Naučná stezka prochází okolím zámku Loučeň ve stejnojmenném městysi na Nymbursku. Trasa stezky propojuje deset zahradních labyrintů a bludišť, rozmístěných v přilehlém zámeckém parku, a zároveň na deseti dalších zastaveních seznamuje s historií labyrintů a bludišť – kdy a kde se poprvé objevily, jaké jsou jejich základní typy apod. Autorem projektu labyrintária Loučeň je světoznámý tvůrce labyrintů Adrian Fisher.
Stezka je vedena většinou lesními cestami a pěšinami zámeckého parku, v bezprostřední blízkosti zámku po asfaltových komunikacích. Trasa je značena piktogramem labyrintária umístěným na nízkých sloupcích, ne vždy dostatečně. Při opakované návštěvě v listopadu 2010 bylo značení navíc velmi vybledlé – předpokládáme ale, že je to kvůli končící hlavní turistické sezoně a příští rok bude obnoveno.
Vstup do labyrintária (tzn. i do zámeckého parku) je zpoplatněn, v pokladně je k dispozici plánek parku s vyznačením trasy i labyrintů a bludišť. Procházka parkem je zcela nenáročná, podél trasy jsou rozmístěné lavičky. U každého labyrintu nebo bludiště je informační panel s návodem, jak daný prvek zdolat (uvedený rovněž v angličtině). Doporučujeme k návštěvě!
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Nymburk
- Začíná a končí:
- LOUČEŇ, zámecký park u zámku Loučeň
- Délka:
- cca 2 km
- Zastávek:
- 5 labyrintů a 5 bludišť (u každého informační panel) + 20 informačních panelů, umístěných vždy po dvou na 10 zastaveních
- Značení trasy:
- emblém labyrintária s šipkami
- Vznikla:
- červenec 2007
- Tvůrce stezky:
- projekt Adrian Fisher; financoval Společný regionální operační program (SROP, fond Evropské unie) a Středočeský kraj; provozovatel Loučeň, a. s.
- Naše návštěva:
- září 2008, listopad 2010
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- 100 %, značení velmi vybledlé
Seznam zastávek
Bludiště a labyrinty
- Buxusové bludiště
- Světelný labyrint
- Travnatý labyrint
- Tisové bludiště
- Dlážděné bludiště
- Palisádové bludiště
- Kamenný labyrint
- Provazové bludiště
- Pískový labyrint
- Grotta – prstový labyrint
Informační panely
- Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm
- Přehledná cesta labyrintu
- Předchůdci labyrintů
- Typy labyrintů
- Zrození pověsti o stavbě Labyrintu
- První kresby labyrintů
- Mozaikové labyrinty antického Říma
- Labyrinty jako knižní ilustrace
- Labyrinty v katedrálách a kostelích
- Labyrinty z kamenů
- Trávníkové labyrinty
- Labyrinty na poli umění
- Literatura
- Film, komiks, hry
- Tanec v labyrintu
- Labyrinty mimo Evropu
- Severní Amerika
- Jižní Amerika
- Současná renezance labyrintů
- Současný význam labyrintu
Informační náplň
Zastávka 1: Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm
- čím se liší labyrint od bludiště
- původ slova labyrint
- nejslavnější labyrint krále Minoa v Knossu – pověst o Minotaurovi, Theseovi a Ariadně
- Vyobrazení:
- rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Minotauros
Zastávka 2: Přehledná cesta labyrintu
- princip labyrintu
- co labyrint a cesta jím symbolizuje
- zdánlivě složité schéma labyrintu
- mnoho podob cesty labyrintem
- Vyobrazení:
- cesta labyrintem symbolizuje naši nelehkou cestu životem; schéma labyrintu; mnoho podob cesty labyrintem
Zastávka 3: Předchůdci labyrintů
- spirály a meandry
- mimořádný symbolický význam spirály, odvozené od přírody a znázorňující životní i kosmickou energii
- co je tzv. meandr
- pečetidla a plaketky
- „Jamky a prstence“ – skalní rytiny v Galicii, Irsku a Skotsku
- Vyobrazení:
- tři spirály vryté do kamene v irské Droghedě, Newgrange; pečetidla starčevské (srbské) kultury a egyptská pečetidla a plaketky s motivy labyrintů; meandr; „Jamky a prstence“
Zastávka 4: Typy labyrintů
- klasické labyrinty
- románské labyrinty
- středověké labyrinty
- současné labyrinty
- Vyobrazení:
- krétská mince s hlavou Apollona a s labyrintem z Knossu; mozaika kruhového labyrintu ze švýcarského města Cormerod; nejznámější kruhový typ katedrálového labyrintu v Chartres (Francie); bludiště Viking Age Horse Trapping (design Alex Champion)
Zastávka 5: Zrození pověsti o stavbě Labyrintu
- význam pojmu labyrint pro spisovatele antického Řecka
- Egyptský labyrint
- Krétský labyrint
- Vyobrazení:
- pohled na zbytky egyptského „labyrintu“ na okraji Fajjúmské oázy u Hawáry; pravděpodobná podoba paláce v Knossu; skica zmapované jeskyně v kraji Gortys na Krétě, dlouho považované za pověstný Minotaurův labyrint
Zastávka 6: První kresby labyrintů
- dochovaly se jen díky tomu, že byly vyryty do kamene
- nejstarší kresba klasického labyrintu
- údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě
- tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné
- labyrintové obrazce z doby bonzové ve Španělsku
- Vyobrazení:
- nejstarší kresba klasického labyrintu (mykénský palác krále Nestora v Pylosu, Peloponés, Řecko); údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě (Luzzanas, Sardinie); tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné (Lombardie, Itálie); labyrintové obrazce z doby bonzové (Pontevedra, Španělsko)
Zastávka 7: Mozaikové labyrinty antického Říma
- kdy začaly vznikat první mozaikové labyrinty
- kde se dodnes takové dochovaly
- specifika římských labyrintů – symbolika města Říma a římské říše, návaznost na řeckou mytologii
- Vyobrazení:
- neobvykle řešený mozaikový labyrint z římské tvrze v srbském Gamzigradu; mozaikový labyrint v tzv. Domě fontán, Conimbriga, Coimbra, v Portugalsku; podlahová římská mozaika s labyrintem z vily „auf den Loigerfeldern“ u Salcburku
Zastávka 8: Labyrinty jako knižní ilustrace
- osvojení si labyrintů ve středověké kultuře po pádu Římské říše
- přizpůsobení křesťanské symbolice a tradici
- motivy labyrintů v podobě hradeb chránících střed města
- zakreslování labyrintů do křesťanských rukopisů
- Vyobrazení:
- ilustrace v rukopisu z Regensburgu (model labyrintu z evangeliáře Otfrida z Weissenburgu); středověký labyrint v podobě hradeb chránících svaté město (Jeruzalém nebo Jericho); původní model Otfridova labyrintu z jeho evangeliáře Liber evangeliorum
Zastávka 9: Labyrinty v katedrálách a kostelích
- labyrinty v katedrálách a kostelích ve Francii, jižní Itálii, jižní Anglii a Německu
- první labyrinty
- podoba labyrintu
- nejznámější středověký labyrint
- smysl labyrintů
- úpadek a obnova labyrintů
- labyrinty v katedrálách a kostelích ve Skandinávii
- Vyobrazení:
- slavný podlahový labyrint ve francouzské katedrále v Chartres – největší dochovaný středověký chrámový labyrint; netradiční model labyrintu z francouzského St. Omer; labyrint z kostelní nástěnné výzdoby z Maaria kirkke v Turku (Finsko)
Zastávka 10: Labyrinty z kamenů
- na mnoha místech ve Finsku, Estonsku, Švédsku, Norsku a severozápadním cípu Ruska
- labyrint Rösaring ve Švédsku – patrně nejstarší kamenný labyrint
- velikost kamenů v labyrintech, důvod umístění blízko u moře
- pověsti spojené s labyrinty v různých zemích
- Vyobrazení:
- labyrint Rösaring; labyrint na Velké zaječím ostrově v Solověcském archipelu u Archangelska; kamenný labyrint
Zastávka 11: Trávníkové labyrinty
- oblíbené v Anglii a Německu
- nutnost pravidelné údržby
- funkce některých labyrintů s ohledem na jejich umístění
- zahradní labyrinty a bludiště – přetváření podoby a role labyrintů podle diktátu dobové módy, ústup „duchovních“ labyrintů a vzrůstající obliba „kratochvilných“ bludišť
- Vyobrazení:
- trávníkový labyrint z anglického Alkborough; názvy a příklady trávníkových bludišť ve Velké Británii a Německu; historický snímek nejstaršího dochovaného bludiště, které si nechal vytvořit král Vilém III. Oranžský koncem 17. století u Hampton Courtu u Londýna; dva dochované zahradní labyrinty v Kroměříži v Květné zahradě – Libosadu
Zastávka 12: Labyrinty na poli umění
- labyrint-bludiště jako součást uměleckého projevu (jako dekorativní prvky antické keramiky nebo v římských mozaikách, v literatuře v pohádkách, renesančních eposech, barokních filozofujících dílech apod., později i v moderní literatuře, filmu, divadlu, hudbě a počítačových hrách)
- příklady takového užití motivu labyrintu
- Vyobrazení:
- obrazné zachycení Thesea zápasícího s Minotaurem za účasti Ariadny na klasické řecké míse; soubor leptů fiktivních vězení od italského grafika Giovanniho Battisty Piranesiho; obraz Minotauromachia od Pabla Picassa; obraz Linie č. 50 od Zdeňka Sýkory; obraz Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche
Zastávka 13: Literatura
- symbolika labyrintu ve středověku
- změna přístupu v renezanci
- tzv. labyrintické doby
- dynamický labyrint přelomu 19. a 20. století
- Jan Amos Komenský a jeho dílo Labyrint světa a ráj srdce
- role labyrintu v románu Jméno růže – autor Umberto Ecco
- symbolika labyrintu v pohádkách – strastiplná cesta vyvoleného hrdiny k cíli
- bludiště ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár
- Vyobrazení:
- ilustrace z díla Labyrint světa a ráj srdce; labyrintární půdorys klášterní knihovny v románu Jméno růže; záběr z filmu Harry Potter a Ohnivý pohár
Zastávka 14: Film, komiks, hry
- virtuální „labyrinty“ ve filmu, komiksech a stolních a počítačových hrách
- film a komiks – labyrinty uliček měst v historických filmech, cesty do vesmíru, podzemní chodby
- Kinoautomat: Člověk a jeho dům – filmový experiment uvedený na EXPO 1967 v Montrealu
- film Matrix
- labyrinty jako zásadní stavební kámen stolních a počítačových her
- flashová hra Samorost
- Vyobrazení:
- Kinoautomat; film Matrix; hra Samorost
Zastávka 15: Tanec v labyrintu
- taneční obřady v labyrintech
- pohanské rituály plodnosti a znovuzrození, nahrazené křesťanskými svátky
- geranos, jeřábí tanec, tancovaný na ostrově Delos v Řecku na oslavu Thesea, když prchal z Kréty po zabití Minotaura; do dnešní doby zachovaný v tanci tsakonikos
- legenda o založení Londýna, labyrinty nazývané Trojské zdi
- Vyobrazení:
- skupina kalifornských tanečníků předvádí řecký tanec tsakonikos; varianty tance v labyrintu; skákání „šneka“
Zastávka 16: Labyrinty mimo Evropu
- kulturně specifické labyrinty v ostatních světadílech
- labyrinty v Indii
- různorodé použití a významy indických labyrintů (opevnění bájného města, prostor pro duchovní rozjímání, ochranná tetování a amulety apod.)
- Afghánistán – pohádka o Šamailíině domě
- Vyobrazení:
- příklad použití labyrintu jako bojového kruhového seskupení (součást výzdoby na indickém chrámu Hojsaléšvara v Halébídu); indický kamenný labyrint (Mumbaí, svatyně v Powai)
Zastávka 17: Severní Amerika
- neobjasněný původ labyrintů na americkém kontinentu
- znám jen některým indiánským kmenům
- labyrinty u Hopiů a Pimů, jejich význam a symbolika
- další labyrinty vytvořené indiány
- Vyobrazení:
- nástěnné kresby ve skále v Mesa Verde v Coloradu; obrazce vyryté do skal u vesnic Oraibi a Shipaulovi; „Muž v bludišti“, „Tcuhův dům“ nebo „Jitoiův dům“ – oblíbený motiv labyrintu na vyplétaných košících u Pueblanů; miniukázky dalších labyrintů vytvořených indiány
Zastávka 18: Jižní Amerika
- labyrintům podobné obrazce na planině Nazca v Peru
- palácové komplexy podobné labyrintům (nebo bludištím) stavěné lidmi předkolumbovských kultur
- Vyobrazení:
- výřez plánku obrazců na náhorní plošině Nazca; konkrétní podoba labyrintu z plošiny Nazca; ruiny inckého palácového komplexu La Chincana neboli El Laberinto (Isla del Sol, Bolívie)
Zastávka 19: Současná renezance labyrintů
- vzrůstající a poklesávající popularita labyrintů v minulosti
- současná a zatím největší renezance labyrintů započata v 70. letech 20. století
- rozšíření labyrintů ve světě, labyrinty v Česku
- snaha o originalitu, ozvláštnění dnešních labyrintů současnými designéry
- Vyobrazení:
- začlenění chartreského labyrintu do katedrály Grace v San Francisku; zahradní labyrint na Labyrinthplatz v Curychu; Vodní labyrint v parku Victoria v Bristolu – příklad nového přístupu k pojetí labyrintů; letecký snímek labyrintů v Ostré u Lysé nad Labem v zahradách Botanicus
Zastávka 20: Současný význam labyrintu
- jak a kde se v dnešní době uplatňují labyrinty
- znovuumisťování labyrintů do kostelů, obnovení tradic chůze či tance v labyrintu při májových slavnostech v severských zemích
- jak putovat labyrintem
- Vyobrazení:
- rozprostřený sedmiokruhový labyrint v nemocnici sv. Lukáše v St. Louise v Missouri; tématické fotografie
Popis trasy
vstup do loučeňského zámeckého parku → zámek Loučeň → labyrintárium → okruh zámeckým parkem → vstup do zámeckého parku
Naučná stezka prochází loučeňským zámeckým parkem. Vstup do jeho hlavní části (s labyrintáriem) je placený. Trasa „Labyrintové stezky“ není vždy dostatečně značená, doporučujeme si v pokladně říci o plánek parku.
Od hlavní brány zámeckého parku tedy zpočátku míříme po hlavní asfaltové komunikaci k zámku, u něhož si prohlédneme jednak BUXUSOVÉ (zimostrázové) BLUDIŠTĚ z pravého boku na zámecké terase před restaurací, poté SVĚTELNÝ LABYRINT na nádvoří zámku (jeho kouzlo oceníme až za šera, kdy se rozsvítí zemní světla), a TRAVNATÝ LABYRINT u kašny. Poté se vrátíme zpět ke vstupu do zámeckého parku, kde si všimneme sloupku s 1. a 2. informačním panelem (Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Přehledná cesta labyrintu). Je umístěný trochu nešikovně, protože 2. panel je z druhé strany, kde roste křoví. Těchto sloupků potkáme na trase celkem 10, na každém z nich jsou vždy z protějších stran umístěny dva informační panely. Z boku těchto sloupků jsou ukázky labyrintů, které si můžeme projít prstem.
Od něj pokračujeme (po zaplacení vstupného) do stěžejní části labyrintária. Projdeme dřevěnou brankou a hned na následující křižovatce potkáváme 3. a 4. panel (Předchůdci labyrintů; Typy labyrintů). Zde zahneme vpravo a zastavíme se u TISOVÉHO BLUDIŠTĚ. Od něj pak pokračujeme v původním směru k mostu po pravé straně, u něhož zahneme vlevo. Po pravé straně mineme zázemí pro svatbu a poté lesní amfiteátr. Brzy poté potkáváme 5. a 6. panel (Zrození pověsti o stavbě Labyrintu; První kresby labyrintů). Dál pokračujeme rovně až k DLÁŽDĚNÉMU BLUDIŠTI.
Za ním jdeme protilehlou méně výraznou cestou, až na křižovatku tvaru T, s mělkou roklí před námi. Zde pozor, opustíme značenou trasu labyrintária a odbočíme vpravo dolů a poté levotočivou serpentinou (hned za ní infopanel 10 prstového bludiště), a dál až na konec rokle, ke grottě, kde nalezneme sochu Minotaura a na jeho zádech vytesané PRSTOVÉ BLUDIŠTĚ. Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět na značenou trasu stezky a pokračujeme rovně shora kolem grotty, ke stánku s občerstvením. Za ním odbočujeme vlevo. Jen pár kroků poté potkáváme 7. a 8. panel (Mozaikové labyrinty antického Říma; Labyrinty jako knižní ilustrace).
Pokračujeme rovně až k oplocení zámeckého parku, kde zatáčíme vpravo, podél něj. Po pravé straně mineme lanové centrum. Po dalších pár desítkách metrů, na odbočce k palisádovému bludišti, nalezneme 9. a 10. panel (Labyrinty v katedrálách a kostelích; Labyrinty z kamenů). Za informačním sloupkem vyzkoušíme svou trpělivost a sebeovládání a pokračujeme stále rovně, podél oplocení zámeckého parku, až k vratům, kde se stočíme vpravo, a teprve z této strany přistoupíme k PALISÁDOVÉMU BLUDIŠTI. Na obvodovou cestu se už poté nevracíme, ale jdeme cestou vedoucí od infopanelu bludiště vpravo před nás.
Jdeme lesem k hraně svažité stráně a poté podél jejího okraje. Brzy narazíme na 11. a 12. panel (Trávníkové labyrinty; Labyrinty na poli umění). Po dalších pár desítkách metrů přijdeme ke KAMENNÉMU LABYRINTU.
Za ním jdeme směrem šikmo vlevo dolů, a na následující křižovatce tvaru T opět vlevo. Sestupujeme v serpentině ze zalesněné stráně až na níže vedoucí cestu. Na křižovatce se nachází 13. a 14. panel (Literatura; Film, komiks, hry). Dál pokračujeme vpravo spodní cestou, ale brzy poté odbočíme šikmo vpravo vzhůru, k PROVAZOVÉMU BLUDIŠTI.
Za ním sestoupíme k rybníčku, u něhož nalezneme 15. a 16. panel (Tanec v labyrintu; Labyrinty mimo Evropu). Jdeme dál cestou podél rybníčku na křižovatku, za níž nalezneme PÍSKOVÝ LABYRINT. U něho opět dočasně opustíme vyznačenou trasu Labyrintární stezky v plánku, a jdeme nejdříve štěrkovou cestou vlevo, ale ihned travnatou pěšinou vpravo vzhůru. U vyhlídkové lavičky ve svahu nad pískovým labyrintem nalezneme 17. a 18. panel (Severní Amerika; Jižní Amerika). Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět k pískovému labyrintu, a pokračujeme pískovou cestou rovně a vzhůru. O něco výše vstoupíme do lesa, a krátce před příchodem k mostu (který jsme míjeli v úvodu stezky) potkáváme 19. a 20. panel (Současná renezance labyrintů; Současný význam labyrintu). Cesta rovně nás pak dovede zpět k tisovému bludišti a východu z labyrintária a zámeckého parku.