původní verze naučné stezky z roku 1975, nahrazená novější verzí
Cílem vybudování naučné stezky bylo upozornit na unikátní přírodní lokalitu (pozůstatek bývalé sopky) nacházející se v jinak intenzivně průmyslově i zemědělsky využívané krajině v okolí Kladna. Vinařická hora je nejen pozoruhodným geologickým fenoménem se zajímavou flórou, ale nabízí také krásný výhled do krajiny – nejen v nejbližším okolí, ale např. i na České středohoří.
Pokud jde o původní podobu této naučné stezky, vzhledem k tomu, že vznikla již velmi dávno a od té doby byla překryta novějšími verzemi, nezbývá nám než vycházet pouze z tištěného průvodce ke stezce (vydal Odbor kultury ONV Kladno a Okresní kulturní středisko v Kladně, rok vydání neuveden, údajně 1981). Průvodní text např. uvádí:
Celá stezka je značena bílými čtverci s červenou úhlopříčkou (…). Jednotlivé zastávky jsou vyznačeny černými čísly na značkách. Na trase je celkem 10 zastávek, ke kterým najdete poučení v tomto průvodci.
Z toho vyplývá, že naučná stezka používala nestandardní značení (v podstatě zřejmě značky naučných stezek v červeno-bílém provedení). Chybí však jakákoli zmínka o informačních panelech, pouze je řeč o vyznačení zastávek v terénu a textu v průvodci. Pokud byl ale průvodce vydán až šest let po vzniku stezky, je téměř jisté, že stezka původně informační panely měla. Je ale možné, že byly v mezidobí zničeny a v době vydání průvodce už pak návštěvníci veškeré informace skutečně čerpali pouze z něj. To je ale pouze spekulace.
Vznik naučné stezky byl pochopitelně ovlivněn dobovou ideologií (podpořenou dělnickou tradicí Kladna a rokem vzniku stezky – slavilo se právě 30. výročí osvobození Československa od fašismu Sovětskou armádou). Citujeme z úvodního textu průvodce:
Zeleň ustupuje, aby nepřekážela mechanizaci. Socialistická společnost si však její důležitost uvědomuje, a proto bude zeleň postupně plánovitě deponována do svahů a na méně úrodné pozemky. Mladí lidé však nechtějí nečinně čekat, až budou všechny ty plány na přeměnu krajiny realizovány, ale chtějí sami přiložit ruku k dílu a urychleně pomáhat. (…) Mládí chce alespoň ve chvílích volného času z těsných ulic velkoměst unikat a poznávat krásu přírody své země. Tak je tomu i v Kladně, kde se členové SSM z aktivu státní ochrany přírody a členové SSM z údržby Spojených oceláren dohodli, že společně vybudují naučnou přírodovědnou stezku nedaleko Kladna na Vinařické hoře. (…) Naučná stezka je tedy stezkou mládí dychtícího po poznání. (…) Nechť se tedy stane symbolem internacionálního přátelství mladých lidí na celém světě.
Trasa naučné stezky vedla po kamenitých cestách a pěšinách, někdy velmi příkrých – byla rozhodně vhodná pouze pro pěší.
Skok na: Seznam zastávek | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Kladno
- Začínala a končila:
- obec VINAŘICE u Kladna, na konci ulice U Rybníka, u domu čp. 454
- Délka:
- 2,5 km
- Zastávek:
- 10 + 2 (4a a 5a)
- Značení trasy:
- bílé čtverce s červenou úhlopříčkou, odbočky šipkami, zastávky vyznačeny černými čísly na značkách
- Vznikla:
- 1975
- Tvůrci stezky:
- pracovníci aktivu státní ochrany přírody ONV Kladno a členové BSP údržby Poldi-SONP Kladno
- Naše návštěva:
- srpen 2008
- Stav naučné stezky:
- nahrazena novější verzí
Seznam zastávek a jejich informační náplň
- 1. úvodní text o geologické stavbě, flóře a fauně Vinařické hory
- 2. jeřáb muk; flóra v okolí zastávky
- 3. pupava obecná; flóra nedaleké teplé a suché stráně; výhled do okolí (nádraží Vinařice, Smečno, důl Nejedlý I., Libušín, důl Gottwald I.)
- 4. rozsáhlé vřesoviště; pohled na třebichovickou cihelnu
- 4a. pohled na Smečno
- 5. habrový les
- 5a. vyhlídka na vrcholy Českého středohoří
- 6. odkryv vyvřelých hornin
- 7. nad hlavním čedičovým lomem – popis geologického odkryvu; hnízdiště poštolek
- 8. nejvyšší bod Vinařické hory; výhled na její druhý vrchol, Slaný, Hrdlív, Pchery
- 9. pohled na čedičový svah s akáty; flóra okolí zastávky
- 10. druhý vrchol Vinařické hory; výhled do okolí (Kladno, okolní obce, doly, průmyslové závody SONP a Kablo)
Popis trasy
Vinařice → vrchol Vinařické hory → Vinařice
Naučná stezka začínala stejně jako novější verze ve Vinařicích na konci ulice U Rybníka, u osamělého domu čp. 454, na úpatí Vinařické hory. Od novějších verzí se ale v jedné zásadní věci lišila – vynechávala totiž slepou odbočku do hlavního lomu a vedla pouze nahoře po jeho obvodu. Rozmístění zastávek jinak víceméně odpovídalo novějším verzím, tak alespoň stručně:
Na výchozím místě byla 1. zastávka. Odtud naučná stezka mírně vystoupala sadem k jeřábu muku, kde byla 2. zastávka. Za ní se cesta dělí, novější verze se vydávala vpravo do lomu a zpátky, původní verze mířila rovnou pěšinou vlevo. Na okraji výslunné stráně byla 3. zastávka. Dále trasa klesala k lesu, a posléze dorazila ke 4. zastávce u vřesoviště. Za ní vedla cestou zarostlou křovinami – některé ze zdejších dřevin byly označeny cedulkami s názvy. Následovala zastávka 4a, odkud byl výhled na Smečno. Dále stezka stoupala výše do svahu, do habrového háje, kde byla 5. zastávka. Odtud stoupala ještě výše, k zastávce 5a, s výhledem na České středohoří, a dále k 6. zastávce. Zde se trasa lomila a začala stoupat ostře vpravo, směrem k okraji hlavního lomu, u něhož byla 7. zastávka. Dále stezka obešla horní okraj lomu a vystoupala na nejvyšší vrchol Vinařické hory s trianglem (zde 8. zastávka). Odtud sešla kolem dalších odkryvů a hlavního lomu do sedla mezi hlavním a vedlejším vrcholem, kde byla 9. zastávka. Odtud opět následoval výstup, tentokrát na jižní vrchol Vinařické hory. Na straně směrem k Vinařicím byla poslední, 10. zastávka. Odtud se sestoupilo zpět k výchozímu místu (1. zastávce), průvodce bohužel neuvádí kudy, zda nějakou přímou cestou, nebo návratem do sedla mezi vrcholy a pak přímo ze svahu k 2. zastávce (tudy vedou novější verze naučné stezky).