Naučná stezka Labyrintárium Loučeň

Hodnocení:
(počet hlasů: 11)
Komentáře:
zatím žádný
Naučná stezka Labyrintárium Loučeň

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Stav naučné stezky z doby naší návštěvy, který zde popisujeme, se mohl v průběhu času výrazně změnit – stezka mohla být mezitím radikálně změněna, zrušena, nebo nahrazena jinou v odlišné trase apod. Následující informace proto už nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud jste naučnou stezku navštívili a zjistili jakékoli odlišnosti, dejte to prosím vědět ostatním návštěvníkům prostřednictvím komentáře dole na této stránce. Děkujeme.

Naučná stezka prochází okolím zámku Loučeň ve stejnojmenném městysi na Nymbursku. Trasa stezky propojuje deset zahradních labyrintů a bludišť, rozmístěných v přilehlém zámeckém parku, a zároveň na deseti dalších zastaveních seznamuje s historií labyrintů a bludišť – kdy a kde se poprvé objevily, jaké jsou jejich základní typy apod. Autorem projektu labyrintária Loučeň je světoznámý tvůrce labyrintů Adrian Fisher.

Stezka je vedena většinou lesními cestami a pěšinami zámeckého parku, v bezprostřední blízkosti zámku po asfaltových komunikacích. Trasa je značena piktogramem labyrintária umístěným na nízkých sloupcích, ne vždy dostatečně. Při opakované návštěvě v listopadu 2010 bylo značení navíc velmi vybledlé – předpokládáme ale, že je to kvůli končící hlavní turistické sezoně a příští rok bude obnoveno.

Vstup do labyrintária (tzn. i do zámeckého parku) je zpoplatněn, v pokladně je k dispozici plánek parku s vyznačením trasy i labyrintů a bludišť. Procházka parkem je zcela nenáročná, podél trasy jsou rozmístěné lavičky. U každého labyrintu nebo bludiště je informační panel s návodem, jak daný prvek zdolat (uvedený rovněž v angličtině). Doporučujeme k návštěvě!

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Nymburk
Začíná a končí:
LOUČEŇ, zámecký park u zámku Loučeň
Délka:
cca 2 km
Zastávek:
5 labyrintů a 5 bludišť (u každého informační panel) + 20 informačních panelů, umístěných vždy po dvou na 10 zastaveních
Značení trasy:
emblém labyrintária s šipkami
Vznikla:
červenec 2007
Tvůrce stezky:
projekt Adrian Fisher; financoval Společný regionální operační program (SROP, fond Evropské unie) a Středočeský kraj; provozovatel Loučeň, a. s.
Naše návštěva:
září 2008, listopad 2010
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
100 %, značení velmi vybledlé

Seznam zastávek

Bludiště a labyrinty

  1. Buxusové bludiště
  2. Světelný labyrint
  3. Travnatý labyrint
  4. Tisové bludiště
  5. Dlážděné bludiště
  6. Palisádové bludiště
  7. Kamenný labyrint
  8. Provazové bludiště
  9. Pískový labyrint
  10. Grotta – prstový labyrint

Informační panely

  1. Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm
  2. Přehledná cesta labyrintu
  3. Předchůdci labyrintů
  4. Typy labyrintů
  5. Zrození pověsti o stavbě Labyrintu
  6. První kresby labyrintů
  7. Mozaikové labyrinty antického Říma
  8. Labyrinty jako knižní ilustrace
  9. Labyrinty v katedrálách a kostelích
  10. Labyrinty z kamenů
  11. Trávníkové labyrinty
  12. Labyrinty na poli umění
  13. Literatura
  14. Film, komiks, hry
  15. Tanec v labyrintu
  16. Labyrinty mimo Evropu
  17. Severní Amerika
  18. Jižní Amerika
  19. Současná renezance labyrintů
  20. Současný význam labyrintu

Informační náplň

Zastávka 1: Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm

  • čím se liší labyrint od bludiště
  • původ slova labyrint
  • nejslavnější labyrint krále Minoa v Knossu – pověst o Minotaurovi, Theseovi a Ariadně
Vyobrazení:
rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Minotauros

Zastávka 2: Přehledná cesta labyrintu

  • princip labyrintu
  • co labyrint a cesta jím symbolizuje
  • zdánlivě složité schéma labyrintu
  • mnoho podob cesty labyrintem
Vyobrazení:
cesta labyrintem symbolizuje naši nelehkou cestu životem; schéma labyrintu; mnoho podob cesty labyrintem

Zastávka 3: Předchůdci labyrintů

  • spirály a meandry
  • mimořádný symbolický význam spirály, odvozené od přírody a znázorňující životní i kosmickou energii
  • co je tzv. meandr
  • pečetidla a plaketky
  • „Jamky a prstence“ – skalní rytiny v Galicii, Irsku a Skotsku
Vyobrazení:
tři spirály vryté do kamene v irské Droghedě, Newgrange; pečetidla starčevské (srbské) kultury a egyptská pečetidla a plaketky s motivy labyrintů; meandr; „Jamky a prstence“

Zastávka 4: Typy labyrintů

  • klasické labyrinty
  • románské labyrinty
  • středověké labyrinty
  • současné labyrinty
Vyobrazení:
krétská mince s hlavou Apollona a s labyrintem z Knossu; mozaika kruhového labyrintu ze švýcarského města Cormerod; nejznámější kruhový typ katedrálového labyrintu v Chartres (Francie); bludiště Viking Age Horse Trapping (design Alex Champion)

Zastávka 5: Zrození pověsti o stavbě Labyrintu

  • význam pojmu labyrint pro spisovatele antického Řecka
  • Egyptský labyrint
  • Krétský labyrint
Vyobrazení:
pohled na zbytky egyptského „labyrintu“ na okraji Fajjúmské oázy u Hawáry; pravděpodobná podoba paláce v Knossu; skica zmapované jeskyně v kraji Gortys na Krétě, dlouho považované za pověstný Minotaurův labyrint

Zastávka 6: První kresby labyrintů

  • dochovaly se jen díky tomu, že byly vyryty do kamene
  • nejstarší kresba klasického labyrintu
  • údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě
  • tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné
  • labyrintové obrazce z doby bonzové ve Španělsku
Vyobrazení:
nejstarší kresba klasického labyrintu (mykénský palác krále Nestora v Pylosu, Peloponés, Řecko); údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě (Luzzanas, Sardinie); tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné (Lombardie, Itálie); labyrintové obrazce z doby bonzové (Pontevedra, Španělsko)

Zastávka 7: Mozaikové labyrinty antického Říma

  • kdy začaly vznikat první mozaikové labyrinty
  • kde se dodnes takové dochovaly
  • specifika římských labyrintů – symbolika města Říma a římské říše, návaznost na řeckou mytologii
Vyobrazení:
neobvykle řešený mozaikový labyrint z římské tvrze v srbském Gamzigradu; mozaikový labyrint v tzv. Domě fontán, Conimbriga, Coimbra, v Portugalsku; podlahová římská mozaika s labyrintem z vily „auf den Loigerfeldern“ u Salcburku

Zastávka 8: Labyrinty jako knižní ilustrace

  • osvojení si labyrintů ve středověké kultuře po pádu Římské říše
  • přizpůsobení křesťanské symbolice a tradici
  • motivy labyrintů v podobě hradeb chránících střed města
  • zakreslování labyrintů do křesťanských rukopisů
Vyobrazení:
ilustrace v rukopisu z Regensburgu (model labyrintu z evangeliáře Otfrida z Weissenburgu); středověký labyrint v podobě hradeb chránících svaté město (Jeruzalém nebo Jericho); původní model Otfridova labyrintu z jeho evangeliáře Liber evangeliorum

Zastávka 9: Labyrinty v katedrálách a kostelích

  • labyrinty v katedrálách a kostelích ve Francii, jižní Itálii, jižní Anglii a Německu
  • první labyrinty
  • podoba labyrintu
  • nejznámější středověký labyrint
  • smysl labyrintů
  • úpadek a obnova labyrintů
  • labyrinty v katedrálách a kostelích ve Skandinávii
Vyobrazení:
slavný podlahový labyrint ve francouzské katedrále v Chartres – největší dochovaný středověký chrámový labyrint; netradiční model labyrintu z francouzského St. Omer; labyrint z kostelní nástěnné výzdoby z Maaria kirkke v Turku (Finsko)

Zastávka 10: Labyrinty z kamenů

  • na mnoha místech ve Finsku, Estonsku, Švédsku, Norsku a severozápadním cípu Ruska
  • labyrint Rösaring ve Švédsku – patrně nejstarší kamenný labyrint
  • velikost kamenů v labyrintech, důvod umístění blízko u moře
  • pověsti spojené s labyrinty v různých zemích
Vyobrazení:
labyrint Rösaring; labyrint na Velké zaječím ostrově v Solověcském archipelu u Archangelska; kamenný labyrint

Zastávka 11: Trávníkové labyrinty

  • oblíbené v Anglii a Německu
  • nutnost pravidelné údržby
  • funkce některých labyrintů s ohledem na jejich umístění
  • zahradní labyrinty a bludiště – přetváření podoby a role labyrintů podle diktátu dobové módy, ústup „duchovních“ labyrintů a vzrůstající obliba „kratochvilných“ bludišť
Vyobrazení:
trávníkový labyrint z anglického Alkborough; názvy a příklady trávníkových bludišť ve Velké Británii a Německu; historický snímek nejstaršího dochovaného bludiště, které si nechal vytvořit král Vilém III. Oranžský koncem 17. století u Hampton Courtu u Londýna; dva dochované zahradní labyrinty v Kroměříži v Květné zahradě – Libosadu

Zastávka 12: Labyrinty na poli umění

  • labyrint-bludiště jako součást uměleckého projevu (jako dekorativní prvky antické keramiky nebo v římských mozaikách, v literatuře v pohádkách, renesančních eposech, barokních filozofujících dílech apod., později i v moderní literatuře, filmu, divadlu, hudbě a počítačových hrách)
  • příklady takového užití motivu labyrintu
Vyobrazení:
obrazné zachycení Thesea zápasícího s Minotaurem za účasti Ariadny na klasické řecké míse; soubor leptů fiktivních vězení od italského grafika Giovanniho Battisty Piranesiho; obraz Minotauromachia od Pabla Picassa; obraz Linie č. 50 od Zdeňka Sýkory; obraz Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche

Zastávka 13: Literatura

  • symbolika labyrintu ve středověku
  • změna přístupu v renezanci
  • tzv. labyrintické doby
  • dynamický labyrint přelomu 19. a 20. století
  • Jan Amos Komenský a jeho dílo Labyrint světa a ráj srdce
  • role labyrintu v románu Jméno růže – autor Umberto Ecco
  • symbolika labyrintu v pohádkách – strastiplná cesta vyvoleného hrdiny k cíli
  • bludiště ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár
Vyobrazení:
ilustrace z díla Labyrint světa a ráj srdce; labyrintární půdorys klášterní knihovny v románu Jméno růže; záběr z filmu Harry Potter a Ohnivý pohár

Zastávka 14: Film, komiks, hry

  • virtuální „labyrinty“ ve filmu, komiksech a stolních a počítačových hrách
  • film a komiks – labyrinty uliček měst v historických filmech, cesty do vesmíru, podzemní chodby
  • Kinoautomat: Člověk a jeho dům – filmový experiment uvedený na EXPO 1967 v Montrealu
  • film Matrix
  • labyrinty jako zásadní stavební kámen stolních a počítačových her
  • flashová hra Samorost
Vyobrazení:
Kinoautomat; film Matrix; hra Samorost

Zastávka 15: Tanec v labyrintu

  • taneční obřady v labyrintech
  • pohanské rituály plodnosti a znovuzrození, nahrazené křesťanskými svátky
  • geranos, jeřábí tanec, tancovaný na ostrově Delos v Řecku na oslavu Thesea, když prchal z Kréty po zabití Minotaura; do dnešní doby zachovaný v tanci tsakonikos
  • legenda o založení Londýna, labyrinty nazývané Trojské zdi
Vyobrazení:
skupina kalifornských tanečníků předvádí řecký tanec tsakonikos; varianty tance v labyrintu; skákání „šneka“

Zastávka 16: Labyrinty mimo Evropu

  • kulturně specifické labyrinty v ostatních světadílech
  • labyrinty v Indii
  • různorodé použití a významy indických labyrintů (opevnění bájného města, prostor pro duchovní rozjímání, ochranná tetování a amulety apod.)
  • Afghánistán – pohádka o Šamailíině domě
Vyobrazení:
příklad použití labyrintu jako bojového kruhového seskupení (součást výzdoby na indickém chrámu Hojsaléšvara v Halébídu); indický kamenný labyrint (Mumbaí, svatyně v Powai)

Zastávka 17: Severní Amerika

  • neobjasněný původ labyrintů na americkém kontinentu
  • znám jen některým indiánským kmenům
  • labyrinty u Hopiů a Pimů, jejich význam a symbolika
  • další labyrinty vytvořené indiány
Vyobrazení:
nástěnné kresby ve skále v Mesa Verde v Coloradu; obrazce vyryté do skal u vesnic Oraibi a Shipaulovi; „Muž v bludišti“, „Tcuhův dům“ nebo „Jitoiův dům“ – oblíbený motiv labyrintu na vyplétaných košících u Pueblanů; miniukázky dalších labyrintů vytvořených indiány

Zastávka 18: Jižní Amerika

  • labyrintům podobné obrazce na planině Nazca v Peru
  • palácové komplexy podobné labyrintům (nebo bludištím) stavěné lidmi předkolumbovských kultur
Vyobrazení:
výřez plánku obrazců na náhorní plošině Nazca; konkrétní podoba labyrintu z plošiny Nazca; ruiny inckého palácového komplexu La Chincana neboli El Laberinto (Isla del Sol, Bolívie)

Zastávka 19: Současná renezance labyrintů

  • vzrůstající a poklesávající popularita labyrintů v minulosti
  • současná a zatím největší renezance labyrintů započata v 70. letech 20. století
  • rozšíření labyrintů ve světě, labyrinty v Česku
  • snaha o originalitu, ozvláštnění dnešních labyrintů současnými designéry
Vyobrazení:
začlenění chartreského labyrintu do katedrály Grace v San Francisku; zahradní labyrint na Labyrinthplatz v Curychu; Vodní labyrint v parku Victoria v Bristolu – příklad nového přístupu k pojetí labyrintů; letecký snímek labyrintů v Ostré u Lysé nad Labem v zahradách Botanicus

Zastávka 20: Současný význam labyrintu

  • jak a kde se v dnešní době uplatňují labyrinty
  • znovuumisťování labyrintů do kostelů, obnovení tradic chůze či tance v labyrintu při májových slavnostech v severských zemích
  • jak putovat labyrintem
Vyobrazení:
rozprostřený sedmiokruhový labyrint v nemocnici sv. Lukáše v St. Louise v Missouri; tématické fotografie

Popis trasy

vstup do loučeňského zámeckého parku → zámek Loučeň → labyrintárium → okruh zámeckým parkem → vstup do zámeckého parku

Naučná stezka prochází loučeňským zámeckým parkem. Vstup do jeho hlavní části (s labyrintáriem) je placený. Trasa „Labyrintové stezky“ není vždy dostatečně značená, doporučujeme si v pokladně říci o plánek parku.

Od hlavní brány zámeckého parku tedy zpočátku míříme po hlavní asfaltové komunikaci k zámku, u něhož si prohlédneme jednak BUXUSOVÉ (zimostrázové) BLUDIŠTĚ z pravého boku na zámecké terase před restaurací, poté SVĚTELNÝ LABYRINT na nádvoří zámku (jeho kouzlo oceníme až za šera, kdy se rozsvítí zemní světla), a TRAVNATÝ LABYRINT u kašny. Poté se vrátíme zpět ke vstupu do zámeckého parku, kde si všimneme sloupku s 1. a 2. informačním panelem (Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Přehledná cesta labyrintu). Je umístěný trochu nešikovně, protože 2. panel je z druhé strany, kde roste křoví. Těchto sloupků potkáme na trase celkem 10, na každém z nich jsou vždy z protějších stran umístěny dva informační panely. Z boku těchto sloupků jsou ukázky labyrintů, které si můžeme projít prstem.

Od něj pokračujeme (po zaplacení vstupného) do stěžejní části labyrintária. Projdeme dřevěnou brankou a hned na následující křižovatce potkáváme 3. a 4. panel (Předchůdci labyrintů; Typy labyrintů). Zde zahneme vpravo a zastavíme se u TISOVÉHO BLUDIŠTĚ. Od něj pak pokračujeme v původním směru k mostu po pravé straně, u něhož zahneme vlevo. Po pravé straně mineme zázemí pro svatbu a poté lesní amfiteátr. Brzy poté potkáváme 5. a 6. panel (Zrození pověsti o stavbě Labyrintu; První kresby labyrintů). Dál pokračujeme rovně až k DLÁŽDĚNÉMU BLUDIŠTI.

Za ním jdeme protilehlou méně výraznou cestou, až na křižovatku tvaru T, s mělkou roklí před námi. Zde pozor, opustíme značenou trasu labyrintária a odbočíme vpravo dolů a poté levotočivou serpentinou (hned za ní infopanel 10 prstového bludiště), a dál až na konec rokle, ke grottě, kde nalezneme sochu Minotaura a na jeho zádech vytesané PRSTOVÉ BLUDIŠTĚ. Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět na značenou trasu stezky a pokračujeme rovně shora kolem grotty, ke stánku s občerstvením. Za ním odbočujeme vlevo. Jen pár kroků poté potkáváme 7. a 8. panel (Mozaikové labyrinty antického Říma; Labyrinty jako knižní ilustrace).

Pokračujeme rovně až k oplocení zámeckého parku, kde zatáčíme vpravo, podél něj. Po pravé straně mineme lanové centrum. Po dalších pár desítkách metrů, na odbočce k palisádovému bludišti, nalezneme 9. a 10. panel (Labyrinty v katedrálách a kostelích; Labyrinty z kamenů). Za informačním sloupkem vyzkoušíme svou trpělivost a sebeovládání a pokračujeme stále rovně, podél oplocení zámeckého parku, až k vratům, kde se stočíme vpravo, a teprve z této strany přistoupíme k PALISÁDOVÉMU BLUDIŠTI. Na obvodovou cestu se už poté nevracíme, ale jdeme cestou vedoucí od infopanelu bludiště vpravo před nás.

Jdeme lesem k hraně svažité stráně a poté podél jejího okraje. Brzy narazíme na 11. a 12. panel (Trávníkové labyrinty; Labyrinty na poli umění). Po dalších pár desítkách metrů přijdeme ke KAMENNÉMU LABYRINTU.

Za ním jdeme směrem šikmo vlevo dolů, a na následující křižovatce tvaru T opět vlevo. Sestupujeme v serpentině ze zalesněné stráně až na níže vedoucí cestu. Na křižovatce se nachází 13. a 14. panel (Literatura; Film, komiks, hry). Dál pokračujeme vpravo spodní cestou, ale brzy poté odbočíme šikmo vpravo vzhůru, k PROVAZOVÉMU BLUDIŠTI.

Za ním sestoupíme k rybníčku, u něhož nalezneme 15. a 16. panel (Tanec v labyrintu; Labyrinty mimo Evropu). Jdeme dál cestou podél rybníčku na křižovatku, za níž nalezneme PÍSKOVÝ LABYRINT. U něho opět dočasně opustíme vyznačenou trasu Labyrintární stezky v plánku, a jdeme nejdříve štěrkovou cestou vlevo, ale ihned travnatou pěšinou vpravo vzhůru. U vyhlídkové lavičky ve svahu nad pískovým labyrintem nalezneme 17. a 18. panel (Severní Amerika; Jižní Amerika). Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět k pískovému labyrintu, a pokračujeme pískovou cestou rovně a vzhůru. O něco výše vstoupíme do lesa, a krátce před příchodem k mostu (který jsme míjeli v úvodu stezky) potkáváme 19. a 20. panel (Současná renezance labyrintů; Současný význam labyrintu). Cesta rovně nás pak dovede zpět k tisovému bludišti a východu z labyrintária a zámeckého parku.

Fotogalerie naučné stezky

Publikováno dne 31. 05. 2009 v  rubrikách Naučné stezky v okrese Nymburk, Naučné stezky ve středních Čechách.

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.

Vložit komentář