v roce 2007 nahradila zrušenou naučnou stezku Velký Blaník
Naučná stezka vede od úpatí Velkého Blaníku k rozhledně na vrcholu. Začíná a končí na parkovištích na opačných stranách hory (nad obcemi Louňovice pod Blaníkem a Kondrac). Seznamuje s flórou, faunou a přírodními poměry rezervace Velký Blaník, geologickou stavbou území a historií osídlení. Zmiňuje rovněž roli, kterou hrál Blaník v době po národním obrození v 19. století (pochází odtud např. jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze). Běžné informační panely jsou doplněné speciálními hravými i důmyslnými dětskými zastaveními. Součástí naučné stezky je rovněž Geologická expozice Podblanicka, kterou nalezneme na konci stezky (nedaleko silnice Kondrac–Načeradec).
Stezka vede lesem, zpočátku stoupá na vrchol Velkého Blaníku, kde je rozhledna. Poté začne klesat, ale ke konci stezky překonává ještě několik dílčích stoupání. Nemá speciální značení, je vedena po červené turistické značce.
Stezka není okružní, což motorizovaným návštěvníkům komplikuje absolvování trasy. K výchozímu místu je pak nutno se vrátit buď stejnou cestou přes vrchol, nebo vystoupat zpět zhruba do poloviny vrcholu (na hranici přírodní rezervace) a poté pokračovat neznačenou cestou po obvodu hory.
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Benešov
- Začíná:
- nehlídané parkoviště asi 1 km nad obcí LOUŇOVICE POD BLANÍKEM, u silnice Louňovice–Načeradec
- Končí:
- rozcestí Na Výhledu, výstup červené turistické značky na silnici Kondrac–Načeradec
- Délka:
- 3,5 km
- Zastávek:
- 14 klasických zastávek + 17 dětských zastavení; součástí naučné stezky je rovněž Geologická expozice Podblanicka (8 informačních panelů v altánu + 20 malých tabulek u jednotlivých hornin)
- Značení trasy:
- bez vlastního značení, vede po červené turistické značce
- Vznikla:
- 2007
- Tvůrce stezky:
- ČSOP Vlašim ve spolupráci s dalšími partnery
- Naše návštěva:
- září 2008
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- 100 %
Seznam zastávek
- Úvodní zastavení
- Geologie Blaníku
- Blanická pověst
- Lesy a rostlinstvo
- Blaník v umění
- Rozhledna a další zajímavosti
- Historie osídlení Blaníku
- Obratlovci na Velkém Blaníku
- Základní kámen k Národnímu divadlu
- Lesnictví
- Houby blanických lesů
- Bezobratlí na Velkém Blaníku
- Potok Brodec
- Úvodní zastavení
Dětská zastavení
- Poznej nás podle listů
- Poznej nás podle kůry
- Ptáci a jejich potrava
- Socha rytíře
- Torzo stromu
- Model hradby
- Rozpětí ptačích křídel
- Ptačí budky
- Jak daleko doskočíš?
- Základní kámen k Národnímu divadlu
- Dendrofon
- Poznej nás podle kůry
- Dřeviny a jejich plody
- Houby
- Rodiče a děti
- Vydatnost pramene
- Poznej nás podle listů
Geologická expozice Podblanicka
Informační panely v altánu
- Podblanicko – přehled geologie
- Nerostné suroviny Podblanicka – zlatodůl Roudný
- Nerostné suroviny Podblanicka – rudy
- Nerostné suroviny Podblanicka – nerudní suroviny
- Metamorfované horniny Podblanicka – pestré vložky v pararulách a ortoruly
- Metamorfované horniny Podblanicka – pararuly a migmatity
- Vyvřelé horniny Podblanicka a permokarbon Blanické brázdy – hlubinné vyvřeliny
- Vyvřelé horniny Podblanicka a permokarbon Blanické brázdy – středočeský plutonický komplex
Geologická expozice
- Biotitická pararula (lom Bílkovice)
- Biotitická pararula (lom Miličín)
- Biotitický migmatit (lom Mladovice)
- Leukokratní migmatit s biotitem (lom Mladovice)
- Muskovit turmalínická ortorula – typ blaník (lom Křížovská hůra)
- Muskovitická ortorula (u Trhového Štěpánova)
- Serpentinit (lom u Bernartic)
- Krystalický vápenec (lom Jinošov)
- Pyroxen-granátický skarn (lom u Vlastějovic)
- Kvarcit s obsahem plagioklasu a biotitu (lom Těchobuz)
- Kontaktní rohovec s andalusitem a epidotem (lom Bělice)
- Biotitická kontaktní břidlice, místy s cordieritem (lom Ouštice)
- Jemně zrnitý amfibolit (lom Marjánka u Stříbrné Skalice)
- Karbonát-živcový pískovec s příměsí biotitu a muskovitu (lom Chobot u Vlašimi)
- Pegmatit (lom u Vlastějovic)
- Melanokrátní (tmavý) syenit – durbachit (lom Votice)
- Porfyrický granodiorit sedlčanského typu (lom Vrchotovy Janovice)
- Biotitický granodiorit, drcený (kataklastický), (lom Okrouhlice)
- Drobnozrnný biotitický granodiorit typu mrač (lom Mrač)
- Kontakt dvou variet (tmavší a světlé) tonalitu sázavského typu (lom Krhanice)
Informační náplň
Zastávka 1: Úvodní zastavení
- uvítání na naučné stezce
- základní informace o trase
- tvůrci naučné stezky
- návštěvní řád CHKO Blaník
- uvítání na Blaníku – text spisovatele Adolfa Weniga z díla Věnec pověstí a příběhů dějinných Blaník
- Vyobrazení:
- plánek Velkého Blaníku s vyznačením zastávek naučné stezky i dětských zastavení
Zastávka 2: Geologie Blaníku
- vrcholy Velkého a Malého Blaníku – dominanta centrální části Podblanicka
- geologické složení vrcholů Blaníků
- Blanická brázda
- skalní útvary a geologické jevy v okolí Blaníků
- mrazové sruby
- Vyobrazení:
- blanická ortorula; přirozené skalní výchozy muskovit-turmalinických blanických ortorul vytváří tzv. mrazové sruby; selektivní zvětrávání muskovit-turmalinických ortorul v okolí vrcholu Velkého Blaníku; schematická geologická mapa okolí Velkého Blaníku; schematický geologický řez Velkého Blaníku
Zastávka 3: Blanická pověst
- počátky blanické pověsti v 15. století
- co přispělo k rozšíření pověsti v dalších stoletích
- současná pověst rozšířena z díla Staré pověsti české od Aloise Jiráska
- Vyobrazení:
- středověký meč nalezený u Veřejové skály roku 1888 (sbírky Národního muzea v Praze); ilustrace s blanickou tématikou pro Staré pověsti české od Věnceslava Černého; řez horou Blaník ze stejnojmenné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana; kopie titulního listu knihy Josefa Schiffnera Zdenka von Zasmuk und seine Gefahrten (1798); Rytířský sál v Jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu na Moravě (autor plastik Stanislav Rolínek)
Zastávka 4: Lesy a rostlinstvo
- několik typů lesních porostů
- kyselé bučiny
- smrkové porosty
- skalní vegetace
- dubohabřiny
- Vyobrazení:
- jaterník podléška, kopytník evropský, prvosenka jarní, pstroček dvoulistý, samorostlík klasnatý; buk lesní
Zastávka 5: Blaník v umění
- blanická pověst jako alegorie probuzení spícího národa po roce 1848
- použito v divadelních hrách, hudebních dílech, námět pro výtvarníky, malíře, ilustrátory a sochaře
- Vyobrazení:
- Artuš Scheiner – ilustrace k pověsti Blaničtí rytíři; kopie části partitury symfonické básně Bedřicha Smetany Blaník; jedno z nejznámějších vyobrazení blanické pověsti (autor Mikoláš Aleš); plastika od Josefa Šejnosty na jubilejní medaili k dokončení chrámu sv. Víta a miléniu smrti sv. Václava; pískovcová sloupová hlavice v novostavbě katedrály sv. Víta v Praze zobrazující blanické rytíře (autor Vojta Sucharda)
Zastávka 6: Rozhledna a další zajímavosti
- historie rozhleden na Blaníku – původně triangulační jehlan, rozhledna od r. 1895, roku 1914 upravena
- v roce 1941 postavena nová rozhledna v dnešní podobě Klubem českých turistů
- nerealizované návrhy na umístění dalších objektů – pomník sv. Václavovi a jeho družině, pomník legionářům, kaple sv. Václava
- Vyobrazení:
- podoba původní rozhledny z počátku 20. století (dobová pohlednice); původní návrh blanické rozhledny se zvonicí (od Alexandra Hanuše); návrh pomníku legionářům na vrcholu Velkého Blaníku (autor Otto Rothmayer); plánek Velkého Blaníku s vyznačením zastávek naučné stezky i dětských zastavení
Zastávka 7: Historie osídlení Blaníku
- pozůstatky kamenných valů na vrcholu Velkého Blaníku
- osídlení již z doby halštatsko-laténské, ale dosud podrobně neprozkoumané
- středověký hrad na Blaníku – uveden v písemných pramenech, dosud neprokázaný
- nalezený poklad na Velkém Blaníku (1962)
- Vyobrazení:
- kopie zaměření vrcholku Velkého Blaníku z roku 1939 s vyznačením sond archeologického výzkumu z roku 1940; kopie tzv. Klaudyánovy mapy Čech z roku 1518 s vyznačením Blaníku jako hradu; středověká nádoba zdobená gotickým nápisem nalezená při archeologickém výzkumu v Louňovicích pod Blaníkem (sbírky Národního muzea v Praze); lovecký tesák vyrobený kolem roku 1400 nalezený na Malém Blaníku (sbírky Národního muzea v Praze); lebka dospělého muže z nejstaršího louňovického kostrového pohřebiště z 12.–13. století (sbírky Národního muzea v Praze); pravěký mlýnský kámen (žernov) nalezený na vrcholu Velkého Blaníku v roce 1971
Zastávka 8: Obratlovci na Velkém Blaníku
- ptáci – nejpočetnější a nejnápadnější obratlovci Velkého Blaníku
- ptáci lesních porostů se starými stromy
- ptáci v nižších polohách Velkého Blaníku
- ptáci světlejších jehličnatých porostů
- ptáci skalnatých poloh Velkého Blaníku
- obojživelníci, plazi
- savci
- Vyobrazení:
- mládě srnce evropského; kulíšek nejmenší; ořešník kropenatý; výr velký; ježek západní
Zastávka 9: Základní kámen k Národnímu divadlu
- Blaník jako jeden ze symbolů vzmáhajícího se českého národního hnutí v 19. století
- cíl shromáždění a slavností českých vlastenců, tábory lidu v 60. letech 19. století
- slavnost položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868 – do základů položeny kameny z památných míst Čech a Moravy, mimo jiné i z Blaníku
- Blaník použit i jako motiv cyklu devíti obrazů Julia Mařáka v Národním divadle
- z Blaníku kámen i do základů Hasičského domu v Praze na Vinohradech
- Vyobrazení:
- prapor tábora lidu na Blaníku v roce 1868; kámen z Velkého Blaníku v základech Hasičského domu v Praze; slavnost položení základního kamene Národního divadla; kámen z Velkého Blaníku v základech Národního divadla v Praze; obraz Julia Mařáka Blaník, umístěný v prezidentské lóži Národního divadla; původní základní kámen z Velkého Blaníku pro Národní divadlo v Praze, zasazený dnes (pro nevyhovující rozměry) v rohu sklepení v Louňovicích
Zastávka 10: Lesnictví
- lesy původně v celém kraji pod Blaníkem
- mýcení spojené s prvním osídlováním (pro stavební dřevo, z obranných důvodů)
- další rozvoj osídlení, zakládání vsí a osad
- těžba výběrem potřebných stromů
- vznik lesního hospodaření
- první známý lesní hospodářský plán (1845)
- rozšiřování smrkových monokultur
- maloplošná obnova buku a jedle (zavedl lesník Josef Melichar v 50. letech 20. století)
- vyhlášení přírodní rezervace (1992)
- státní podnik Lesy ČR
- postupná obnova přirozené druhové skladby
- Vyobrazení:
- obnova smrkových monokultur prostřednictvím podsadeb jedle bělokoré; odrostlá jedlová mlazina z 80. let 20. století; lesník Josef Melichar
Zastávka 11: Houby blanických lesů
- vhodné podmínky pro lignikolní houby (živící se rozkladem dřeva)
- hřibovité houby
- další jedlé houby
- Vyobrazení:
- bedla vysoká; slizák mazlavý; choroš šupinatý; šupinovka kostrbatá; hřib kovář; muchomůrka zelená
Zastávka 12: Bezobratlí na Velkém Blaníku
- jejich rozšíření závisí na vegetaci a půdních podmínkách
- plži
- brouci
- škvor bezkřídlý, dlouhošíjky, zlatoočky, sněžnice, chvostoskoci
- pavouci
- motýli
- Vyobrazení:
- střevlík hajní; zemoun skalní; střevlík vrásčitý; střevlík fialový; střevlík zahradní; střevlíček kovový; chrobák hladký; tesařík obecný; dlouhošíjka znamenaná; srpice obecná; martináč bukový
Zastávka 13: Potok Brodec
- nejvýznamnější přítok řeky Blanice
- jednotlivé části toku (luční niva, zařízlé hluboké údolí atd.) a živočichové na ně vázaní
- ryby, ptáci, savci
- Vyobrazení:
- skokan hnědý; vranka obecná; vydra říční; ledňáček říční; potok Brodec na dolním toku
Zastávka 14: Úvodní zastavení
- uvítání na naučné stezce
- základní informace o trase
- tvůrci naučné stezky
- návštěvní řád CHKO Blaník
- uvítání na Blaníku – text spisovatele Adolfa Weniga z díla Věnec pověstí a příběhů dějinných Blaník
- Vyobrazení:
- plánek Velkého Blaníku s vyznačením zastávek naučné stezky i dětských zastavení
Geologická expozice Podblanicka – informační náplň
Podblanicko – přehled geologie
- geologický vývoj Podblanicka
- Vyobrazení:
- Geologická mapa širšího území Podblanicka
Nerostné suroviny Podblanicka – zlatodůl Roudný
- nejstarší období
- historie dolu v 18. a 19. století
- významné období ve 20. století
- zlatonosné horniny
- Vyobrazení:
- halda Danica; historické dobývky Propadlina na vrchu Roudný
Nerostné suroviny Podblanicka – rudy
- zlaté rudy
- stříbrné rudy
- ostatní rudy
- Vyobrazení:
- sekundární minerály mědi ze Zvěstova u Louňovic; Josefova dědičná štola u Ratibořských Hor; historické dobývky zlata u Krásné Hory
Nerostné suroviny Podblanicka – nerudní suroviny
- stavební kámen
- dekorační kámen
- cihlářské suroviny
- krystalické vápence
- štěrkopísky
- uhlí
- kvarcity
- Vyobrazení:
- těžba stavebního kamene v lomu Votice-Beztahov; těžba dekoračního kamene v lomu Vápenice; lom Vlastějovice (ortofotomapa)
Metamorfované horniny Podblanicka – pestré vložky v pararulách a ortoruly
- kvarcity
- vápence
- erlany
- amfibolity
- skarny
- serpentinity
- ortoruly
- Vyobrazení:
- skarny v lomu u Vlastějovic; hadce těžené v lomu u Bernartic; odkryv kvarcitů a pararul v lomu u Těchobuze
Metamorfované horniny Podblanicka – pararuly a migmatity
- charakteristika pararul a migmatitů
- Vyobrazení:
- výchoz pararuly na vrchu Roudný; balvanitý rozpad blanických ortorul na vrcholu Malého Blaníku
Vyvřelé horniny Podblanicka a permokarbon Blanické brázdy – hlubinné vyvřeliny
- středočeský plutonický komplex
- permokarbon Blanické brázdy
- Vyobrazení:
- nepravidelné uzavřeniny tmavého dioritu ve světlejším granitu v lomu u Teletína; bloky zbřidličnatělých starších hornin uzavřených v mladším granitu sázavského typu (Žampach v údolí Sázavy); tmavý syenit (durbachit) typu Čertovo břemeno obsahující velké vyrostlice draselných živců ve tmavé základní hmotě (Votice)
Vyvřelé horniny Podblanicka a permokarbon Blanické brázdy – středočeský plutonický komplex
- charakteristika středočeského plutonického komplexu
- Vyobrazení:
- bloky staršího granitu sázavského typu pronikané mladším granitem požárského typu (Požárské lomy, Požáry); blok granitu sázavského typu zapadlý do okolního požárského granitu (tamtéž)
Popis trasy
parkoviště nad Louňovicemi → vrchol Velkého Blaníku (rozhledna) → údolí potoka Brodce → rozcestí Na Výhledu
Naučná stezka začíná u nehlídaného parkoviště u silnice Louňovice–Načeradec, asi 1–2 km nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Stezka nemá vlastní značení, vede po červené turistické značce směr vrchol Velkého Blaníku.
Úvodní panel stezky nalezneme v okrajovém lese, na širokém půlkruhovém stojanu s pěti informačními panely (panel naučné stezky je úplně vpravo). Odtud začneme stoupat po červené značce; již po pár metrech potkáváme 1. dětské zastavení (Poznej nás podle listů).
Výše ve svahu potkáme 2. zastávku (Geologie Blaníku) a naproti ní 2. dětské zastavení (Poznej nás podle kůry), a po dalších pár stovkách metrů 3. dětské zastavení (Ptáci a jejich potrava). Za stálého stoupání dorazíme dále ke 4. dětskému zastavení (Socha rytíře) – bez panelu, a následně ke 3. zastávce (Blanická pověst). Hned na ní odbočujeme po červené značce vpravo a začneme mnohem příkřeji stoupat pěšinou přímo do svahu.
Téměř již pod vrcholem Velkého Blaníku potkáváme 5. dětské zastavení (Torzo stromu) a hned za ním 4. zastávku (Lesy a rostlinstvo). Zde pozor, červená značka nepokračuje po cestě vpravo, ale v původním směru přímo nevýraznou pěšinou do svahu. Po pár desítkách metrů dorazíme k rozhledně na vrcholu. Před ní je umístěna 5. zastávka (Blaník v umění), a o pár metrů dál přímo na boku rozhledny 6. zastávka (Rozhledna a další zajímavosti).
Po návštěvě rozhledny začneme na její opačné straně klesat po červené a zelené značce k 7. zastávce (Historie osídlení Blaníku) a 6. dětskému zastavení (Model hradby). Dále sestoupíme po červené a zelené na rozcestí U Chýše, kde nalezneme 8. zastávku (Obratlovci na Velkém Blaníku), a na boku dřevěné boudy 7. a 8. dětské zastavení (Rozpětí ptačích křídel, Ptačí budky). Z rozcestí potom jdeme po červené značce směr Kondrac. Jen pár metrů poté potkáváme další, 9. dětské zastavení (Jak daleko doskočíš?). Za ním vystoupáme do nevysokého svahu ke Slepičí skále, u níž se nachází 9. zastávka (Základní kámen k Národnímu divadlu) a stejnojmenné 10. dětské zastavení.
Od Slepičí skály klesneme do mělké široké lesní kotliny, kde potkáme jednak 10. zastávku (Lesnictví), a hned za ní 11. dětské zastavení (Dendrofon).
V dalším úseku trasy stále po červené značce potkáváme jen dětská zastavení. Nejdříve 12. dětské zastavení (Poznej nás podle kůry), a poté 13. dětské zastavení (Dřeviny a jejich plody). Krátce za ním sestoupíme na lesní vozovou cestu (zároveň opustíme území přírodní rezervace), překřížíme ji a pokračujeme cestou naproti stále po červené. Po několika desítkách metrů se stočíme vpravo a sklesneme úvozem ke kvalitní štěrkové vozové cestě. Zde u napojení nalezneme 11. zastávku (Houby blanických lesů), a také 14. dětské zastavení (Houby).
Dále pokračujeme vlevo dolů po kvalitní vozové cestě, přičemž si o několik desítek metrů níže všimneme po pravé straně 15. dětského zastavení (Rodiče a děti). Klesáme dál po vozové cestě, v její levotočivé zatáčce potkáváme 12. zastávku (Bezobratlí na Velkém Blaníku). Za ní jdeme ještě krátce vlevo po vozové cestě, ale zanedlouho ji naučná stezka i červená značka opouští a odbočuje vpravo poměrně nevýraznou pěšinou do lesa. Klesá až ke schůdkům, poté podél zábradlí sestoupí k můstku přes potok Brodec, před nímž se nachází 13. zastávka (Potok Brodec). Zde pozor, 16. dětské zastavení (Vydatnost pramene) je zcela mimo trasu stezky, bez jakéhokoliv ukazatele – přejdeme můstek a za ním se dáme po cestě vpravo, a po pár metrech opět pěšinkou vpravo k potoku, kde vyvěrá malá studánka a kde nalezneme rovněž informační panel dětského zastavení.
Od studánky se vrátíme zpět k můstku a pokračujeme po červené značce. Krátce poté potkáváme poslední, 17. dětské zastavení (Poznej nás podle listů). Po dalších asi 100 metrech se cesta dělí – my jdeme po červené značce v přímém směru (opouštíme hlavní cestu, která se stáčí vlevo). Odtud opět poměrně výrazně stoupáme až k rozcestí Na Výhledu a silnici Kondrac–Načeradec. Zde nalezneme 14. zastávku (Úvodní zastavení), kterou naučná stezka končí.
Nyní můžeme odbočit vpravo, na prohlídku Geologické expozice Podblanicka, nebo pokračovat po červené značce do obce Kondrac.