vzpomínáme

Naučná stezka Mokřady dolní Liběchovky (stará verze)

Doba čtení asi 3 min. naučná stezka Mokřady dolní Liběchovky
Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 7)
Naše návštěva:
květen 2009
Komentáře:
zatím žádný

stará verze naučné stezky, nahrazena v plném rozsahu naučnou stezkou Mokřady Pšovky a Liběchovky

Krátká naučná stezka procházející částí přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky, nacházející se na území CHKO Kokořínsko, u obce Želízy na Mělnicku. Trasa lužním lesem v záplavovém území potoka Liběchovky vedoucí buď pěšinou, nebo po povalovém chodníku přes podmáčený terén, seznamovala s přírodními poměry a významem mokřadů v krajině a faunou a flórou tohoto biotopu v povodí Liběchovky a Pšovky.

Stezka byla za ideálního stavu krátká a nenáročná. Protože však byla velmi náchylná k poškození (povodněmi, ale i vandaly), mohli jste tak jako my narazit pouze na fragmenty podemletých povalových chodníků, vyvrácené panely a jinak neudržovanou trasu. Jak bylo uvedeno na bývalém webu Správy CHKO Kokořínsko, z důvodu velké finanční náročnosti se stezka v té době rekonstruovala méně často než dříve, s tím, že tam byly ke stažení náhledy všech informačních tabulí k vytisknutí (to už neplatí). Jinou kapitolou pak byla samotná trasa, která byla kompletně schůdná jen za normálního vodního stavu.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Mělník
Začínala a končila:
obec ŽELÍZY, údolí potoka Liběchovky, na trase modré a žluté turistické značky, mezi rozcestím ŽelízyŽelízy, BUS
Délka:
300 metrů
Zastávek:
7
Značení trasy:
bez značení
Vznikla:
2001
Tvůrce stezky:
Správa CHKO Kokořínsko
Naše návštěva:
květen 2009
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
stezka velmi poničena

Seznam zastávek

  1. Mokřady Liběchovky a Pšovky
  2. Rákosiny a ostřicové porosty
  3. Mokřadní olšiny
  4. Potok Liběchovka
  5. Péče o mokřady
  6. Stojaté vody
  7. Mokřady a jejich funkce v krajině

Informační náplň

Zastávka 1: Mokřady Liběchovky a Pšovky

  • charakteristika území
  • vzácná a ohrožená flóra a fauna
  • údaje o rozloze území mokřadů – součást těchto chráněných území: CHKO Kokořínsko, PR Kokořínský důl, PP Prameny Pšovky, PR Mokřady horní Liběchovky, PR Mokřady dolní Liběchovky
Vyobrazení:
ilustrační foto

Zastávka 2: Rákosiny a ostřicové porosty

  • nepůvodní společenstva, podmíněná činností člověka
  • postupný vývoj k původnímu společenstvu – olšině
  • vrkoč bažinný
Vyobrazení:
rákosník obecný, páření šídélek velkých na stéble rákosu, plž jantarka obecná, šváb rusec laponský, vrkoč bažinný, pavouk lovčík vodní; ostřice klasnatá

Zastávka 3: Mokřadní olšiny

  • původní vegetace menších vodních toků
  • složení stromového a bylinného patra
  • fauna olšin
Vyobrazení:
čížek lesní, srpice obecná, střevlík kožitý, mnohonožka, stonožka, stínka obecná; prvosenka jarní, sasanka hajní

Zastávka 4: Potok Liběchovka

  • páteř přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky
  • přirozený charakter koryta
  • fauna dna potoka, vody a okolí vodního toku
Vyobrazení:
ledňáček říční, skorec vodní, netopýr rezavý, tesařík pižmový, larva pošvatky, pstruh obecný, hrachovka říční

Zastávka 5: Péče o mokřady

  • využívání mokřadů v minulosti, obhospodařování mokřadních luk
  • návrat nevyužívaných mokřadů k čistě přírodnímu stavu
  • snaha CHKO Kokořínsko o zpomalení a usměrnění tohoto procesu z důvodu např. zachování tůní pro rozmnožování obojživelníků nebo míst výskytu chráněných rostlin
Vyobrazení:
pravidelně kosená ostřicová louka v přírodní památce Prameny Pšovky s květy prstnatce májového; část nově vybagrované tůně u Zakšína

Zastávka 6: Stojaté vody

  • v údolí Liběchovky vzácné, budování umělých tůní
  • flóra a fauna tůní, význam tůní
Vyobrazení:
čolek horský, pár ropuch obecných při páření, potápník vroubený, splešťule blátivá, bruslařka, vážka ploská, buchanka, perloočka; kosatec žlutý

Zastávka 7: Mokřady a jejich funkce v krajině

  • zdánlivá neužitečnost mokřadů
  • odvodňování mokřadů v minulosti a jejich přeměna na zemědělskou půdu nebo skládku odpadů
  • významné funkce mokřadů
  • úvaha: Co „získáme“ zničením mokřadů?
Vyobrazení:
srovnání dvou míst: skládka u Liběchovky v Tupadlích zlikvidovaná Správou CHKO Kokořínsko, a mokřadní olšina s kvetoucími blatouchy u Želíz

Popis trasy

výchozí místo → okruh mokřadem → konečné místo

Jak je již řečeno v úvodu, stezku bylo poměrně obtížné nalézt – přestože jsme věděli, že tam je a kde ji máme hledat, podařilo se nám ji napoprvé minout, protože chyběl úvodní panel (u hlavní asfaltky). Počátkem naučné stezky tak byla úzká zarostlá pěšina odbočující (ve směru z centra Želíz) vpravo do vegetace, doplněná povalovým chodníkem. Malým územím vedla pouze pěšina naučné stezky, takže zabloudit se nedalo.

Trasa měla tvar písmene „U“ obráceného vzhůru nohama. Začínala v jeho pravé části, a vedla střídavě pěšinou a povalovým chodníkem proti proudu potoka, zpočátku rovně, po asi 100 metrech (v zakřivení koryta potoka) se stáčela vlevo (zde byla stále znatelná pěšina nebo povalový chodník). U dalšího oblouku potoka (zde byla zastávka Potok Liběchovka) se od něj trasa již odkláněla, odbočovala vlevo a nevýrazným travnatým úsekem mezi křovinami, rovnoběžně s první třetinou trasy (a kolem zastávky Péče o mokřady), se vracela zpět na asfaltovou komunikaci, kde naučná stezka začínala. V tomto úseku již nebyl povalový chodník, a cesta byla místy podmáčená.

Vložit komentář

Vložit komentář

Kam dál?