Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách od Toma, Lucky a Vojty
Úvod > Naučné stezky pro chytré mobily > Naučné stezky pro chytré mobily ve středních Čechách > Naučné stezky pro chytré mobily v okrese Praha-východ > Naučná stezka Po stopách kameníků
Přes dvacet kilometrů dlouhá naučná stezka spojuje obce Louňovice, Struhařov, Svojetice, Srbín, Mukařov a Žernovku, a velká část trasy prochází rovněž národní přírodní rezervací Voděradské bučiny. Seznamuje převážně s tradiční kamenickou minulostí regionu, ale také obecně se zajímavostmi míst, kudy prochází.
Naučná stezka je okružní (tvaru osmičky), začíná i končí u louňovického kamenického skanzenu. Její trasa je na jednodenní výlet dost dlouhá, proto doporučujeme ji rozdělit na dvě části, tj. při první návštěvě projít cca 14kilometrový okruh se zastávkami 1–6, a napodruhé pak cca 10kilometrový okruh se zastávkami 6–13 (v obou případech začneme i skončíme v Louňovicích). Cestou několikrát potkáme autobusovou zastávku PID, takže je případně možno výlet neplánovaně ukončit. Trasa je vedena po cestách, pěšinách i asfaltkách, převážně stranou frekventovaných silnic (ty většinou jenom kříží). Naučná stezka není bezbariérová. Sice se nám ji podařilo projet s kočárkem, ale rozhodně to nedoporučujeme.
Pozor – přestože měla být trasa již v roce 2011 vyznačena, dodnes (březen 2012) značená není a bez plánku je naprosto nemožné ji projít – vede převážně neznačenými cestami, často zásadně mění směr, střídavě opouští a napojuje se na turisticky značené trasy, a jednotlivé zastávky dělí většinou značné vzdálenosti. Vřele doporučujeme vzít si s sebou vytisknutý plánek stezky.
Naučná stezka nabízí na každé zastávce kromě klasických informačních panelů i tzv. tagglist, zelenobílou umělohmotnou kartičku s dvěma typy obrazců – QR kódem (obrazec s množstvím rozsypaných černých a bílých čtverečků) a beetagem (obrazec připomínající včelí plástev). V obou těchto obrazcích je zakódovaný odkaz na totožnou webovou stránku s příslušnými informacemi k dané zastávce. K jejich načtení je nutno mít patřičně vybavený chytrý mobilní telefon s připojením na internet, který umožňuje (po nainstalování příslušné aplikace) tyto kódy přečíst a internetovou stránku otevřít a zobrazit. Na každé kartičce jsou pokyny pro použití a odkazy pro stažení aplikace. Výhodou je, že webové stránky s jednotlivými zastávkami jsou běžně dostupné i z počítače.
Bohužel, klasická a taggová stezka trpí vzájemnou nejednotností – přestože vedou obě shodnou trasou a jednotlivé zastávky jsou (až na jednu výjimku – 2. zastávku) rozmístěny na stejných místech (připevněné na noze infopanelu), jmenují se zastávky taggové stezky jinak než zastávky klasické stezky (na infopanelu a tagglistu je uveden jiný název). Pokud si ale QR kód na tagglistu načteme do mobilu, otevře se nám v internetovém prohlížeči stránka nikoliv s názvem zastávky uvedeným na tagglistu, ale s názvem zastávky na infopanelu. Kartičky taggové stezky navíc přispívají k chaosu tím, že na některých je jako název stezky uvedeno „Po stopách kameníků“ (zastávky 3 a 5), a někde „Kamenická stezka“ (všechny ostatní). Snahou tvůrců je zjevně názvy obou stezek i všech zastávek do budoucna sjednotit, nicméně již teď je chyba v názvu 5. zastávky (U Ranche/U ranče).
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Zde uvádíme srovnání názvů zastávek klasické a taggové naučné stezky. Taggová stezka má jednu zastávku navíc (Svojetice). Zastávky č. 2 jsou umístěny každá jinde. Tagglisty číslo 3 a 5 uvádějí jako název stezky „Po stopách kameníků“, ostatní „Kamenická stezka“. Poslední sloupeček tabulky uvádí název zastávky taggové stezky, který se po sejmutí QR kódu načte v internetovém prohlížeči.
| Číslo | Klasická stezka | Taggová stezka | Po načtení QR kódu se otevře |
|---|---|---|---|
| 1 | Louňovický skanzen | Kamenický skanzen | Louňovický skanzen |
| 2 | Kaménka | Lom Kaménka | Kaménka |
| 3 | U svatého Jana | Rozcestí u sv. Jana | U Svatého Jana |
| 4 | K Zaječí | Struhařov | K Zaječí |
| 5 | U Ranche | U ranče | U Ranche |
| – | neexistuje | Svojetice | Svojetice |
| 6 | Na Viničkách | Srbín – rozcestí | Na Viničkách |
| 7 | Na Skalce | Na skalce | Na Skalce |
| 8 | Náves Srbín | Srbín | Srbín náves |
| 9 | Dubina | Mukařovský rybník | Dubina |
| 10 | Zelená cesta | Zelená cesta a krajové stromy | Zelená cesta |
| 11 | Pod kamenickou hospodou | Žernovka | Pod kamenickou hospodou |
| 12 | Jezírko | tagglist nenalezen | |
| 13 | Pamětní kámen | Hraniční kámen | Pamětní kámen |
Naučná stezka začíná v Louňovicích na Horní návsi, naproti kamenickému skanzenu. Zde nalezneme vedle sebe dva panely, jednak zastávku naučné stezky Stezka historií Louňovic, a také infopanel naučné stezky Po stopách kameníků – 1. zastávku (Kamenický skanzen). V dalším textu budeme uvádět pouze názvy uvedené na infopanelech, nikoliv na tagglistech – ty zmíníme pouze v případě, že je tagglist umístěn jinde než klasická zastávka.
Chcete-li si procházku po naučné stezce rozdělit nadvakrát, tak u 6. zastávky neodbočujte vlevo, ale pokračujte rovně a po cca kilometru dorazíte do Louňovic. Při druhé návštěvě opět začněte v Louňovicích a přesuňte se stejnou cestou v opačném směru k 6. zastávce.
Odtud vyrážíme po modré značce ulicí Ke Kaménce, kolem fotbalového hřiště a hájovny k lesu. Dále pokračujeme vozovou lesní cestou, a to asi kilometr, až se šikmo napojíme na vozovou cestu přicházející zespoda. Pozor, nepřecházíme ji, ale odbočujeme po ní vpravo vzhůru. Mírně stoupáme asi 700 metrů na větší křižovatku u lesního rybníčku – zde odbočujeme vozovou cestou vlevo, a začneme výrazněji stoupat. Pozor – po asi 500 metrech, u lomu Kaménka (po pravé straně, není označen a z cesty není moc dobře vidět), opustíme vozovou cestu a odbočíme křivolakou lesní pěšinou vlevo dolů. Po asi 150 metrech sestoupíme ke kamenným základům bývalé kovárny, kde nalezneme 2. zastávku (Kaménka). Zároveň se zde napojíme na modré významové značení, po němž pak sestoupíme dolů na lesní vozovou cestu s klasickou modrou značkou (zde také nalezneme tagglist zastávky Lom Kaménka). Po ní pak jdeme vpravo.
Po asi 700 metrech dorazíme na křižovatku, kde se k nám zleva přidá žlutá značka. Zde opustíme vozovou cestu s modrou značkou a začneme stoupat pěšinou vpravo po žluté. Po asi 500 metrech odbočuje žlutá značka v pravém úhlu vpravo na dřevěnou látku – nevšímáme si toho a pokračujeme rovně. Po 200 metrech dorazíme na křižovatku lesních cest, kde zahneme vpravo. Po dalších asi 200 metrech dojdeme k hlavní vozové cestě, kde se znovu napojíme na žlutou značku a odbočujeme po ní vlevo.
Následuje úsek vozové cesty rovný jak podle pravítka délky půl kilometru, než zahne v pravém úhlu vpravo (stále se žlutou značkou). Následuje další rovný úsek, tentokrát ale začneme stoupat. Po asi 150 metrech nás opustí žlutá značka (zahne vlevo), my však jdeme stále rovně. Zhruba v místech, kde se cesta vyrovná a dále začne klesat, nacházíme 3. zastávku (U svatého Jana).
Sestoupíme asi 200 metrů na křižovatku tvaru T, kde opustíme vozovou cestu (zatáčí vlevo), a pokračujeme horší lesní cestou vpravo. Zpočátku jdeme křivolakou cestou lesem, poté výrazným úvozem, až dorazíme na větší křižovatku, kde se napojíme na zelenou turistickou značku. Po ní odbočujeme úzkou křivou pěšinou vlevo dolů. Po asi 200 metrech sestoupíme na bahnitou vozovou cestu, po níž se dáme vpravo (opustíme již zase zelenou značku), a po dalších asi 200 metrech dorazíme na menší prostranství a křižovatku několika lesních vozových cest u silnice Jevany–Struhařov. Nesestoupíme ale na silnici, ale pokračujeme štěrkovou vozovou cestou vedoucí rovně zpočátku souběžně se silnicí. Pozor – po asi 600 metrech dorazíme na menší prostranství, které je ve skutečnosti odbočkou, kde se dáme vlevo. Po dalších asi 600 metrech lesní vozové cesty dojdeme na okraj Struhařova. Projdeme mezi chatami a kolem fotbalového hřiště k hlavní silnici Svojetice–Třemblat. Přejdeme ji (pozor, velký provoz) a pokračujeme protilehlou ulicí do centra Struhařova.
Po necelých 300 metrech odbočíme vpravo k rybníku a jdeme pak podél něj ulicí K Průhonu a dál, směrem k lesu. Těsně před koncem okrajové zástavby obce nacházíme 4. zastávku (K Zaječí).
Dál jdeme lesní cestou, která se různě dělí, ale víceméně vede lesem souběžně s nedalekou silnicí, až na kraj Svojetic, kde se napojíme na zelenou značku, jíž se budeme nějakou dobu držet. Zpočátku jdeme podél velmi frekventované hlavní silnice, ale velmi brzy odbočíme po zelené vpravo mezi chaty, ulicí K Jezírku. Zelená značka nás několika zatáčkami a pak rovně mezi zahradami dovede až na konec chatové osady, kde zeleně značenou trasu opustíme a zahneme vlevo okrajovou vozovou cestou. Po asi 50 metrech pak potkáme 5. zastávku (U Ranche).
Pokračujeme okrajovou cestou, asi kilometr, až na hlavní ulici, po níž pak jdeme vpravo do centra Svojetic. Na okraji středového parčíku na návsi si na značce cyklostezky povšimneme připevněného tagglistu zastávky Svojetice.
Pokračujeme k autobusové zastávce, kde odbočujeme vpravo do ulice V Průhoně, která nás postupně vyvede z obce do polí. Po kilometru dorazíme na křižovatku u chatové osady, kde je umístěna 6. zastávka (Na Viničkách). Zde pak odbočíme vlevo a procházíme chatovou osadou.
Po 300 metrech opustíme osadu a vyjdeme do polí. Po dalších asi 250 metrech přijdeme k 7. zastávce (Na Skalce).
Dále cesta klesne do obce Srbín, kde se změní v asfaltku. Na první křižovatce jdeme obcí stále rovně (ulicí Na Dolách) a dolů až na hlavní silnici. Zde odbočíme vlevo a zamíříme k 8. zastávce (Náves Srbín) na vzdáleném okraji prostranství.
Přejdeme náves zezadu za zvoničkou a odbočujeme vlevo do ulice Do Chobotu (je to ulice protilehlá ulici Na Dolách, kterou jsme do centra Srbína přišli). Po asi 100 metrech odbočujeme vozovou cestou vpravo. Cesta se brzy stočí vlevo k novým domům, mezi nimiž zahne vpravo. Následuje asi 300 metrů dlouhý úsek ulice, na jehož konci se stáčíme vlevo. Po dalších 250 metrech přímé vozové cesty přijdeme na hlavní silnici, po níž se dáme vpravo, kolem autobusové zastávky, a dorazíme k velmi frekventované hlavní silnici Praha–Kutná Hora. Opatrně ji přejdeme po nedalekém přechodu a pokračujeme protilehlou ulicí Obecní mezi rodinnými domy. Pozor – po asi 270 metrech odbočujeme vlevo do uličky Smrkové, na následující křižovatce pak vpravo, a na další opět vpravo, do ulice Vodní. Po asi 200 metrech přijdeme k rybníku. Na konci hráze se nachází 9. zastávka (Dubina).
Dále pokračujeme stále v přímém směru lesní cestou, která po 150 metrech dorazí k silnici, kterou přejde a vede dále protilehlou lesní vozovou cestou, spolu se žlutou turistickou značkou. Následuje kilometr dlouhý přímý úsek lesem, na jehož konci nás očekává 10. zastávka (Zelená cesta).
Zde odbočujeme vpravo (tentokrát po zelené značce), a jdeme vozovou cestou okrajem lesa, poté kolem nových domů a koňské farmy. Nakonec se šikmo napojíme na silnici, po níž jdeme vpravo ještě 250 metrů do obce Žernovka, a pak zahneme vlevo do ulice V Průhoně. Vzápětí opustíme zelenou značku, a zahneme vlevo do ulice K Rybníčku. Ta klesne až k malému rybníku, u něhož se nachází 11. zastávka (Pod kamenickou hospodou).
Odtud jdeme vpravo vzhůru ulicí Kameníků, kterou vystoupáme až na hlavní frekventovanou Českobrodskou ulici, kterou opatrně přejdeme a pokračujeme téměř protilehlou Lomovou ulicí (opět po zelené značce). Zpočátku jdeme mezi domy, později navazující vozovou lesní cestou. Překřížíme červenou značku, ale jdeme stále po zelené, obejdeme jezírko a na jeho opačné straně u chat nalezneme 12. zastávku (Jezírko).
Dále jdeme asi 250 metrů cestou po okraji lesa na velmi nevýraznou křižovatku, kde odbočujeme vpravo velmi nevýraznou širší pěšinou. Ta vede cca 600 metrů v přímém směru, změní se ve vozovou cestu. Téměř na konci lesa se napojíme na červenou značku, po níž zatáčíme vlevo okrajem lesa, v dálce po pravé straně máme již nové domy Louňovic. Na konci lesa nacházíme poslední, 13. zastávku (Pamětní kámen).
Pokračujeme v přímém směru a pak se stáčíme vpravo podél nových domů až k hlavní frekventované ulici Praha–Kutná Hora, kterou velmi opatrně přejdeme po nedalekém přechodu, a dále klesáme protilehlou vedlejší silnicí k rybníku. Na konci hráze začneme stoupat v přímém směru ulicí Na Horáku, z níž pak nahoře odbočíme vpravo do ulice K Lípě. Ta nás po asi 200 metrech dovede na Horní náves, ke kamenického skanzenu, kde naučná stezka končí.
Textový a obrazový obsah webu Stezky.info, jehož autory jsou Tom & Lucka, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora – Neužívejte komerčně 3.0 Česko. Přejete-li si tento obsah převzít a použít pro své účely, ale nevyhovují vám podmínky licence, kontaktujte nás.
Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu | RSS | Kontakt | Reklama
Používáme WordPress a Hosting BlueBoard.cz
Komentáře
14. 7. 2012, 22:12 hod.
Stezka je již (ovšem – s výjimkou Žernovky – jen mimo obce) značena bílým kolečkem s černými překříženými hornickými kladívky. Průběh trasy v terénu se ale mírně liší od mapky a popisu, více se totiž drží stávajících značených cest (např. na té žluté mezi 2. a 3. zastávkou zahýbá vpravo na lávku s velemlokem).
U každé zastávky je navíc instalováno tělocvičné nářadí (pro děti?)
Na místě 3. zastávky je ale bohužel jen holý panel.
15. 7. 2012, 8:52 hod.
Moc děkuji za doplnění k tomu značení, doufal jsem, že si stezku po nás někdo projde a dá nám vědět, jak to s ním vypadá. Naučnou stezku jsme si prošli týden před slavnostním otevřením, které se konalo 1. dubna 2012 v Louňovicích (toho jsme se také zúčastnili). V době naší návštěvy Kamenické stezky trasa dosud vyznačena nebyla, orientovali jsme se pouze dle plánku z panelu, respektive staženého z webu. Když jsme pak po otevření mířili z Louňovic domů, jeli jsme právě přes Žernovku a všimli si nového značení (vámi zmíněného bílého kolečka se zkříženými kladívky), které muselo být provedeno v tom týdnu mezi naší návštěvou a otevřením stezky. V článku jsem to pak již dodatečně nezmínil, protože jsme nevěděli, jestli byla vyznačena celá trasa, nebo jen průchody obcemi apod. Doufejme, že tvůrci stezky přelepí stávající plánky na panelech aktuálním, aby zbytečně nemátly návštěvníky.
14. 7. 2012, 22:18 hod.
Mám dojem, že ten taglist Svojetic byl zařazen omylem, jelikož to podle obsahu je panel s obecními dějinami a praktickými informacemi, jaký se v tomto mikroregionu nachází na návsi každé obce a do naučné stezky nepatří.
15. 7. 2012, 9:21 hod.
K tomu tagglistu ve Svojeticích: Tento článek o naučné stezce Po stopách kameníků/Kamenické stezce popisuje v podstatě naráz DVĚ RŮZNÉ naučné stezky (klasickou a taggovou), které však vedou souběžně shodnou trasou a mají stejnou informační náplň (přičemž ta klasická s infopanely je tu ta hlavní, a tu taggovou zde zmiňujeme jen pro zajímavost). Z historie kamenické stezky víme tolik, že byla kdysi plánována zřejmě jako klasická, ale pak vznikla nejdřív jako taggová, VČETNĚ zastávky ve Svojeticích (stezka popsána zde: http://www.taggmanager.cz/reference/trail/22), i když nevím, jestli pouze jako “kampaň” na zmiňovaném webu Taggmanager, nebo i včetně tagglistů v terénu (některé taggové stezky popsané na webu Taggamanager totiž existují pouze virtuálně, nikoliv v terénu, což je k vzteku, pokud se na takovou stezku vypravíme a pak na místě zjistíme, že tam není co mapovat. Kvůli tomu jsme se rozhodli taggové stezky víceméně ignorovat, pokud nebudeme mít předem hmatatelný důkaz, např. fotku, že ta stezka fyzicky skutečně existuje a nejedeme tam zbytečně.). Zpět ke Kamenické stezce: Nakonec byla vybudována jako klasická naučná stezka s informačními panely, a tagglisty (byly-li tam už předtím) se staly víceméně zbytečné (jen zdvojují tytéž informace, a pokud si je návštěvník chce uložit, nic mu nebrání si je dodatečně stáhnout přímo z webu). Jak zmiňujeme v článku, snahou tvůrců je zjevně obě stezky (taggovou i klasickou) 100% sjednotit (např. postupnou obnovou zničených tagglistů), aby měly nejen stejný název, ale také stejně pojmenovanované a rozmístěné zastávky, a nedocházelo tak ke zbytečnému matení návštěvníků. Resumé: Ten tagglist ve Svojeticích je zde zmíněn jako zastávka samostatné původní taggové stezky a v žádném případě není zastávkou klasické stezky s informačními panely.
1. 10. 2012, 11:23 hod.
Škoda, že do okruhu nebyly zahrnuty též rozpracované mlýnské kameny v údolí Zvánovického potoka u Černých Voděrad, resp. u chatové osady Borka (včera jsem se tam byl podívat). Ty by tam přímo dokonale tematicky pasovaly, i když by se trasa o několik kilometrů prodloužila.
2. 10. 2012, 19:54 hod.
Máte pravdu, ty by naučné stezce opravdu “slušely”. Kdysi před lety jsme u nich byli, škoda že jsou tak z ruky, na mapě jsem to naklikal na nějakých šest kilometrů navíc, o které by se trasa k nim prodloužila (po žluté značce přes Kobylu do Černých Voděrad a pak návrat údolím Zvánovického potoka po zelené značce zpět na stávající trasu), což je docela dost. Mohla o nich ale být na panelech alespoň zmínka.