stezky.info – Průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách
Úvod » Naučné stezky, Střední Čechy, okres Kladno » Naučná stezka Povodí středního Kačáku – Drvotova stezka
Seznamuje s relativně zachovalými částmi přírody na Kladensku (přírodní park Povodí Kačáku, PR Záplavy, PP Kalspot), a pozoruhodnostmi v krajině souvisejícími s činností člověka, těžbou uhlí a lámáním stavebního pískovce „žehrováku“.
Stezka se nachází mezi obcemi Srby, Kamenné Žehrovice a Doksy, v území ležícím 5 km západně od Kladna. Začíná sice oficiálně v obci Srby na břehu Turyňského rybníka, ale nejlépe je začít na železniční stanici Kamenné Žehrovice, ležící na trati Praha–Kladno–Rakovník.
Trasa je vedena převážně po kvalitních cestách, místy lesními pěšinami. Občas můžeme narazit na podmáčený nebo hůře schůdný úsek.
Značena je klasickými zelenobílými značkami naučných stezek – bohužel ne všude, což zbytečně komplikuje orientaci. Navíc jde o rekonstruovanou stezku, vedenou nyní místy v pozměněné trase, přičemž značení původní verze stezky zůstalo zachováno, i když již oprýskané.
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Naučnou stezku je nejpraktičtější zahájit na nádraží Kamenné Žehrovice. Hned z boku nádražní budovy je uvítací panel. Vyjdeme na silničku, zahneme vlevo podél trati a po asi 300 metrech přijdeme k silnici a železničnímu přejezdu. Přejdeme koleje. Hned za přejezdem se silnice rozdvojuje, my však silnici opustíme a zahneme hned první lesní cestou vpravo (zpočátku nijak neoznačenou). Cesta je kamínková, vede rovnoběžně s tratí a po několika málo desítkách metrů dorazí k prvnímu panelu, který na trase potkáme, totiž 11. zastávku.
Za ním cesta pokračuje stále ve stejném směru, až vyjde z lesa, mine hřbitov a míří k obci Srby. Zde přímo v obci je třeba poněkud více sledovat značení. Zpočátku jdeme rovně, ale pak se mírně stáčíme vlevo a klesáme. Ať už jdete kteroukoliv ulicí, měly by vás všechny dovést dolů k Turyňskému rybníku. Tam pak na jeho břehu, u malého panelového prostranství, je oficiální začátek stezky. Naleznete tu úvodní panel a dále několik panelů 1. zastávky se základními ekologickými informacemi.
Odtud stezka dále pokračuje po břehu rybníka k jeho vzdálenějšímu konci, my ale uděláme ještě malou odbočku ke 12. zastávce (vodní plocha Malé Záplavy). Dojdeme sem okrajovou uličkou směrem od Turyňského rybníka (zpočátku rovněž trasa červené značky), až skoro na okraj obce, a pak pěšinou vlevo do lesa. U malého rybníka je nízká konstrukce, „pozorovací věžička“, na níž je ještě jeden panel, s vyobrazením ptáků, které je možno nad hladinou spatřit.
Vrátíme se zpátky k úvodním panelům a vyrazíme pěšinkou po břehu Turyňského rybníka. O kousek dál (cca 150 metrů) přímo na břehu je 2. zastávka. Dál můžeme pokračovat buď po břehu (cesta zde je ale trochu podmáčená, její okolí je často zamokřené), nebo přejít šikmo přes travnaté prostranství na ulici a jít po ní až k viaduktu, kde silnice zatáčí vlevo pod něj, a my se opět přidáme vpravo k břehu rybníka.
Dál pokračujeme pěšinou stále blízko břehu. Když nám cestu přehradí oplocení loděnice, obejdeme je pěšinou zleva. Za pozemkem narazíme na silničku, po níž se opět vracíme ke břehu.
Posléze dojdeme k panelu 3. zastávky, Důl Vaňkovka.
Stezka pokračuje opět stále podél vody. Nedaleko břehu míjíme ostrov. Krátce poté dorazíme na prostranství na rohu rybníka. Držíme se stále u břehu, proto zatáčíme cestou vpravo, před námi se objevují první domky. Na asfaltové ploše na dalším rohu rybníka se nachází panel 4. zastávky, s názvem Turyňský rybník.
Pokračujeme ve stejném směru až na hlavní ulici, kterou přejdeme a pokračujeme protilehlou, nijak neznačenou cestou. Vpravo pod sebou vidíme fotbalové hřiště. Neznatelná cesta se posléze změní v kamenitou vozovou okrajovou ulici, která nás stále v přímém směru dovede až k lesu (u něj ulice odbočuje vlevo vzhůru), a my volně pokračujeme pěšinou podél oplocení z kulatiny, která nás zavede k již viditelné přírodní památce Kalspot (vodní plocha s mokřadem, může být i vyschlá). O kus dál v lese je i tabule naučné stezky stejného jména (5. zastávka).
Stezka dál pokračuje po okraji tůně, stáčí se podél ní vpravo. Pěšina zde nabývá divočejšího charakteru, proplétá se mezi stromy, stále po okraji vodní plochy mokřadu. Na jejím konci začne stoupat zářezem v úbočí mezi skalkami. Překoná krkolomný úsek, kde je pěšinka skutečně na hraně nyní již vysokého zalesněného srázu nad údolím, pak se přehoupne vlevo přes hřbítek a seběhne na lesní cestu, po níž pokračuje vpravo. Cesta nejprve mírně klesá, pak začne pro změnu mírně stoupat. Posléze dojdeme k panelu 6. zastávky – Borovice na pískovci. Dál stále mírně stoupáme, pak se cesta vyrovná a pořád zhruba ve stejném směru nás hluboce zařízlým údolíčkem přivede až na kraj vesnické zástavby – k obci Doksy. Na rohu zdi kolem zahrady je značka odbočky NS vlevo. (Pokud bychom pokračovali rovně, opustíme NS Povodí středního Kačáku a půjdeme Hutnickou naučnou stezku, nyní již převážně zpustlou, vedoucí do Kladna).
Jdeme tedy vlevo, stoupáme podél zdi, o kus dál úzkou pěšinkou zařízlou ve svahu, až vyjdeme na ulici kolem okrajové zástavby. Stáčíme se mírně vlevo a společně s červenou značkou jdeme po levém okraji úzké protáhlé louky. Projdeme krátce lesem a dál k rozhraní lesa a lánu pole (les vlevo, pole vpravo).
O kus dál cestou při okraji lesa je 7. zastávka – Pískovcové lomy. K samotnému lomu vede značená odbočka vlevo. Dojdeme do kotlinky s mohutným pískovcovým skalním masivem, v dolíku je trampské tábořiště. Stezka sice udělá několikametrové kolečko přímo pod stěnou skály, ale je to trochu o ústa, a pokud je vlhko, je možno to vynechat a vrátit se stejně, nebo tam jít odbočkou z druhé strany (všechny vzdálenosti zde v řádu metrů, nejedná se o žádné velké dálavy).
Vrátíme se zpátky na okraj lesa k 7. zastávce a pokračujeme dál v původním směru. Zde je nejdřív pár značek, posléze opět zcela zmizí. V každém případě je nutno jít k silnici, takže mineme širokou odbočku vlevo, a stáčíme se naopak vpravo, stále jakoby blízko okraje lesa; při výstupu na silnici je hned vpravo nějaký motorest. Následující úsek až k hájovně Mrákavy je zcela neznačen – přejdeme hlavní silnici a pokračujeme protilehlou cestou, která teď vede na rozhraní lesa a pole. Není zde opravdu žádná značka. Posléze, již lesem, dorazíme opět k silnici a k objektu Mrákavy. Vozovou cestou v přímém směru nedaleko za domy najdeme panel 8. zastávky.
Zde můžeme pokračovat dál v trase Drvotovy stezky, nebo věnovat nějakou půlhodinku na prohlídku naučné stezky Mrákavy.
Trasa Drvotovy stezky zpočátku kopíruje trasu Mrákav, v jejich nejzazším cípu se však obě trasy rozdělí. NS Mrákavy pokračuje vlevo a Drvotova stezka vede vpravo. Vyjdeme na silnici (pozor, velký provoz), po níž pokračujeme asi 100 metrů vpravo, kde odbočíme širší cestou vlevo do lesa. Krátce poté vidíme vpravo na okraji kotlinky malého zatopeného lůmku panel 9. zastávky, Leknínové jezírko.
Od leknínového jezírka pokračujeme dál stejnou cestou, po chvíli dojdeme na silnici (opět pozor na auta). Stezka, ač to není příliš zřejmé, dál pokračuje po silnici vlevo. Po několika stovkách metrů ale celkem přehledně odbočuje vpravo do lesa, lesní vozovou cestou. Odtud je značení opět kompletní a celkem jasné. Lesem jdeme stále v přímém směru až k železniční trati a pak cestou vlevo podél kolejí. Po chvíli narazíme na poslední panel naší trasy, 10. zastávky – Německá Lhota. Je to jediná zastávka, u níž je i posezení s lavičkami a stolkem. V lese kolem jsou valy a rozvaliny původní vesnice, a lesní studánka, opatřená zřejmě nedávno dřevěným přístřeškem.
Stezka dál pokračuje podél kolejí až k železničnímu přejezdu z počátku výletu. Vzhledem k tomu, že oficiálně začíná v Srbech, pokračuje vlastně za silnicí k jedenáctému panelu (Koněspřežka). Protože jsme ji ale začínali u nádraží, ukončíme ji tady, přejdeme přes koleje a vrátíme se k nádraží Kamenné Žehrovice.
Copyright © 2008 Tom & Lucka | Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu | RSS | Naučnou stezkou.cz
Používáme redakční systém Wordpress