(počet hlasů: 13)
Naučná stezka seznamuje s historií těžby uhlí v kladenské uhelné pánvi, konkrétně ve vrapické oblasti rozkládající se mezi obcemi Kladno-Vrapice a Brandýsek a městem Kladno. Krom pozůstatků jednotlivých dolů stezka taktéž navštěvuje výchoz hlavní kladenské uhelné sloje nebo paleontologickou lokalitu Žraločí zuby, chráněnou jako přírodní památka.
Naučná stezka začíná ve Vrapicích u kostela sv. Mikuláše, a končí u vodního parku Čabárna u silnice z Kladna-Švermova do Brandýsku. Trasa je značena černo-zelenými značkami, odbočky z trasy (celkem tři) jsou označeny šipkami.
Naučnou stezku jsme dosud nenavštívili, text na této stránce byl zpracován z dodaných podkladů a fotografií, za jejichž zaslání děkujeme Jiřímu Suchomelovi.
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň
Základní údaje
- Okres:
- Kladno
- Začíná:
- KLADNO-VRAPICE, u kostela sv. Mikuláše
- Končí:
- CVRČOVICE – Čabárna
- Délka:
- cca 7 km
- Zastávek:
- 14
- Značení trasy:
- černo-zelené značky, ukazatele
- Vznikla:
- 26. duben 2008
- Tvůrci stezky:
- Klub přátel hornických tradic – Kladno, o. s.; Magistrát města Kladna; Kulturní komise Rady města Kladna; Lesy ČR, s. p. – lesní správa Nižbor; Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno
- Naše návštěva:
- dosud nenavštíveno, materiály ke zpracování (texty a fotografie) nám zaslal Jiří Suchomel
- Stav naučné stezky:
- 100 %
Seznam zastávek
- První soukromý těžař Václav Černý z Buštěhradu
- Chráněná paleontologická lokalita Žraločí zuby
- Odbočení Josefská-Ferdinandova štola
- Důl Nový Jan
- Odbočení vlevo – Důl Ludvík
- Oblast Na Stařinách, výchoz uhelné sloje, štola Mír
- Odbočení vpravo – Důl Josef
- Jáma Svatá Ludmila
- Důl Marie-Antonie
- Důl Václav
- Důl Vítek
- Vyhlídka – hornická kolonie dolu Michael-Layer
- Důl Ferdinand
- Vyhlídka Důl Theodor
Informační náplň
Zastávka 1: První soukromý těžař Václav Černý z Buštěhradu
- první soukromá těžební společnost v buštěhradském panství
- důl Josef, důl Ludvík
- další doly Václava Černého mimo vrapickou oblast
- hrob Václava Černého u chrámu sv. Mikuláše ve Vrapicích
- Vyobrazení:
- hrob Václava Černého
Zastávka 2: Chráněná paleontologická lokalita Žraločí zuby
- geologická minulost a předmět ochrany přírodní památky Žraločí zuby
- Vyobrazení:
- přírodní památka Žraločí zuby
Zastávka 3: Odbočení Josefská – Ferdinandova štola
- historie Josefské štoly
- Vyobrazení:
- provozní budovy Josefské štoly (historická fotografie)
Zastávka 4: Důl Nový Jan
- popis dolu
- způsob dopravy uhlí na povrch
- způsob čerpání vody
- nálezná jáma buštěhradské vrchnosti
- Vyobrazení:
- provozní budovy dolu Jan (historická fotografie)
Zastávka 5: Odbočení vlevo – Důl Ludvík
- zahájení těžby
- charakteristika uhelné sloje
- Vyobrazení:
- celkový pohled na důl Ludvík (historická fotografie)
Zastávka 6: Oblast Na Stařinách, výchoz uhelné sloje, štola Mír
- štoly a jámy založené buštěhradskou vrchností
- lomy založené po převzetí oblasti Václavem Černým
- těžní a průzkumná štola Mír
- odkryv hlavní kladenské uhelné sloje na povrchu
- Vyobrazení:
- odkryv uhelné sloje
Zastávka 7: Odbočení vpravo – Důl Josef
- charakteristika dolu
- současné pozůstatky po dolu
Zastávka 8: Jáma Ludmila
- založení jámy a její další hloubení
- pravděpodobně první parní těžní stroj na Kladensku
- provoz a další význam jámy
- Vyobrazení:
- jáma Svatá Ludmila (historická fotografie)
Zastávka 9: Důl Marie-Antonie
- charakteristika dolu
- nejproduktivnější důl buštěhradského panství
- propojení s jámou Svatá Ludmila, dolem Václav a štolou Ferdinand
- Vyobrazení:
- provozní budovy dolu Marie-Antonie (historická fotografie)
Zastávka 10: Důl Václav
- charakteristika těžné jámy Václav
- provoz dolu
Zastávka 11: Důl Vítek
- majitelé původní jámy a dolu
- charakteristika dolu
- průběh a ukončení těžby
- Vyobrazení:
- provozní budovy dolu (historická fotografie)
Zastávka 12: Vyhlídka – hornická kolonie dolu Michael-Layer
- geologický průzkum kladenské uhelné pánve
- charakteristika dolu Michael Layer
- enormní přítoky důlních vod
- hornická kolonie u dolu
- provoz lomu, další využití po ukončení těžby
- Vyobrazení:
- současný pohled na důl Michael
Zastávka 13: Důl Ferdinand
- největší a nejmodernější šachta cvrčovické oblasti
- jáma Ferdinand I. – charakteristika dolu a uhelné sloje, průběh těžby
- jáma Ferdinand II. – charakteristika dolu a sloje
- železniční vlečka do dolu
- elektrické osvětlení
- provoz dolu a jeho ukončení
- Vyobrazení:
- důl Ferdinand (historická fotografie)
Zastávka 14: Vyhlídka – Důl Theodor
- charakteristika dolu
- stavba elektrárny a dalších provozů při dole
- využití provozních objektů dolu po ukončení těžby
- Vyobrazení:
- důl Theodor (historická fotografie)
Komentáře (celkem: 5)
Dobrý den. Zhruba před dvěma lety jsme s manželem absolvovali zmíněnou naučnou stezku s panem Jiřím Suchomelem a musím říci, že z počátku jsem byla dost skeptická, ale po vykročení ve Vrapicích a neskutečně znalý a odborný výklad pana Suchomela nás velmi nadchl, a proto vřele doporučuji. Ať už samotné nebo po domluvě, jestli provází, s panem Suchomelem, stojí to opravdu za procházku. Nejen samotné ať pozůstatky dolů a nebo vyprávění pana Suchomela, prostě SUPER. Jsme z Buštěhradu, leccos jsme věděli, ale co bylo navíc, zase věděl pan Suchomel, který vlastně prováděl svoje vlastní fotografování a ke kterému jsme se vlastně doslova přifařili. Opravdu to stojí za to naučnou stezku projít. S pozdravem Marcela Mikšovicová, Buštěhrad
Ještě mě manžel upozornil, že teď je to vše celkem špatně značené. Vypadá to, že už dlouhou dobu se o značení nikdo nestaral a neupravil je, škoda, velká škoda.
Dobrý den, paní Mikšovicová, moc Vám děkuji za Vaše postřehy k této naučné stezce. Na naučnou stezku nás před 15 lety upozornil sám pan Suchomel, ale od té doby jsme o jejím stavu neměli žádné aktuální zprávy, nevěděli jsme, zda naučná stezka stále funguje. Bohužel jsme ji ani sami dosud nenavštívili.
Dobrý den,
předně děkuji paní Mikšovicové za milá slova 🙂
Co se týče samotné stezky….v současné době se o ní nikdo přes dva roky nestaral, člověk co to dělal, už to nezvládá ze zdravotních důvodů. Byla dána nabídka, abych jí převzal já. Poté co jsem jí prošel, jsem si napsal pár bodů, včetně i přetrasování stezky. Tyto podněty přednesu a pokud na to dotyční lidé přistoupí, tak do toho půjdu, pokud ne, tak ne…
Jednou ze zajímavostí je i „vápeňák“ pod dolem Theodor. My tedy říkáme pod Krétou. Je vidět i z Čabárny. Na Krétě byla velká elektrárna, fungovala ještě i v šedesátých létech. Protože tam byla tvrdá voda, musela se změkčovat a postupem času, desítky let, vedl kanál pod haldou směrem k silnici Olšany – Hnidousy. Pod haldou byly dva bazény, kde se vápno usazovalo a korečkovým dopravníkem čas od času z usazenin vytahovalo na postupně narůstající haldu. Dodnes není zarostlá a je zdaleka vidět, protože je stále bílá. Myslím, že podobná rarita nikde v kladenském revíru není.