Seznam zastávek

1. Lysá nad Labem
2. Zámecký park
3. Lom Ve Skále
4. Hrabanovská černava
5. Vinička – svrchnokřídové moře
6. Vinička – říční terasy
7. Červený hrádek
8. Hráz rybníka Hladoměře
9. Dvorecké lesy
10. Dvůr Karlov
11. Řehačka – labský meandr
12. Písečný přesyp u Byšiček
13. Byšičky – kamenný most
14. Byšičky – barokní ves
15. Hrbáčkovy tůně
16. Niva Labe
17. Eremitáž u sv. Václava
18. Vodní zdroj Káraný
19. Lipovka
20. Grado
21. Řeka Labe
22. Mlýnský náhon
23. Čelákovice

Informační náplň

Zastávka 1: Lysá nad Labem

• náplň a seznámení s trasou naučné stezky
• Lysá nad Labem – historie a současnost

Zastávka 2: Zámecký park

• historie zámku a zámeckého parku
• dřeviny v zámeckém parku

Vyobrazení:

uvedené druhy stromů

Zastávka 3: Lom Ve Skále

• využití kamene z lomu Ve Skále
• geologická stavba
• nálezy kostí veleještěrů
• plesiosauři a mosasauři

Vyobrazení:

Fričova představa z r. 1905 o podobě svrchnokřídových veleještěrů; soudobá představa o podobě plesiosaurů a mosasaurů na obrazech Zdeňka Buriana

Zastávka 4: Hrabanovská černava

• slatinný vývoj
• fauna a flóra Hrabanovské černavy

(zbytek panelu byl v době naší návštěvy zničen)

Vyobrazení:

vznik slatinného ložiska postupným zarůstáním jezera

Zastávka 5: Vinička – křídové moře

• geologická minulost zdejší krajiny, česká křídová pánev
• svrchnokřídové sedimenty v okolí Lysé nad Labem

Vyobrazení:

rozsah české křídové pánve; členění a datování sedimentů; geologický řez sedimenty mezi Lysou nad Labem a Mochovem

Zastávka 6: Vinička – říční terasy

• vysvětlení termínu „terasa“
• klima ve čtvrtohorách
• vznik terasového systému
• terasový systém Paleo-Jizery
• terasy Labe a Jizery

Vyobrazení:

vznik terasového systému řeky; časové členění čtvrtohor; mapa rozšíření říčních teras Labe a Jizery; geologický profil údolím Labe a Mlynářice na východním okraji Lysé nad Labem

Zastávka 7: Červený hrádek

• historie Červeného hrádku
• bílé stráně (rostlinstvo, přírodní podmínky, geologický podklad)
• svažitý terén
• klimaticky teplá oblast
• historický vývoj lokality
• hmyz

Vyobrazení:

svída krvavá, trnka obecná, válečka prapořitá, sveřep vzpřímený; hmyz: kněžice pásovaná, kutilka písečná

Zastávka 8: Hráz rybníka Hladoměře

• Mlynářice, potok Vlkava
• rybníkářství v Čechách
• rybníky v okolí
• pověst o hrázi rybníka Hladoměře
• archeologické památky v okolí Mlynářice

Vyobrazení:

rybníky na Lysku a Benátecku v 16.–18. století; hráz rybníka Hladoměře na pohledu z Viniček

Zastávka 9: Dvorecké lesy

• historie Dvoreckých lesů
• lesnictví a ochrana přírody
• srovnání forem lesního hospodaření

Vyobrazení:

profil Dvoreckými lesy a závislost geologických podkladů lesních společenstev a společenstev kulturní krajiny

Zastávka 10: Dvůr Karlov

• původní funkce dvora Karlov, důvod založení, historie, provoz
• pověsti o bludičkách na Zmatově

Vyobrazení:

barokní portál kaple; zbytky pilastrů; celkový pohled na Karlov

Zastávka 11: Řehačka – labský meandr

• základní popis jezera Řehačka
• zámeček Neugebäu
• tok Labe v době šporkovské
• říční meandry
• těžba štěrkopísku

Vyobrazení:

Řehačka a Neugebäu na rytině z roku 1724; lokalizace toku Labe v roce 1724 a polohy zámečku Neugebäu; proudění řeky v meandru; lokalizace toku Labe v různých časových obdobích; parní korečkový bagr na Labi; tažný remorkér Lenka s p. Bodlákem na palubě

Zastávka 12: Písečný přesyp u Byšiček

• čtvrtohory, střídání ledových a meziledových dob
• eroze a splachování zvětralého materiálu řekami
• vznik písečných přesypů

Vyobrazení:

barchany, parabolické duny, hvězdicové duny, lokalizace písečného přesypu u Byšiček

Zastávka 13: Byšičky – kamenný most

• vznik slepých ramen Labe
• Zemská stezka
• původní osada Byšice
• kamenný most
• Slezská silnice

Zastávka 14: Byšičky – barokní ves

• obnova vesnic v okolí Lysé
• Byšičky, stavba obce do tzv. okrouhlice
• Šporkovy stavby v okolí Byšiček

Vyobrazení:

plán Byšiček z roku 1898 podle Fr. Otruby; rytina lyského panství od M. Rentze z roku 1734 se znázorněnými Šporkovými stavbami

Zastávka 15: Hrbáčkovy tůně

• důvod ochrany Hrbáčkových tůní
• vznik tůní
• význam tůní
• zánik a ochrana tůní
• flóra tůní
• fauna tůní (ptáci, hmyz)

Vyobrazení:

stulík žlutý, blatouch bahenní, šmel okoličnatý, kosatec žlutý, rákos obecný, orobinec širolistý; skokan štíhlý, ropucha obecná; moták pochop, ledňáček říční, bukáček malý; znakoplavka obecná, splešťule blátivá, svižník polní, lišaj topolový

Zastávka 16: Niva Labe

• činnost řeky
• klima ve čtvrtohorách
• režim divočící řeky
• režim meandrující řeky
• niva Labe mezi Lysou a Čelákovicemi

Vyobrazení:

stavba nivy divočící řeky; stavba nivy meandrující řeky; idealizovaný průřez údolím Labe mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi s ukázkou různých úrovní povrchu teras a údolního dna; schéma labských meandrů mezi Kostomlátky a Čelákovicemi

Zastávka 17: Eremitáž u sv. Václava

• původní vzhled okolí a další stavby (eremitáž, poustevna, romantický park)
• sochařská výzdoba
• knížecí letohrádek a další romantické stavby
• vývoj areálu po smrti hraběte Šporka
• tzv. císařské lesy
• hospodaření v císařských lesích

Vyobrazení:

eremitáž na rytině z 18. století; umístění data na barokním reliéfu Zavraždění sv. Václava; eremitáž na mapě z roku 1742

Zastávka 18: Vodní zdroj Káraný

• zásobování Prahy vodou
• vodárna Káraný (podzemní voda jizerských štěrkopísků, podzemní voda artéská, umělá infiltrace)

Vyobrazení:

schéma jímání přirozených podzemních vod; schéma umělé infiltrace

Zastávka 19: Lipovka

• důvod ochrany Lipovky
• rozmanitost přírody v lužním lese
• role povodní v lužním lese
• jak staré jsou lužní lesy
• flóra a fauna lužního lesa

Vyobrazení:

patra lužního lesa; stromy a keře: javor babyka, dub letní, brslen evropský, jasan ztepilý, bez černý, jilm habrolistý, lípa srdčitá, habr obecný; květiny: plicník lékařský, orsej jarní, sasanka hajní, dymnivka dutá, netýkavka malokvětá, bršlice kozí noha, kuklík městský, kopřiva dvoudomá; hmyz: střevlík, zlatěnka ohnivá, tesařík pižmový

Zastávka 20: Grado

• významná rekreační oblast v minulosti
• vznik lázní
• zánik Českého Grada
• současnost

Vyobrazení:

dobové fotografie a pohlednice z Českého Grada z roku 1924

Zastávka 21: Řeka Labe

• řeka – zdroj obživy
• Labe – dopravní cesta
• regulace Labe
• jez a plavební komora Čelákovice

Vyobrazení:

fotografie povodně v roce 1910; mapka toku Labe před regulací; Čelákovice – příčný řez jezovým polem

Zastávka 22: Mlýnský náhon

• funkce náhonů
• stromy
• byliny (hájové byliny, vysoké rákosiny, neofyty)
• mlýn – chráněná kulturní památka
• vodní hmyz

Vyobrazení:

listy: lípa, vrba, topol; květiny: orsej jarní, křivatec žlutý; fotografie: orobinec širolistý, šťovík koňský, máta vodní, netýkavka žlaznatá; fotografie mlýna; brouk vírník

Zastávka 23: Čelákovice

• náplň a seznámení s trasou naučné stezky
• tématická náplň zastávek
• Hrádek
• tvrz – chráněná kulturní památka (přestavby tvrze, vlastníci)
• mlýn – chráněná kulturní památka
• kostel – chráněná kulturní památka

Vyobrazení:

představa tvrze na obraze Čeňka Jandy; situační plán a půdorys tvrze; dobová fotografie mlýna; půdorys kostela

• nejstarší historie Čelákovic
• rozvoj města a život v něm od 14. do 18. století
• vývoj v 17.–20. století

Vyobrazení:

mapa Čelákovic z roku 1559; mochovská brána (obraz Čeňka Jandy); třicetiletá válka; košíkáři; nádraží a náměstí roku 1940

Popis trasy

Lysá nad Labem (centrum) → Hrabanovská černava → Dvorce → Řehačka → Byšičky → eremitáž u sv. Václava → Čelákovice

Stezka začíná 1. zastávkou v Lysé nad Labem na náměstí B. Hrozného, ve středovém parčíku, nedaleko kostela (od nádraží ČD se sem dostaneme po červené turistické značce Masarykovou ulicí).

Od úvodního panelu jdeme směrem ke kostelu, ale odbočujeme ještě před ním vpravo Komenského ul. ven z náměstí. O kus dál na pravé straně, naproti vchodu do zámeckého parku, je v malém parčíku 2. zastávka.

Odtud stezka pokračuje dál Komenského ulicí, podél zdi zámeckého parku, rovněž po trase červené značky. Obejde roh parku a pokračuje vlevo, mírně stoupající ulicí Ve Skále podél zdi. V místě, kde je vpravo malý parčík, je nijak neoznačená (!!!) slepá odbočka vpravo k zastávce 3 – lom Ve Skále. Krátce řečeno, pokud jdeme ulicí Ve Skále podél zdi, dáme se odspodu první ulicí vpravo, hned první vlevo, pak opět vpravo, a vlevo je pak vstup do lomu. Na okraji zástavby v lomu nalezneme 3. zastávku.

Zde není bohužel vůbec nijak řečeno, že se musíme vrátit zpět ke zdi zámeckého parku, stejnou cestou. Vůbec žádné značení!!! Proto tak učiňte aspoň na naši radu – vráťme se zpět do ulice Ve Skále a pokračujme mírně vzhůru podél zdi až na okraj Lysé. Na konci zdi se odpojíme od červené značky, která dál pokračuje cestou po okraji pole, a jdeme šikmo vpravo po neznačené asfaltce, která mírně klesá do údolí před námi. Posléze zástavba mine a kolem jsou už jen pole. Zhruba v nejnižším bodě údolí, za několika stavbami a vedením vysokého napětí, je 4. zastávka.

Pokračujeme stejnou cestou dál, na nejbližším rozcestí polních cest odbočujeme vlevo (po trase cyklostezky). Vystoupáme k lesu, kde opět chybí značení – naučná stezka vede VLEVO na rozhraní pole a lesa, nikoliv lesní cestou vpravo!!!

Stále po okraji pole a lesa obejdeme roh a po vrstevnici okrajovým lesem přijdeme k 5. zastávce.

POZOR: 6. zastávka je pak dál mimo cestu, odbočka k ní není vůbec nijak značená, naopak je u ní ještě šipka směrem opačným!!! Proto: od zastávky 5 dojdeme po cca 150 metrech na téčko vozové cesty. My po ní odbočíme vpravo, pak jdeme rovně, a zhruba po 150–200 metrech odbočujeme VPRAVO cestou do velmi zarostlé kotliny – bývalé pískovny. Po dalších asi 50 metrech chůze touto odbočkou narazíme na zcela ukrytý panel 6. zastávky.

Od něj se vracíme zpět na cestu po okraji lesa a pokračujeme relativně dobře značenou pěšinou mezi stromy. Při příchodu k rohu pole pěšina odbočuje ostře vlevo, podél pole, a pak z prudkého srázu pěšinkou na spodní vrstevnici, které se v následujících stovkách metrů drží. Po zdolání ještě jednoho takového úseku podobného skluzavce dojdeme k 7. zastávce.

Od ní trasa pokračuje ve stejném směru jako doposud, rovně, tedy NE znatelnou pěšinou, která od panelu zahýbá jakoby v serpentině vlevo dolů. Po několika metrech se totiž ztratí v trávě.

Další panel je až úplně dole za silnicí, je tedy na zvážení, jestli jít dál po cestě, která se různě neznačeně klikatí, nebo to vzít rovnou. Pozemky jsou ale zřejmě soukromé. Krátce řečeno: nějak sestoupíme dolů k silnici.

Ze silnice pak odbočujeme vozovou cestou po výrazné hrázi již dávno neexistujícího rybníka. Zakrátko narazíme na 8. zastávku. Trasa pokračuje stále po bývalé hrázi až do vsi Dvorce, kde vyjde na hlavní silnici. Tu přejde, a vede dál do zhruba protilehlé vesnické ulice. Zakrátko poté odbočuje širokou cestou vpravo do lesa. Tato odbočka není vůbec nijak označena, jediným orientačním bodem je malé lesní hřiště – odbočujeme ještě před ním. Pokud ho míjíme a máme ho po pravé straně, musíme se vrátit.

Kousek za hřištěm narazíme na příčnou lesní cestu. Zde se dáme vlevo a dál již pokračujeme stále rovně. Zde jsme objevili opět po dlouhé době ojedinělou značku naučné stezky.

Jdeme stále lesní cestou, až narazíme na železniční trať (přejezd bez závor). Přejdeme ji a pokračujeme ve stejném směru. Asi po kilometru přijdeme k 9. zastávce. Dál jdeme stále rovně, až narazíme na další železniční trať. Zatím ji však nepřecházíme, ale jdeme cestou vlevo podél ní, až asi po půl kilometru přijdeme k železničnímu přejezdu.

Pokud chcete jít naučnou stezku na dvě etapy (rozhodně doporučujeme), zde trasu opustíme a jdeme stále podél kolejí (máme je po pravé straně), nyní již asfaltovou silnicí, do asi tři kilometry vzdálené Lysé. Na okraji města přejdeme koleje na železničním přejezdu a dáme se hned první ulicí vpravo (Čechova ul.). Tudy jdeme asi kilometr, až narazíme na červenou turistickou značku, která prochází příčnou Masarykovou ulicí. Zde odbočíme vpravo a po asi 300 metrech dojdeme k nádraží.

Pokud však chceme jít dál po trase stezky a nevracet se, přejděmež tedy po přejezdu dvoukolejnou trať, za níž se asi po 30 metrech nachází na kraji lesa u silnice 10. zastávka. Odtud jdeme dál po silnici, stále rovně, mineme tedy bez povšimnutí odbočku do Byšiček. Užší silnice nás vede mezi poli vstříc chatové osadě. Projdeme ji a téměř na jejím konci odbočíme vpravo, k hospodě. Pěšina trochu působí dojmem soukromého pozemku. Obejdeme hospodu, za ní je malé zahradní posezení s dětským hřištěm. Jdeme přes ně šikmo vlevo, k jezeru Řehačka. Ještě před ním vidíme vlevo železnou lávku přes úzkou zátočinu. Přejdeme po ní a pak pokračujeme směrem vpravo cestou blízko břehu jezera. Obcházíme vodní plochu, v jejím zadním rohu nacházíme na pobřežní písčině 11. zastávku.

Odtud stále jakoby obcházíme jezero, nyní ale již ne po břehu, ale v travnatém pásu mezi stromy na břehu a potokem. Po asi 100 metrech přijdeme ke skupince chat – ještě před nimi odbočíme vozovou cestou vlevo, nestoupáme mezi ně. Jdeme hůře znatelnou cestou pod zvýšeným okrajem pole, kde po pár desítkách metrů narazíme na 12. zastávku.

Po další krátké chůzi vyjdeme na rozlehlou travnatou louku, kde je zcela nemožné najít jakékoliv značení. Doporučujeme držet se při jejím pravém okraji, obejít celou louku, a na jejím konci zahnout vpravo směrem ke vsi – zde přejdeme již téměř zazemněnou část meandru. Před námi je vesnička Byšičky, my však nesmíme minout 13. zastávku, která je ještě přes vsí, umístěná naprosto úchylně přímo uprostřed zazemněného meandru (!). Jinak řečeno – stojí na ostrůvku pevné země uprostřed bažiny a není k ní vybudovaný žádný bezproblémový přístup. Museli jsme se tak spokojit se silnější větví hozenou do asi dva metry širokého pásu mokřiny, a na malé prkno, které se tam válelo.

Stejnou cestou přes pás mokřiny se pak dostaneme ven z meandru a nyní již jdeme zleva kolem obce a vstoupíme uličkou vpravo přímo do jejího centra. Zde u kapličky je 14. zastávka.

Stejnou cestou vyjdeme zpět z obce a pokračujeme polní cestou podél úzké tůně. Značení zde samozřejmě není žádné, proto opět improvizujeme. Nejlepším řešením se jeví jít z Byšiček stále po polní cestě. 15. zastávka se pak nachází cca 100 metrů vlevo od cesty, zdálky celkem viditelná. Pokud je sucho, můžeme k ní zamířit po vlastní ose.

Vrátíme se od panelu zpět na polní cestu a pokračujeme v původním směru. Po cca 150 metrech narazíme na 16. zastávku. Jdeme za ní stále po vozové cestě, nyní již mezi vegetací, a brzy narazíme na železniční trať. Přejdeme přes přejezd a přímo před námi je eremitáž u sv. Václava – panel 17. zastávky je vlevo u cesty asi 30 metrů odtud.

Od panelu jdeme následovně: pokud se postavíme k panelu pravým bokem, míříme cestou vlevo, přejdeme kolej vlečky a vstoupíme do lesa. Naučné značky bychom zde opět hledali marně, proto se spolehneme na žlutou značku, která nás bude od eremitáže nyní doprovázet. Zpočátku jdeme i s červenou značkou, ta se však od nás zakrátko odpojí. Žlutá nás po pár stovkách metrů vyvede z lesa na okraj rozlehlé louky, kde přijdeme k jedné z káranských artéských studní a příslušnému naučnému panelu (18. zastávka). Dál jdeme stále po okraji louky, až přijdeme na zpevněnou vozovou cestu. Zde – stále po žluté – jdeme vpravo po ní. Naučné značky tu nejsou žádné, a chybí tu dokonce i turistické značky! Nyní je potřeba důkladně zkoumat každou cestu, která odbočuje vlevo, byť by byla sebebezvýznamnější. Jednou z nich totiž žlutá značka odbočuje – my jsme tu odbočku původně přešli a museli jsme se kus vracet. Orientačním bodem může být chatová osada, skrz kterou žlutá následně prochází – měla by být mezi stromy rozeznatelná. Pokud jsme tedy překonali toto úskalí a vstoupili se žlutou značkou do chatové osady, máme prakticky vyhráno, protože žádné další orientační rébusy nás už nečekají. Hned na kraji osady je 19. zastávka. Žlutá dál vede krátce rovně, pak odbočí vlevo skrz osadu a mezi chatami nás dovede k lávce přes labskou tůň Grado. Přejdeme lávku a dál jdeme rovně, až asi po 200 metrech dorazíme k Labi a čelákovickému jezu. U jezu nalezneme 20. zastávku.

Následně vystoupáme nahoru po schodech na jez a přejdeme po lávce na druhý břeh řeky. Za jezem pak při první příležitosti odbočujeme vlevo. Vozová cesta se stáčí kolem jezu a posléze nás vyvede zpět k Labi, nad jez. Zde před zdymadlem je 21. zastávka. Dál jdeme proti proudu podél břehu až k můstku přes náhon. Přejdeme jej a hned za ním zahneme vpravo podél náhonu. Následující úsek je parkově upraven, s lavičkami. Jdeme stále podél náhonu, a v místě nedaleko pod kostelem je 22. zastávka. Zde se oddělíme od řeky, obejdeme uličkou zleva kostel, a kousek za ním po levé straně na menším travnatém prostranství je závěrečný (úvodní) panel naučné stezky, 23. zastávka.

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.