Seznam zastávek

1. Mokřady Liběchovky a Pšovky
2. Rákosiny a ostřicové porosty
3. Mokřadní olšiny
4. Potok Liběchovka
5. Péče o mokřady
6. Stojaté vody
7. Mokřady a jejich funkce v krajině

Informační náplň

Zastávka 1: Mokřady Liběchovky a Pšovky

• charakteristika území
• vzácná a ohrožená flóra a fauna
• údaje o rozloze území mokřadů – součást těchto chráněných území: CHKO Kokořínsko, PR Kokořínský důl, PP Prameny Pšovky, PR Mokřady horní Liběchovky, PR Mokřady dolní Liběchovky

Vyobrazení:

ilustrační foto

Zastávka 2: Rákosiny a ostřicové porosty

• nepůvodní společenstva, podmíněná činností člověka
• postupný vývoj k původnímu společenstvu – olšině
• vrkoč bažinný

Vyobrazení:

rákosník obecný, páření šídélek velkých na stéble rákosu, plž jantarka obecná, šváb rusec laponský, vrkoč bažinný, pavouk lovčík vodní; ostřice klasnatá

Zastávka 3: Mokřadní olšiny

• původní vegetace menších vodních toků
• složení stromového a bylinného patra
• fauna olšin

Vyobrazení:

čížek lesní, srpice obecná, střevlík kožitý, mnohonožka, stonožka, stínka obecná; prvosenka jarní, sasanka hajní

Zastávka 4: Potok Liběchovka

• páteř přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky
• přirozený charakter koryta
• fauna dna potoka, vody a okolí vodního toku

Vyobrazení:

ledňáček říční, skorec vodní, netopýr rezavý, tesařík pižmový, larva pošvatky, pstruh obecný, hrachovka říční

Zastávka 5: Péče o mokřady

• využívání mokřadů v minulosti, obhospodařování mokřadních luk
• návrat nevyužívaných mokřadů k čistě přírodnímu stavu
• snaha CHKO Kokořínsko o zpomalení a usměrnění tohoto procesu z důvodu např. zachování tůní pro rozmnožování obojživelníků nebo míst výskytu chráněných rostlin

Vyobrazení:

pravidelně kosená ostřicová louka v přírodní památce Prameny Pšovky s květy prstnatce májového; část nově vybagrované tůně u Zakšína

Zastávka 6: Stojaté vody

• v údolí Liběchovky vzácné, budování umělých tůní
• flóra a fauna tůní, význam tůní

Vyobrazení:

čolek horský, pár ropuch obecných při páření, potápník vroubený, splešťule blátivá, bruslařka, vážka ploská, buchanka, perloočka; kosatec žlutý

Zastávka 7: Mokřady a jejich funkce v krajině

• zdánlivá neužitečnost mokřadů
• odvodňování mokřadů v minulosti a jejich přeměna na zemědělskou půdu nebo skládku odpadů
• významné funkce mokřadů
• úvaha: Co „získáme“ zničením mokřadů?

Vyobrazení:

srovnání dvou míst: skládka u Liběchovky v Tupadlích zlikvidovaná Správou CHKO Kokořínsko, a mokřadní olšina s kvetoucími blatouchy u Želíz

Popis trasy

výchozí místo → okruh mokřadem → konečné místo

Jak je již řečeno v úvodu, stezku bylo poměrně obtížné nalézt – přestože jsme věděli, že tam je a kde ji máme hledat, podařilo se nám ji napoprvé minout, protože chyběl úvodní panel (u hlavní asfaltky). Počátkem naučné stezky tak byla úzká zarostlá pěšina odbočující (ve směru z centra Želíz) vpravo do vegetace, doplněná povalovým chodníkem. Malým územím vedla pouze pěšina naučné stezky, takže zabloudit se nedalo.

Trasa měla tvar písmene „U“ obráceného vzhůru nohama. Začínala v jeho pravé části, a vedla střídavě pěšinou a povalovým chodníkem proti proudu potoka, zpočátku rovně, po asi 100 metrech (v zakřivení koryta potoka) se stáčela vlevo (zde byla stále znatelná pěšina nebo povalový chodník). U dalšího oblouku potoka (zde byla zastávka Potok Liběchovka) se od něj trasa již odkláněla, odbočovala vlevo a nevýrazným travnatým úsekem mezi křovinami, rovnoběžně s první třetinou trasy (a kolem zastávky Péče o mokřady), se vracela zpět na asfaltovou komunikaci, kde naučná stezka začínala. V tomto úseku již nebyl povalový chodník, a cesta byla místy podmáčená.

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.