Cesta výrazně stoupá lesem, až vyjde na malinké prostranství, kde se opět vyrovná. Kolem jsou mladé listnaté stromy. Dále pokračujeme pouze úzkou vyšlapanou pěšinkou. Na travnaté křižovatce úzkých lesních cest zatáčíme vlevo (stále po červené). Asi 200 metrů za křižovatkou je zastávka F.

Za panelem cesta začne klesat, nyní spíše smíšeným lesem. Překřížíme širokou vozovou cestu, ale pokračujeme stále dolů. Asi 10 metrů za křížením uhýbá červená značka vpravo. Opouštíme vozovou cestu a pokračujeme nevozovou lesní cestou, která začne výrazněji klesat, vstupujeme do listnatého lesa. Klesneme až k rozcestí „Propadlé vody“ (zde se napojíme rovněž na trasu NS Svatojánský okruh), kde pokračujeme rovně a začneme prudce klesat skalnatým hluboce zařízlým údolím, níže ve svahu spíše roklí. Cesta je místy kluzká. Pozor je třeba rovněž dávat na různé malé prohlubně zakryté spadaným listím. Dole přicházíme ke zdi bývalého klášterního areálu ve Svatém Janu. Jdeme podél ní vpravo, po pravé straně máme mohutnou skalní stěnu. Přijdeme na roh zdi, kde odbočíme vlevo a vyjdeme na prostranství před kostelem v centru obce.

Zde opustíme červenou značku a dál (až ke konci stezky v Srbsku) jdeme výhradně po žluté značce. Přejdeme po silničním mostě potok a míříme po silnici (pozor – větší provoz) skalnatým lesnatým údolím (zastávka G a H) Kačáku do obce Hostim, v centru obce zahýbáme vlevo na hlavní silnici (směr Praha). Za Hostimí odbočuje před silničními serpentinami žlutá značka vpravo dolů, vozovou cestou vedoucí dál v blízkosti potoka (vpravo od nás). Posléze potkáme zastávku I a asi půl kilometru za ní zastávku J.

Přejdeme potok na pravý břeh. Brzy přijdeme po zpevněné cestě k několika domkům. Asfaltka se stáčí vpravo, ale my jdeme rovně, kamenitou pěšinou, která mírně klesá stále na dohled potoka. Pěšina změní povrch v měkkou udusanou hlínu, přimkne se zprava k potoku a podél něj nás dovede k železné lávce, u níž je zastávka K.

Po lávce přejdeme potok na jeho levý břeh a dál míříme vpravo k Berounce. Odtud pak jdeme směrem vlevo podél ní (máme ji po pravé straně) vozovou, místy dlážděnou cestou skalnatým kaňonem do Srbska – cestou ještě potkáme (zhruba v polovině cesty od ústí Kačáku do Berounky k Srbsku) poslední zastávku L. Žlutá značka nás pak dovede přímo do centra Srbska, kde naučná stezka končí.

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.