Naučné stezky ve středních Čechách

Aktualizovaný přehled všech naučných stezek ve středních Čechách naleznete na našem novém webu Naučné-stezky.cz.

Naučná stezka Levý Hradec (původní verze)

Hodnocení:
(zatím nikdo nehodnotil)
Komentáře:
zatím žádný
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
Naučná stezka Levý Hradec (původní verze)

původní verze stezky, nahrazená někdy po roce 2006 novou verzí

Naučná stezka procházela územím národní kulturní památky Levý Hradec, slovanského hradiště, které bylo jedním ze sídel knížete Bořivoje. Nachází se nedaleko za severním okrajem Prahy, na ostrožně nad vltavským údolím. Hradiště je dnes volně spojeno zástavbou s městem Roztoky u Prahy. Stezka seznamovala s areálem hradiště, jeho historií a archeologickým průzkumem. [Číst dál →]

Naučná stezka Libice

Hodnocení:
(počet hlasů: 8)
Komentáře:
1
Naučná stezka Libice

Naučná stezka spojuje soutok řek Cidliny a Labe s nedalekou obcí Libice nad Cidlinou. Na jejím okraji se rozkládalo významné hradiště, sídlo slavníkovského rodu, které se po vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci v roce 995 stalo jedním z center správy sjednoceného území. Po vyvraždění Vršovců, kteří libické hradiště vlastnili poté, postupně ztratilo na důležitosti. Stezka seznamuje s řekou Cidlinou, lužními lesy, hradištěm a obcí Libice. [Číst dál →]

Naučná stezka Lipanská mohyla

Hodnocení:
(počet hlasů: 10)
Komentáře:
zatím žádný
Naučná stezka Lipanská mohyla

Naučná stezka spojuje obce Vitice a Lipany cestou přes Lipskou horu, v jejímž okolí se dne 30. května 1434 odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev českých dějin z období husitských válek, bitva u Lipan, v níž se střetla vojska radikálních husitů s koalicí umírněných kališníků a katolíků. Radikálové zde byli poraženi, což v důsledku ukončilo husitskou revoluci. Na severním svahu Lipské hory byl v roce 1881 slavnostně odhalen památník této bitvy – 11 metrů vysoká pískovcová Lipanská mohyla. Ta je od té doby nejen zdejší krajinnou dominantou, ale i místem pravidelných vzpomínkových akcí (např. rekonstrukce bitvy apod.). [Číst dál →]

Naučná stezka Líšnice

Hodnocení:
(počet hlasů: 10)
Komentáře:
8
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
Naučná stezka Líšnice

naučná stezka v této podobě zrušena, nahrazena v roce 2015 novou verzí v odlišné trase

Naučná stezka procházela obcí Líšnice, ležící jihozápadně od Prahy, a jejím blízkým i vzdálenějším okolím. Seznamovala s historií i současností obce, s areálem golfového hřiště Korýtka, a faunou a flórou. Jedna ze zastávek (u Spáleného mlýna) se nacházela dál od obce, v údolí Bojovského potoka, kde bylo nejlépe stezku ukončit. [Číst dál →]

Naučná stezka listnatých stromů

Hodnocení:
(počet hlasů: 2)
Komentáře:
4
zrušená naučná stezka
Naučná stezka listnatých stromů

Krátká naučná stezka se nacházela na okraji obce Hrubý Jeseník na Nymbursku. Vznikla s cílem vrátit do okolí obce původní listnaté stromy, které se ve zdejší krajině dříve běžně vyskytovaly. Tyto stromy byly nově vysázeny podél příjezdové komunikace k rozhledně Romanka, jako základ budoucího stromořadí. Zastávky naučné stezky představovaly jednotlivé druhy stromů. [Číst dál →]

Naučná stezka Malý Blaník – Podlesí

Hodnocení:
(počet hlasů: 12)
Komentáře:
4
zrušená naučná stezka
Naučná stezka Malý Blaník - Podlesí

Naučná stezka procházela přírodními rezervacemi Malý BlaníkPodlesí, součástmi chráněné krajinné oblasti Blaník. Trasa stezky zpřístupňovala vrchol Malého Blaníku s romantickou zříceninou kaple, poté sestupovala k Podlesí a soustavě Býkovických rybníků, odkud se po obvodu hory vracela k výchozímu místu. Stezka seznamovala s flórou a faunou rezervací, geologickou stavbou a historií okolního území. [Číst dál →]

Naučná stezka Medník (původní verze, 1965)

Hodnocení:
(počet hlasů: 3)
Komentáře:
2
v této podobě zrušena, nahrazena novou verzí
Naučná stezka Medník (původní verze, 1965)

první československá přírodní naučná stezka

První oficiální československá přírodní naučná stezka vedla údolím řeky Sázavy a zalesněnými svahy vrchu Medník. Seznamovala převážně s význačnou flórou a faunou státní přírodní rezervace Medník (dnes národní přírodní památka), ale informovala rovněž např. o řece Sázavě, geologické stavbě říčního kaňonu nebo o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku. [Číst dál →]

Naučná stezka Města Buštěhrad

Hodnocení:
(počet hlasů: 5)
Komentáře:
4
zrušená naučná stezka
Naučná stezka Města Buštěhrad

zrušená naučná stezka

Naučná stezka seznamovala s historií, současností a zajímavostmi města Buštěhrad a jeho okolí. Vznikla v rámci projektu „Aktivní vstup do Místní agendy 21 – regenerace městské zeleně města Buštěhradu“, který byl podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Byla tedy klasickým umělým produktem vytvořeným na míru nějaké dotaci. Kromě často pozoruhodných místopisných údajů tak obsahovala i obecné „kydy“ o udržitelném rozvoji, environmentální výchově, nakládání s odpady apod. Ne že by nepřinášela mnohdy velmi zajímavé informace o Buštěhradě, ale celkový dojem z ní byl nemastný, neslaný a nudný, a motanice uličkami města a hledání tabulí bylo úmorné. [Číst dál →]

Naučná stezka Mníšek pod Brdy

Hodnocení:
(počet hlasů: 9)
Komentáře:
21
Naučná stezka Mníšek pod Brdy

Město Mníšek pod Brdy je fiktivním Lážovem v knihách o školákovi Kájovi Maříkovi, jehož autorka Marie Wagnerová (píšící pod pseudonymem Felix Háj) zde žila. Naučná stezka prochází městem a jeho severozápadním okolím, spojuje centrum Mníšku s bývalým klášterním areálem a poutním místem Skalka s křížovou cestou na svahu Hřebenů. [Číst dál →]

Naučná stezka Mokřady dolní Liběchovky

Hodnocení:
(počet hlasů: 7)
Komentáře:
zatím žádný
v této podobě zrušena, nahrazena novou naučnou stezkou
Naučná stezka Mokřady dolní Liběchovky (stará verze)

stará verze naučné stezky, nahrazena v plném rozsahu naučnou stezkou Mokřady Pšovky a Liběchovky

Krátká naučná stezka procházející částí přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky, nacházející se na území CHKO Kokořínsko, u obce Želízy na Mělnicku. Trasa lužním lesem v záplavovém území potoka Liběchovky vedoucí buď pěšinou, nebo po povalovém chodníku přes podmáčený terén, seznamovala s přírodními poměry a významem mokřadů v krajině a faunou a flórou tohoto biotopu v povodí Liběchovky a Pšovky. [Číst dál →]