Naučná stezka Mokřady dolní Liběchovky

Seznam zastávek

1. Mokřady Liběchovky a Pšovky
2. Rákosiny a ostřicové porosty
3. Mokřadní olšiny
4. Potok Liběchovka
5. Péče o mokřady
6. Stojaté vody
7. Mokřady a jejich funkce v krajině

Informační náplň

Zastávka 1: Mokřady Liběchovky a Pšovky

• charakteristika území
• vzácná a ohrožená flóra a fauna
• údaje o rozloze území mokřadů – součást těchto chráněných území: CHKO Kokořínsko, PR Kokořínský důl, PP Prameny Pšovky, PR Mokřady horní Liběchovky, PR Mokřady dolní Liběchovky

Vyobrazení:

ilustrační foto

Zastávka 2: Rákosiny a ostřicové porosty

• nepůvodní společenstva, podmíněná činností člověka
• postupný vývoj k původnímu společenstvu – olšině
• vrkoč bažinný

Vyobrazení:

rákosník obecný, páření šídélek velkých na stéble rákosu, plž jantarka obecná, šváb rusec laponský, vrkoč bažinný, pavouk lovčík vodní; ostřice klasnatá

Zastávka 3: Mokřadní olšiny

• původní vegetace menších vodních toků
• složení stromového a bylinného patra
• fauna olšin

Vyobrazení:

čížek lesní, srpice obecná, střevlík kožitý, mnohonožka, stonožka, stínka obecná; prvosenka jarní, sasanka hajní

Zastávka 4: Potok Liběchovka

• páteř přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky
• přirozený charakter koryta
• fauna dna potoka, vody a okolí vodního toku

Vyobrazení:

ledňáček říční, skorec vodní, netopýr rezavý, tesařík pižmový, larva pošvatky, pstruh obecný, hrachovka říční

Zastávka 5: Péče o mokřady

• využívání mokřadů v minulosti, obhospodařování mokřadních luk
• návrat nevyužívaných mokřadů k čistě přírodnímu stavu
• snaha CHKO Kokořínsko o zpomalení a usměrnění tohoto procesu z důvodu např. zachování tůní pro rozmnožování obojživelníků nebo míst výskytu chráněných rostlin

Vyobrazení:

pravidelně kosená ostřicová louka v přírodní památce Prameny Pšovky s květy prstnatce májového; část nově vybagrované tůně u Zakšína

Zastávka 6: Stojaté vody

• v údolí Liběchovky vzácné, budování umělých tůní
• flóra a fauna tůní, význam tůní

Vyobrazení:

čolek horský, pár ropuch obecných při páření, potápník vroubený, splešťule blátivá, bruslařka, vážka ploská, buchanka, perloočka; kosatec žlutý

Zastávka 7: Mokřady a jejich funkce v krajině

• zdánlivá neužitečnost mokřadů
• odvodňování mokřadů v minulosti a jejich přeměna na zemědělskou půdu nebo skládku odpadů
• významné funkce mokřadů
• úvaha: Co „získáme“ zničením mokřadů?

Vyobrazení:

srovnání dvou míst: skládka u Liběchovky v Tupadlích zlikvidovaná Správou CHKO Kokořínsko, a mokřadní olšina s kvetoucími blatouchy u Želíz

Popis trasy

výchozí místo → okruh mokřadem → konečné místo

Jak je již řečeno v úvodu, stezku je poměrně obtížné nalézt – přestože jsme věděli, že tam je a kde ji máme hledat, podařilo se nám ji napoprvé minout. V případě, že chybí úvodní panel (u hlavní asfaltky), je počátkem naučné stezky úzká zarostlá pěšina odbočující (ve směru z centra Želíz) vpravo do vegetace, doplněná případně povalovým chodníkem. Malým územím, kde se stezka nachází, vede zřejmě pouze pěšina naučné stezky, takže zabloudit se nedá, přesto je trasu jako takovou poněkud obtížné popsat.

Trasa má stručně řečeno tvar písmene „U“ obráceného vzhůru nohama. Začíná v jeho pravé části, a vede střídavě pěšinou a povalovým chodníkem proti proudu potoka, zpočátku rovně, po asi 100 metrech (v zakřivení koryta potoka) se stáčí vlevo (zde je stále znatelná pěšina nebo povalový chodník). U dalšího oblouku potoka (zde byla zastávka Potok Liběchovka) se od něj trasa již odklání, odbočuje vlevo a nevýrazným travnatým úsekem mezi křovinami, rovnoběžně s první třetinou trasy (a kolem zastávky Péče o mokřady), se vrací zpět na asfaltovou komunikaci, kde naučná stezka začínala. V tomto úseku již není povalový chodník, a cesta může být místy podmáčená.