Naučné stezky v Praze
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
původní podoba naučné stezky, nahrazena v roce 1982 novou verzí
Vycházková stezka, předchůdkyně pozdější oficiální naučné stezky (vybudované v roce 1982, od té doby několikrát rekonstruované), seznamovala prostřednictvím tištěného průvodce a orientačních tabulí s přírodními poměry území státní přírodní rezervace Roztocký háj–Tiché údolí, a údolí Únětického potoka (vyhlášeného jako přírodní rezervace až v roce 1988). [Číst dál →]
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
stará stezka z r. 1982, nahrazena novou verzí v roce 1998, a v roce 2006
Naučná stezka vedla kolem chráněného přírodního výtvoru Sedlecké skály a státní přírodní rezervací Roztocký háj – Tiché údolí a jejich okolím. Původní stezka tímto územím vedla od roku 1975. V roce 1982 byla upravena v nové trase. Seznamovala s flórou, faunou, geologickou stavbou, přírodními poměry a pravěkým osídlením chráněných území. [Číst dál →]
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
stará verze stezky z r. 1998, nahrazena v roce 2006 novou verzí
Naučná stezka seznamovala s flórou, faunou, geologickou stavbou a přírodními poměry chráněných území za severním okrajem Prahy: PP Sedlecké skály, PR Roztocký háj – Tiché údolí, a PR Údolí Únětického potoka. Trasa neměla vlastní značení, vedla střídavě po žluté a modré turistické značce. [Číst dál →]
Naučná stezka se nachází v Zoo Praha, v místech, které bylo vzhledem k nepříznivému terénu dosud bez expozic. Stezka mapuje lidské poznání geologické minulosti naší planety a postupně nás provede od starohor až do čtvrtohor a seznámí nás s přírodními poměry, typickými živočichy a největšími zajímavostmi vybraných geologických epoch. Každá zastávka je doplněna vystaveným exponátem. [Číst dál →]
Naučná stezka seznamuje s přírodou a historií rozsáhlého parku Stromovka (chráněného jako přírodní památka Královská obora) ležícího mezi pražskými čtvrtěmi Holešovice a Bubeneč. Stezka začíná nedaleko holešovického Výstaviště, dále vede kolem planetária, Maroldova panoramatu bitvy u Lipan, Rudolfovy štoly a Šlechtovy restaurace k Místodržitelskému letohrádku, kde končí. [Číst dál →]
Naučná stezka svatého Josefa seznamuje s historií a současností zajímavé, ale obecně nepříliš známé pražské čtvrti Malešice, která v sobě zahrnuje nejen jedno z prvních a ve své době největších pražských sídlišť, nově zrevitalizovaný rozsáhlý Malešický park, ale také původní zástavbu starých Malešic, historické a technické památky a jiné zajímavosti, které patřily a patří k běžnému životu malešických občanů. [Číst dál →]
Stezka vede podél Rokytky a pak Thomayerovými sady mezi libeňským zámkem a slepým ramenem Vltavy s bývalým přístavem a loděnicemi. V druhé části trasy stezka vystoupá do skalnaté stráně a nabízí výhledy na areál bývalých loděnic. Technickou zajímavostí na trase jsou dvoje mohutná železná vrata a přečerpávací stanice jako součást protipovodňových opatření v ústí Rokytky do Vltavy. [Číst dál →]
Seznamuje s areálem Toulcova dvora, bývalou tvrzí a později významnou hospodářskou usedlostí, dnes sídlem Střediska ekologické výchovy hl. m. Prahy, rozkládajícím se ve svahu nad potokem Botičem v Praze-Hostivaři. Krátká a příjemná trasa nás provede jednotlivými částmi areálu (zahrádka, sad, les, mokřad, louky atd.), dozvíme se o historii, fauně a flóře dvora a seznámíme se s životem v ekocentru, jeho cíli, posláním a programem. [Číst dál →]
v této podobě zrušena, nahrazena novou naučnou stezkou
zrušená stezka, nahrazena v odlišné trase naučnou stezkou Pražské botanické zahrady v Troji
Naučná stezka procházela zalesněnými svahy vltavského údolí mezi pražskými městskými částmi Troja a Bohnice. Cílem stezky bylo „seznámit návštěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi a krásami Trojské kotliny, popularizovat práci botanické zahrady a rozšířit mezi veřejnost hlavní zásady ochrany přírodního a životního prostředí“. [Číst dál →]
nahradila původní naučnou stezku Řeporyje–Hlubočepy
Spojuje městské části Řeporyje a Hlubočepy. Prochází Dalejským a Prokopským údolím, významnou přírodní lokalitou na jihozápadním okraji Prahy. Seznamuje s pozůstatky lomové činnosti, geologickou minulostí a faunou a flórou chráněných území (přírodní park Prokopské a Dalejské údolí, národní přírodní památka Dalejský profil, přírodní památka Opatřilka–Červený lom, přírodní památka Prokopské údolí). [Číst dál →]
