Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách od Toma, Lucky, Vojty a Báry


RSS


Úvod > Naučné stezky > Naučné stezky ve středních Čechách > Naučné stezky v okrese Kutná Hora > Naučná stezka Tisí skála


Naučná stezka Tisí skála

Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 9)
Naše návštěva:
červenec 2005
Komentáře:
zatím žádný

Seznamuje s pozoruhodným skalním útvarem Tisí skála, jeho geologickou minulostí a rovněž faunou a flórou v okolí. Na trase stezky jsou tři stejné informační panely.

Stezka začíná i končí nedaleko obce Bratčice, ležící poblíž hlavní silnice mezi ČáslavíGolčovým Jeníkovem.

Nemá speciální značení, převážná část trasy je vedena po žluté turistické značce. Závěrečný úsek značen není, ale orientace není složitá.

K výchozímu místu je z Bratčic asi 1 km po silnici s menším provozem. Od úvodního panelu vede stezka zpočátku po silnici, poté po lesních cestách či pěšinách. Její převýšení je dáno výstupem k Tisí skále.

Skok na: Informační náplň | Kompletní text | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Kutná Hora
Začíná a končí:
BRATČICE u Čáslavi, okraj lesa nad obcí u silnice z Bratčic do Přibyslavic
Délka:
1,5 km
Zastávek:
jeden stejný informační panel na třech různých místech
Značení trasy:
bez vlastního značení, částečně vede po žluté turistické značce
Vznikla:
červen 2005
Tvůrci stezky:
Lesy ČR, s. p., obec Bratčice, město Čáslav; texty sestavil p. Miroslav Prášek
Naše návštěva:
červenec 2005
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
100 %

Informační náplň

Zastávka: Naučná stezka Tisí skála

  • uvítání na naučné stezce
  • geologická stavba Tisí skály
  • vznik Tisí skály
  • mrazové sruby, balvanové proudy
  • flóra okolí
  • fauna okolí
  • historické události vázané k Tisí skále
  • současnost Tisí skály a okolí – turistika
  • představení sponzora stezky – Lesy České republiky, s. p.
Vyobrazení:
různé fotografie Tisí skály; různé fotografie Bratčic a okolí; turistická mapa okolí; plánek naučné stezky

Kompletní text informačního panelu

Zastávka: Naučná stezka Tisí skála

Vážení přátelé – turisté a sportovci.

Dříve než začnete závěrečné stoupání mezi mnoha žulovými balvany na samotný vrchol Tisí skály, 392 m n. m., dovolte, abychom Vám sdělili několik základních informací o jejím vzniku a o zajímavostech, které můžete cestou vzhůru kolem sebe vidět. Ti z Vás, kteří chtějí vidět co nejvíce, mohou celý masiv obejít po jeho úpatí.

Masiv Tisí skály se vytvořil v pradávných dobách mladšího paleozoika čili prvohorách, což znamená období před 280–570 milionů let. Tehdy byla téměř celá česká kotlina tvořena mořem a jezery, ve kterých se pohybovaly ryby, obojživelníci a plazi. Na souši rostly přesličky a kapradě. K dotvoření profilu skály docházelo během kenozoika v třetihorách a čtvrtohorách.

Rozhodujícím vlivem bylo střídání prudkých klimatických výkyvů mezi teplým podnebím, dobami ledovými a meziledovými. Na zemi po ústupu moře již probíhal intenzivní rozvoj kvetoucích rostlin spolu s vývojem hmyzu, drobných živočichů, ptáků a savců.

Tisí skála se nachází v geomorfologickém celku Hornosázavská pahorkatina, podcelku Kutnohorská plošina a okrsku Golčojeníkovská pahorkatina. V jejím málo členěném zarovnaném reliéfu vystupuje jako netypický suk (tvrdoš) tvořený mohutnou žulovou klenbou o rozměrech 500 × 350 × 40 až 50 m. Vrcholí členitým skalním útvarem, jehož rozloha převládá nad výškou.

Geologicky je tvořena masivem granitické hlubinné vyvřeliny variského stáří, tzv. přibyslavickou žulou, která se v minulosti těžila ve třech poměrně rozsáhlých lomech severně od Přibyslavic. Vyznačuje se lavicovitou odlučností a výskytem hrubozrnných partií v okolní drobněji zrnité hornině. Je obklopena jednotvárnou sérií moldanubických biotitických pararul a představuje jediný typický žulový výskyt v celé oblasti Kutnohorska a Čáslavska. Zajímavý je i výskyt řady minerálů, lze jmenovat např. turmalín, granát, apatit, vivianit, arzenopyrit, tryfilín, messelit, strunzit, sillimanit a mnoho dalších.

Celý skalní útvar vznikl dvoufázovým vývojem: při intenzivním chemickém zvětrávání v teplých klimatických podmínkách třetihor došlo k rozrušení horniny a vzniku mohutného zvětralinového pláště, ve druhé fázi koncem neogénu a ve čtvrtohorách došlo k odnosu zvětralin a k přemodelování odkrytého skalního výchozu, kdy hlavní roli hrála periglaciální modelace.

Nedokonalá skalní hradba je na okrajích omezena skalními mrazovými sruby a mírnějšími mrazovými srázy. Sruby jsou různého vývoje a velikosti. Orientované jsou ke všem světovým stranám. Největší výšky 10–15 metrů dosahují na jihovýchodním okraji hradby, kde se také vyskytují nejmohutnější skalní převisy. Délka jednotlivých srubů vzniklých paralelním ústupem skalní stěny dosahuje až 60 metrů.

Nižší mrazové sruby a srázy od sebe oddělují jednotlivé kryoplanační terasy rozložené v několika nepravidelných výškových úrovních nad sebou. Nejdokonalejší terasu představuje vrcholová plošina mírně ukloněná k jihu. V severní části z ní vyrůstá samostatné vrcholové skalisko, omezené 5–8 m vysokými svislými skalními stěnami s četnými převisy, výstupky a lavicemi. Připomíná vrcholové žulové skály krkonošských a jizerských horských hřbetů.

Od vrcholového skaliska a jeho převislých srubů vychází k západu až jihozápadu jeden zřetelný balvanový proud, který na velmi mírném svahu dosahuje délky až 200 m. Vyskytuje se zde také menší asi 80 m dlouhé hranáčové pole, resp. autochtonní kamenné moře složené z hrubých balvanů a horninových bloků, mezi nimiž jsou rozlehlé dutiny, protože veškeré drobnější zvětralé částice mezi balvany byly splachem odstraněny. Jednotlivé balvany byly od skalní hradby rozvlečeny periglaciální soliflukcí na všechny strany až do vzdálenosti 500 m. S rostoucí vzdáleností však množství balvanů klesá. Postupně převládají zaoblené žokovité balvany, které jsou produktem třetihorního chemického zvětrávání, zatímco v okruhu do 100 m plně převládají hranáče a ostrohranné bloky.

Periglaciální skalní tvary na Tisí skále mají na mnoha místech velmi čerstvý, mladý vzhled s ostrými hranami, puklinami a svislými odtrhy. Mrazové zvětrávání zde působí i v současné době, poněvadž skalní těleso je podle puklin silně prostoupené srážkovou vodou. Prosakující a odkapávající voda je vidět na jihovýchodní straně. Odlámané části horniny se vlivem gravitace hromadí na úpatí skalních stěn.

Pro dokreslení celé geologické situace kolem Tisí skály je zde nutno uvést, že severně od skály se vyskytují mohutné žulové balvany až v korytě velkého Bratčického potoka, který v tomto úseku s velkým spádem proráží žulovým balvanovým proudem, vytváří drobné kaskády a dokonce jeden skutečný 1 m vysoký vodopád. Koryto potoka je v několika místech zahloubené až do rulového skalního podloží, což je jasným důkazem, že žulové balvany jsou zde alochtonní, rozvlečené periglaciální soliflukcí. V údolí potůčku, který se v Zálesí u Bratčic vlévá do potoka Čáslavka – Brslenka, se ve skutečnosti stýkají žulové balvanové proudy zavlečené ze dvou odlučných oblastí: jednak od jihu od Tisí skály, jednak ze zalesněného žulového pahorku od západu – bývalých lomů. Poslední skalní výchoz přibyslavické žuly se nachází na pahorku s kótou 381 m asi 0,5 km severozápadně od Přibyslavic a 1,4 km od Tisí skály. Vystupuje zde v podobě vypreparovaného skalního hřbítku severojižního směru o délce 20 metrů a maximální výšce 5 metrů. Jeho východní svah je mírný, na západní straně je vytvořen 2–4 m vysoký mrazový srub se svislou skalní stěnou. Hornina s velkými vyrostlicemi je výrazně usměrněna.

Nyní přistoupíme od podrobného výkladu geologického k botanickému a zoologickému.

V okolí skalních útvarů se zachovaly přírodě blízké lesní porosty 3. vegetačního stupně. Dřevinné patro tvoří pestrá směs dřevin: javor klen, bříza bělokorá, habr obecný, dub letní, borovice lesní, lípa srdčitá i velkolistá, smrk, jilm, jeřáb, buk, jedle. V keřovém patře se uplatňuje bez červený a krušina olšová. V bylinném patře, jehož složení odpovídá extrémním podmínkám na skalních výchozech a sutích, převládají trávy a některé kapradiny, např. papratka samičí, kapraď samec, kapraď rozložená a na skalách osladič obecný. Velmi pozoruhodný je výskyt regionálně vzácné ostřice mnoholisté.

Živočišná složka bioty nebyla dosud nikým podrobně zkoumána a určena. V okolí skály lze však při troše štěstí zahlédnout mnoho druhů brouků a motýlů, z plazů slepýše, užovky a vzácně i zmiji, na osluněných kamenech se vyhřívají ještěrky. V korunách stromů, kromě běžných ptáků, jako jsou poštolky, sovy a kukačky, poletují brhlík lesní, strakapoud velký, pěnkava obecná, králíček obecný a sýkora uhelníček. Mezi stromy a skalami se pohybují zajíc obecný, liška obecná, kuna lesní i skalní, jezevec lesní, srnec obecný. V roklinách okolí skály mají svá místa i prasata divoká.

Tisí skále se nevyhnuly ani určité historické události. V dobách středověku byla významným bodem tzv. Haberské obchodní stezky. V 17. století zde vedl některá svá kázání utrakvistický kaplan Matouš Ulický popravený 11. září 1627 v Čáslavi pro pobuřování lidu proti feudální vrchnosti na Čáslavsku a Kouřimsku.

Na počátku 20. století se pod Tisí skálou konaly slavnosti a divadelní představení členů bratčických spolků.

V současné době je Tisí skála oblíbeným návštěvním místem turistů a trempů, kteří si mohou v jejím okolí prohlédnout další zajímavosti. Například v Bratčicích rodný mlýn ing. Jana Pernera (1815–1845), stavitele první císařské železné dráhy v Čechách, nebo kostel ze 14. století. V lese západně od Tisí skály je možné vidět Zálesí a lovecký Zámeček coby pozůstatky po panství Auerspergů ze žlebského zámku. V tehdejších dobách byla okolo skály obora s vysokou zvěří, kterou dnes připomínají kaštanové aleje na jihovýchod od skály.

Zajímavostí jsou i pasáže skalních převisů, na kterých zkoušejí své schopnosti skálolezci. Za zhlédnutí stojí i opuštěné žulové lomy u Přibyslavic, na jejichž dnech se postupně vytvářejí malá lesní jezírka. V několika posledních letech vysadili někteří obyvatelé Bratčic na temeni skály opět několik tisů coby původního křovinného porostu.

Turisty přivede na Tisí skálu buď žlutá trasa značená z železniční stanice Horky do Golčova Jeníkova nebo zelená značená z Čáslavi přes Tupadly a Schořov na Tisí skálu. Okolo vede i nově vyznačená cyklotrasa Kutná Hora – Čáslav – Žleby. V nedalekých Bratčicích najdou turisté místo pro odpočinek a občerstvení.

Lesy v okolí skály nyní obhospodařuje podnik Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové – lesní správa Kácov, do roku 2004 Ronov nad Doubravou, revír Bratčice. Tento podnik byl založen 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství ČR. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,4 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin.

Podnik sídlí v Hradci Králové. Jeho organizační struktura má tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý stupeň krajské inspektoráty a třetím stupněm organizační struktury jsou lesní správy, lesní závody, semenářský závod a sedm oblastních správ toků.

Na závěr je nutné konstatovat, že Tisí skála je cenná hlavně tím, že jde o ryze přírodní geomorfologický výtvor nedotčený činností člověka. Spolu s okolním lesním porostem zajišťuje vysokou ekostabilizační a hydrologickou funkci krajiny. Proto si právem zaslouží náležitou ochranu jako významný chráněný přírodní a krajinný útvar.

Použité materiály:

  • Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc. – Sborník České geografické společnosti
  • Agentura ochrany přírody a krajiny Havlíčkův Brod
  • Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové, lesní správy Kácov a Ronov nad Doubravou

S laskavým svolením sestavil: Miroslav Prášek, Bratčice.

Vyobrazení:
fotografie (Tisí skála – jižní masiv, Tisí skála – jihovýchodní masiv (2×), Tisí skála – východní masiv, Tisí skála – kamenné moře, Tisí skála – vrchol od jihu, „Domeček“ pod Tisí skálou, Zámeček, Bratčice – splav rybníka Lázeňka, kaplička, památník „U Lipky“ k 20. výročí ČSR, Bratčice – kostel sv. Václava, rybník Lázeňka v pozadí s Tisí skálou, Bratčice – Pastušský rybník); turistická mapa okolí; plánek naučné stezky

Popis trasy

Bratčice → Tisí skála → Bratčice

Stezku zahájíme nejlépe v obci Bratčice. Ze středu obce vyrážíme po silnici po žluté turistické značce k jihozápadu (směr Přibyslavice). K výchozímu místu stezky se dostaneme po cca 1 km chůze, přičemž zpočátku klesáme obcí k potoku a poté stoupáme vstříc zalesněnému pahorku nad obcí. Výchozí místo (jeden ze tří informačních panelů) nacházíme hned na kraji lesa. Odtud pokračujeme dále po silnici, stále po žluté značce. Po asi půl kilometru dojdeme na rozcestí Tisí skála, kde žlutá značka odbočuje vlevo do lesa (na tomto místě se rovněž nachází druhý informační panel). Opustíme tedy silnici a začneme stoupat lesní cestou, později s kamennými stupni. Zakrátko, po necelém půl kilometru, dojdeme k mohutnému skalnímu bloku na vrcholu – Tisí skále.

Po její prohlídce pokračujeme dál po žluté značce. Ta následně klesá lesní pěšinou podél dalších skalních výchozů, o něco níže vyjde na vozovou lesní cestu – vpravo od nás je třetí informační panel a louka s altánkem. Žlutá zde odbočuje vlevo po vozové cestě – jdeme stále po ní až do místa, kde žlutá odbočuje v pravém úhlu doprava. Zde žlutou značku opustíme a pokračujeme rovně nijak neznačenou vozovou lesní cestou. Ta vede prakticky v přímém směru, případně se mírně stáčí nalevo, a po pár stovkách metrů nás dovede zpět na silnici, nedaleko výchozímu místu. Stezku zakončíme návratem do Bratčic po silnici (a žluté značce).

Dole v obci kousek od mostu přes potok si ještě povšimneme rodného domu ing. Jana Pernera, opatřeného i ze silnice viditelnou pamětní deskou.


Vložit komentář

Vložit komentář



Kam dál?


Na začátek stránky ↑



Na začátek stránky ↑


Vyhledávání

Vyhledávání

Související články

Rodinný fotoateliér v Kolíně


Nejnovější komentáře

  • Rickr u článku Naučná stezka Prahy 14: Zastávka 5 je uprostřed hráze retenční nádrže a věnuje se její výstavbě v 70.letech a revitalizaci v nedávné době. Pozor, má trochu odlišný design od „starších̶ 0; tabulí. Odtud je třeba v rozporu se staršími plánky přejít hráz na vzdálenější...
  • pid u článku Naučná stezka Povodím Botiče: I v Zimě je stezka zajímavá
  • Petr u článku Naučná stezka na Medníku: Info tabule vypadají překvapivě jako nové. Ale jinak trasa je velmi špatně značena v obou směrech. Nelze se bohužel spolehnout ani na vyšlapané stezky, zejména úseku dolů z Medníku a v traverzu kolem přístřešku se stezka ztrácí v hromadách listí, větví a...
  • Radek u článku Naučná stezka Říčansko: Cesta je výborně značena.pak tedy dělejte procházky po městě tam se neztratíte.nebo snad chodte podle navigace
  • Radek u článku Naučná stezka Votočnice: Pokud lidi věci soustavně ničí každého to otraví neustále opravovat.ani se nedivím že to u čsop vzdali.jednou se budete brouzdat měsíční krajinou.příroda je již tak narušená że pár biotopů už nic nezachránï.nechápu co lidi nutí pořád něco rozbíjet a ničit.
  • Belana u článku Lesní stezka Penčický okruh: Parada, je to fakt krasne, ale je potreba hlidat znacky.
  • Miloslav Klvač u článku Vyhlídková stezka Křivoklát: stav:říjen 2018 V místě je přeznačena,zřejmě kvůli nové rozhledně Velká Buková,červená trasa KČT.Je vedena od hradu Křivoklát vzdušnou čarou 0,5 km blíže k Velké Bukové(dobře vidět na mapy.cz).Naučná stezka není značena červenobíle,ale...
  • Tom u článku Naučná stezka Klánovickým lesem: Tak to mě mrzí, že jste bloudili. S možností, že vlak přijede mimořádně na druhou stranu, jsem nepočítal 🙂
  • Ludmila u článku Naučná stezka Klánovickým lesem: Dne 22.9.2018 jsme si naplánovali projít stezku. Přijeli jsme vlakem na klánovické nádraží a poslušně podle popisu podešli trať. Dál jsme si však začali připadat jako v Matrixu. Nic podle popisu nesedělo – i když hned blízko nádraží byl...
  • Zuzka u článku Stříbrná stezka – severní okruh: Moc děkuju za tyhle stránky.Jseme pravidelnými čtenáři, „jen“ jsme ještě nepodceňovali… Tyto informace nikde jinde na netu nenalezame, mockrát DĚKUJEME! Čechovi
  • Tonda u článku Cinibulkova naučná stezka (nová verze): Pracovní listy: http://kokorinsko.oc hranaprirody.cz/res/ archive/135/017930.p df?seek=1378738009
  • Honza u článku Naučná stezka Drbákov – Albertovy skály: Vážená paní, sice jsem tam nebyl v poslední době, ale na Častoboř jsme od r. 1981 do r. 2004 jezdívali často s oddílem i se třídami, na soustředění (opět děti a mládež) a na NS jsme chodili vždy. Je náročná, ale lze zvládnout, není...
  • Mlok u článku Naučná stezka Klokočským lesem za hrou, vodou a ptačím zpěvem: Hezká odpočinková procházka, dětem se líbili sochy, zejména sovy. Kaple s pramenem je moc hezká a voda znamenitá.
  • Josef Čermák u článku Naučná stezka Dubeč – Uhříněves: Stezku jsem s kamarádkou prošel 2.7.2018. Celá cesta je vedena po modré. Všechny panely jsme našli. Našli jsme i panel č.3, který je v předešlých recenzích zmiňován (v předešlých recenzích je uvedeno, že není k nalezení). Procházka po naučné...
  • Honza u článku Naučná stezka Drbákov – Albertovy skály: Zdravím mladá paní, také vám to jako procházku s malými dětmi nedoporučuji, terén je opravdu dost drsný a uhlídat dva malé kluky je tam dost těžké.

RSS Co se píše jinde: Naučnou stezkou.cz

  • Naučná stezka Údolím Šembery u Českého Brodu byla slavnostně otevřena
    V sobotu 10. září 2011 jsme se zúčastnili oficiálního otevření naučné stezky Údolím Šembery v Českém Brodě. Tato akce byla doplněna bohatým celodenním programem pro děti i dospělé v okolí hradu Šember, kde naučná stezka končí. Zdroj
  • Pozvánka na otevření naučné stezky Údolím Šembery u Českého Brodu
    V sobotu 10. září 2011 v 9 hodin se u městského pivovaru v Českém Brodě uskuteční slavnostní otevření nové naučné stezky Údolím Šembery. Více informací vám nabízíme v krátkém článku. Zdroj
  • V pražském Milíčovském lese můžete navštívit netradiční naučnou stezku
    Netradiční naučná stezka „Milíčovský les“, která je v provozu od začátku června tohoto roku, chce zaujmout zejména mladší návštěvníky. Prostřednictvím interaktivního obsahu zprostředkovává informace o přírodních, kulturních a historických zajímavostech Milíčovského lesa. Od září 2011 budou tyto informace dostupné nejen v českém, ale i anglickém a německém jazyce. Zdroj
  • V pražských lesích vzniknou netradiční naučné stezky
    Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., zahájil v lednu 2011 projekt „Interaktivní naučné stezky v pražských lesích“, jehož cílem je zvýšit informovanost pražské veřejnosti, zejména pak mladých lidí o důležitosti a významu přírodních, kulturních a rekreačních hodnotách vybraných pražských lesů, ale také o problémech, které jsou způsobeny jejich rekreačním využíváním, a to prostřednictvím netradičních interaktivních (beetaggových) naučných stezek. Zdroj
  • Naučná stezka Hradešín
    Krátká naučná stezka seznamující s historií a současností obce Hradešín u Českého Brodu, rozkládající se na svazích stejnojmenného vrchu Hradešín. Nejpozoruhodnějším místem na trase je kostelík sv. Jiří na vrcholu Hradešína, zajímavý slepenec několika historických stavebních slohů. Zdroj

Naučnou stezkou.cz

Certifikát WebArchivu

tomas-vanek.cz

Licence Creative CommonsTextový a obrazový obsah webu Stezky.info, jehož autory jsou Tom & Lucka, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora – Neužívejte komerčně 3.0 Česko. Přejete-li si tento obsah převzít a použít pro své účely, ale nevyhovují vám podmínky licence, kontaktujte nás.

Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu | RSS | Kontakt | Reklama
Používáme WordPress a Hosting WEDOS