Naučná stezka Zlaté Psí hory

Doba čtení asi 6 min.
Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 10)
Naše návštěva:
duben 2007
Komentáře:
10

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Stav naučné stezky z doby naší návštěvy, který zde popisujeme, se mohl v průběhu let výrazně změnit – stezka mohla být mezitím radikálně změněna, zrušena, nebo nahrazena jinou v odlišné trase apod. Následující informace proto už nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud jste naučnou stezku navštívili a zjistili jakékoli odlišnosti, dejte to prosím vědět ostatním návštěvníkům prostřednictvím komentáře dole na této stránce. Děkujeme.

Naučná stezka seznamuje s jedním z největších známých ložisek zlata v Evropě v okolí obce Mokrsko a Veselého vrchu. Charakterizuje jednotlivé části ložiska, informuje o jejich geologickém složení, a upozorňuje na stará i novodobá báňská díla. Částí trasy vede stezka po okraji přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina, rozkládající se v příkrém lesnatém svahu nad Slapskou přehradou.

Je vedena cestami různé kategorie, od lesních pěšin po zarostlé vozové cesty a asfaltky. Potenciálně zajímavou stezku bohužel sráží velmi špatné značení. Za hlavní je třeba považovat zelenobílé značky naučných stezek s písmenem Z, některé úseky jsou ale značeny zelenobílým „psaníčkem“, jiné pouze bílými čtverci, a nebo pásy zelené a bílé izolepy omotanými kolem stromů. Navíc se jedná o rekonstrukci původní naučné stezky jdoucí místy v odlišné trase, přičemž původní značení nebylo zamalováno (!!!) a zcela zbytečně mate návštěvníky. Některé, mnohdy dlouhé úseky nejsou značeny vůbec, na mnoha křižovatkách je značení nejednoznačné.

V úvodu stezky nenavazuje číslování zastávek – jako 2. zastávka je umístěn panel s číslem 3, přičemž následující 3. zastávka nemá žádné číslo. V prostoru Veselého vrchu (téměř v závěru stezky) jde stezka souběžně s NS Vymyšlenská pěšina, přičemž se do sebe míchá značení obou stezek, což ještě přispívá celkové nepřehlednosti.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Příbram
Začíná:
silnice Cholín–Smilovice, odbočka k bývalé štole Josef
Končí:
Mokrsko (ale značená trasa, již bez informačních panelů, pokračuje zpět až do výchozího místa u štoly Josef)
Délka:
cca 7 km
Zastávek:
12
Značení trasy:
zmatečné (kovové zelenobílé značky naučných stezek s písmenem Z; zelenobílá psaníčka; bílé čtverce; pásy zelené a bílé izolepy), místy velmi nedostatečné
Vznikla:
1999, obnovena 2005
Tvůrce stezky:
Český klub zlatokopů (původní verze); rekonstrukci provedla obec Chotilsko a 21. organizace Svazu ochránců přírody a krajiny ČR Louňovice pod Blaníkem
Naše návštěva:
duben 2007
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
100 %

Seznam zastávek

  1. Výhled na kaňonovité údolí Vltavy
  2. Historie dolování zlata (v terénu označena jako č. 3)
  3. Charakteristika zlatonosného zrudnění (v terénu bez čísla)
  4. Ložisko Čelina – Staré báňské práce
  5. Ložisko Čelina – Geologie ložiska
  6. Hlavní stará šachta s kovárnou
  7. Oblast Čelina-sever
  8. Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce
  9. Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce v horní částí oblasti Spěhlíky
  10. Ložisko Mokrsko-západ
  11. Ložisko Mokrsko-západ – Geologie ložiska
  12. Ložisko Mokrsko-západ – Nejzápadnější část

Informační náplň

Zastávka 1: Výhled na kaňonovité údolí Vltavy

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • odkrytá geologická mapa
  • popis vyhlídky – rekreační střediska, chráněná území, geologická situace
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky, geologická mapa

Zastávka 2: Historie dolování zlata (v terénu označena jako č. 3)

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • nejstarší období dolování (13.–14. století)
  • obnova dolování v 16. století
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mlýn na zlatonosnou rudu poháněný vodním kolem (podle G. Agricoly, 1556); zlomek mlýnského kamene

Zastávka 3: Charakteristika zlatonosného zrudnění (v terénu bez čísla)

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • charakteristika zlatonosného zrudnění
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; zlatonosné zrudnění na jednotlivých nalezištích

Zastávka 4: Ložisko Čelina – Staré báňské práce

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • centrum středověkého dolování zlata
  • staré báňské práce v okolí zastávky
  • zbytky sesutých jam, odvaly
  • archeologické nálezy, charakteristika dobývek
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mapka starých prací v okolí trasy naučné stezky

Zastávka 5: Ložisko Čelina – Geologie ložiska

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • rozsah nového geologického průzkumu
  • geologie ložiska
  • obsahy zlata
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; Geologická situace ložiska Čelina v úrovni štolového horizontu, příčný řez ložiskem, Ložisko Čelina – systém strmých subparalelních křemenných žil v bazických tufech

Zastávka 6: Hlavní stará šachta s kovárnou

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • hlavní stará šachta
  • kovárna
  • archeologický průzkum a jeho výsledky
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; archeologický průzkum staré hornické kovárny u hlavní čelinské šachty, hornická želízka a hliněné hornické kahánky nalezené v prostoru hornické kovárny

Zastávka 7: Oblast Čelina-sever

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • staré práce
  • nový geologický průzkum
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mapa zbytků starých zlatokopeckých prací v oblasti Čelina-sever

Zastávka 8: Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • charakteristika ložiska
  • staré práce – popis, charakteristika
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mapa starých prací v okolí naučné stezky

Zastávka 9: Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce v horní částí oblasti Spěhlíky

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • charakteristika starých prací v horní části oblasti Spěhlíky
  • výsledky báňského průzkumu
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; zlatonosné křemenné žíly ve stěně překopu pod oblast Spěhlíky, Ložisko Mokrsko-východ: mapa průběhu rudních zón

Zastávka 10: Ložisko Mokrsko-západ

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • charakteristika ložiska Mokrsko-západ
  • průzkum ložiska
  • ústí větracího komínu
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mapa ložiska

Zastávka 11: Ložisko Mokrsko-západ – Geologie ložiska

  • geologie ložiska
  • zásoby zlata na ložisku
Vyobrazení:
Hustý systém strmých paralelních vlasových křemenných žilek v granodioritu; strmé paralelní křemenné žilky v nealterovaném biotitickém rohovci pronikaném plochou apofýzou granodioritu; Ložisko Mokrsko-západ: systém průzkumných prací v úrovni štolového horizontu a v příčném řezu ložiskem s mapou kovnatosti

Zastávka 12: Ložisko Mokrsko-západ – Nejzápadnější část

  • informace o naučné stezce; Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku; Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
  • arzen na ložisku a jeho kontaminace okolí
  • obsahy arzenu ve vodních zdrojích
  • geologická situace
  • průzkumné práce v nejzápadnější části ložiska
Vyobrazení:
zlatinky, plánek stezky; mapa – obsahy arzenu v půdním pokryvu; báňský průzkum v nejzápadnější části ložiska Mokrsko-západ: průzkumné překopy pod obcí nahradily podzemní maloprofilové vrty

Popis trasy

štola Josef → PR Vymyšlenská pěšina → Mokrsko (→ štola Josef)

Stezku zahajujeme na silnici mezi Cholínem a Smilovicemi, v místě, kde ve směru od řeky odbočuje široká silnice k bývalé štole Josef. Panel 1. zastávky (Výhled na kaňonovité údolí Vltavy) se nachází u vyhlídky na Slapskou přehradu. Od něj přejdeme silnici a míříme k ústí Josefovy štoly kolem zpustlé provozní budovy. Pár metrů za ní je po levé straně, z neznámého důvodu zcela odstrčený od cesty, umístěn panel 2. zastávky – Historie dolování zlata (je nicméně označen jako 3. zastávka). Od něj míříme k ústí štol, ale ještě před oplocením zatáčíme vlevo k lesu. Zde vystoupáme pár metrů ke křižovatce, zatáčíme vpravo lesní vozovou cestou a začneme výrazně stoupat do svahu nad štolou. Krátce poté nacházíme panel 3. zastávky – Charakteristika zlatonosného zrudnění (není ale očíslována).

Stoupáme dál stejnou do svahu, podél mýtiny a dále hlubokým úvozem. Cesta se výše mírně stáčí vpravo, potkáváme 4. zastávku (Ložisko Čelina – Staré báňské práce). Stoupáme dál, až do místa (asi 500 metrů nad ústím štoly), kde ostře vpravo odbočuje další lesní cesta. Tato odbočka je označena podivným ukazatelem, dvěma značkami s písmenem Z, přičemž jedna ukazuje vzhůru k nebi, a druhá tvarová je tupým hrotem natočena vpravo. Ať už tím značkař stezky myslel cokoli, opustíme zde přímou cestu a odbočujeme vpravo. Nyní jdeme po rovině, a asi po 60 metrech dorazíme k panelu 5. zastávky (Ložisko Čelina – Geologie ložiska). Pokračujeme dál přímou cestou zařízlou ve svahu, posléze se stáčející vlevo a ostře stoupající do příkrého svahu. Stále jdeme buď rovně nebo se stáčíme vlevo. Na nevýrazné trojúhelníkovité křižovatce travnatých vozových cest zatáčíme opět vlevo, a krátce poté potkáváme panel 6. zastávky (Hlavní stará šachta s kovárnou). Pokračujeme pár metrů vozovou cestou stáčející se vlevo, kde odbočuje další vozová cesta, travnatá a méně výrazná, ostře vpravo, a zahneme na ni.

Travnatou cestou s vyjetými kolejemi jdeme až na výraznější křižovatku, kde odbočujeme vlevo. Dál pokračujeme zpustlou lesní vozovou cestou vysokým lesem. Kolem cesty posléze vidíme známky historického dolování. Po pár desítkách metrů za křižovatkou potkáváme 7. zastávku (Oblast Čelina-sever). Jdeme dál stejnou cestou, po pár desítkách metrů se k nám zprava přidá mladší les. V místě travnatého rozcestí před mladým hájkem listnatého lesa mezi jinak jehličnatou monokulturou odbočujeme šikmo vpravo k oplocení listnaté školky. Krátce projdeme vysokým lesem a vyjdeme na mýtinu, kde se cesta stáčí vpravo vzhůru. Na okraji mýtiny se napojíme na horní prašnou vozovou cestu a zatáčíme po ní vpravo. Cesta začne opět výrazněji stoupat na rozhraní vysokého a mladého lesa. Dále projdeme spíše listnatým lesem až na výraznou křižovatku, kde opustíme hlavní cestu a odbočujeme šikmo vpravo a dál mírně stoupáme. Krátce nato potkáváme po levé straně dřevěnou chatu. Od ní cesta začíná bez odboček klesat. Níže ve svahu si všimneme dvou červených pruhů na některých stromech, označujících hranici přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina, o něco dále doplněných i tabulkou. Jejího okraje se cesta v následujícím úseku drží. Přejdeme vyschlý potok a stáčíme se vpravo vzhůru. Po pár desítkách metrů stoupání potkáváme 8. zastávku (Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce).

Dál stezka výrazněji stoupá stále po okraji rezervace, až na křižovatku s vozovou cestou, již jenom překříží a pokračuje lesní pěšinou ostře vzhůru do svahu. Nahoře se napojí na cestu, kudy vede žlutá turistická značka a NS Vymyšlenská pěšina, a pokračuje po ní vlevo. V následujícím úseku je třeba bedlivě sledovat značení a neplést si je se značkami NS Vymyšlenská pěšina.

Dál vede stezka spíše po rovině nebo jen mírně stoupá. Po pár desítkách metrů potkáváme 9. zastávku (Ložisko Mokrsko-východ – Staré práce v horní části oblasti Spěhlíky). Za ní pokračujeme na křižovatku (kde je panel NS Vymyšlenská pěšina „Stopy zvěře“), kde opouštíme hlavní vozovou cestu a odbočujeme vlevo širší pěšinou. Zakrátko přijdeme na rozcestí Pod Veselým kopcem, kde se napojíme na prašnou vozovou cestu, po níž pokračujeme v přímém směru. Jdeme pár set metrů, až na nevýrazné rozcestí tvaru trojúhelníka, kde opustíme jak žlutou turistickou značku, tak značení NS Vymyšlenská pěšina, a odbočujeme vpravo dolů. Cesta klesá, je značena všemi druhy značek (zelenobílé značky NS s písmenem Z, zelenobílá psaníčka i samotné bílé čtverce). Níže se cesta stáčí vlevo a vede dál po rovině. Brzy dorazíme k zelené oplocené budce, u níž je 10. zastávka (Ložisko Mokrsko-západ).

Dál cesta mírně klesá, níže ve svahu potkáváme 11. zastávku (Ložisko Mokrsko-západ – Geologie ložiska). Odtud klesáme až na okraj obce Mokrsko, kde se na velké křižovatce vozových lesních cest nachází 12. zastávka (Ložisko Mokrsko-západ – Nejzápadnější část). Zde můžeme stezku ukončit, nebo pokračovat rovněž značených úsekem k výchozímu místu u štoly Josef (v tomto úseku již nejsou žádné informační panely).

Sestoupíme tedy na širokou vozovou cestu a pokračujeme vlevo, ale téměř vzápětí hlavní cestu opustíme a odbočujeme vpravo dolů, travnatou lesní cestou, značenou rovněž žlutou turistickou značkou. Sestupujeme zprvu podél mýtiny a níže vysokým lesem až do údolí, kde se k nám zprava přidá potůček. Jdeme stále pěšinou podél něj, u mostu se napojíme na vozovou cestu (most nepřecházíme, jdeme stále rovně). Ta nás posléze dovede do malé chatové osady. Přejdeme po můstku potok a hned za ním je rozcestí V Luhu. Za ním pokračujeme v původním směru, zpočátku vlhkým údolím, později mýceným svahem a mladým lesem. Pak před sebou uvidíme ruinu provozní budovy štoly Josef a dorazíme k výchozímu místu stezky.

Komentáře (celkem: 10)

  • landis

    Publikováno hod.

    Souhlasím se zmatečným značením stezky. Včera jsme ji prošli a zhruba v půlce (šli jsme od Mokrska směrem ke štole Josef) za včelími úly se značení zcela vytratilo a udělali jsme si tedy jedno menší kolečko než jsme zhruba po 500-700 metrech nalezli značení.
    Jinak stezka pěkná a doporučuji.
    J.

    Odpovědět
    • Tom

      Publikováno hod.

      My jsme se nejvíc ztráceli v úseku od štoly Josef nahoru k Vymyšlenské pěšině, hned na začátku jsme se nemohli chytit a pak to nebylo o moc lepší. Mimochodem – kdysi před lety jsem někde na webu zachytil nějaké informace o tom, že by se snad tato stezka měla nějak „zútulnit“, doplnit odpočinkovými altány a dalšími prvky. Předpokládám, že k tomu nedošlo.

      Odpovědět
  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    Stezka náleží do komplexu naučné stezky Novoknínska, kam patří ještě NS Nový Knín a okolí a NS Kozí Hory – Libčice.
    Prozatím jsem prošel NS Nový Knín a okolí , je sice už dost zpustlá, místy špatně značená a několik panelů chybí, nicméně nesmírně zajímavá.

    Odpovědět
  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    V sobotu jsem zkoušel projít NS Kozí Hory – Libčice. Nakonec se podařilo, ovšem značení je (zvláště ze začátku) skutečně horrorové (navíc tam je přímo neuvěřitelná záludnost), několik panelů (především ty „v civilizaci“) chybí. Obsah je ale nesmírně zajímavý, zvláště pro zájemce o historii hornictví (ale do té úzké štoly raději nelezte, i když to láká)

    Odpovědět
    • Tom

      Publikováno hod.

      Tyto stezky v okolí Nového Knína jsme chtěli navštívit už hodně dávno, ale dosud k tomu nedošlo, hlavně kvůli tomu, že různé zdroje uvádějí různou délku. Zatímco publikace Zlato na Novoknínsku uvádí u obou kolem 8 km (a panely nové naučné stezky Karla Čapka zhruba totéž), když jsem si to zkušebně naklikal na mapě, vyšlo mi mnohem víc (zvláště tuším u těch Kozích hor). Přiznávám, že jsme (navzdory těmto stránkám) spíše sváteční turisté, a těch plus minus 10 km je pro nás „tak akorát“ na příjemný a pohodový výlet. Teď je to navíc komplikované nutností vybírat trasy, které snesou jízdu kočárkem. Uvidíme, až synek povyroste, jestli na ty Kozí hory a Nový Knín dojde…

      Odpovědět
      • Jan Škoda

        Publikováno hod.

        NS Kozí Hory-Libčice je skutečně cca o 8 km delší, ovšem, máte-li auto, pak není třeba chodit až z Nového Knína, stačí projít jen okružní část, třeba z Chramiště nebo z Dražetic. (Tím se zároveň vyhnete onomu infarktovému terénnímu značení mezi Kozími Horami a Chramištěm.)
        Ale u NS Nový Knín a okolí délka sedí téměř přesně.

        Odpovědět
        • Tom

          Publikováno hod.

          Dobrý den, děkuji za reakci. Rozdělit ty Kozí hory na dvakrát (nebo projít jen okruh) je asi opravdu nejlepší řešení.

          Odpovědět
  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    Josefova štola a přilehlé budovy byly rekonstruovány a slouží jako podzemní výukové středisko stavební fakulty ČVUT Praha. Štola otevřena pro veřejnost od 1.5. do 30.9. každou sudou sobotu v 10:00 a 11:00.
    Stezka tam nenápadně odbočuje na konci plotu za provozní budovou vpravo po improvizovaném schodišti dolů, zastávka č. 3 je dole u můstku potok, č. 2 je až za ní na dvou místech – jednak dole na bočních vratech ke štole a podruhé v lese u cesty vzhůru. Šipky k odbočce směrem k 5. panelu zmizely, je třeba odbočit za 4. panelem první lesní cestou po vrstevnici vpravo.

    Odpovědět
  • Henry

    Publikováno hod.

    Byl jsem se tam podívat a přiště si sebou vemu třeba světle zelený spray a některý stromy (a kameny) mezi značkami označím. 🙂

    Odpovědět
    • Petr

      Publikováno hod.

      Pokud možno i bílý.. A se šablonkou (třebas papírovou) bude na výsledek radost pohledět.. 😉

      Odpovědět

Vložit komentář

Vložit komentář

Kam dál?