(počet hlasů: 7)
zrušená stezka, nahrazená v roce 2013 novou verzí naučné stezky
Naučná stezka procházela areálem a okolím bývalého zlatodolu Roudný ležícího asi 20 km jihovýchodně od Benešova, nedaleko Velkého Blaníku. Roudný patří k nejvýznamnějším zlatonosným lokalitám u nás (ve středních Čechách spolu Jílovým u Prahy a Novoknínskem). Naučná stezka měla ale spíše přírodovědné zaměření, krom těžby zlata seznamovala s faunou a flórou území, a také s přírodní památkou Roudný.
Přestože se na Roudném těžilo zlato již ve středověku (a vyplavené zlato rýžovali v místních potocích už Keltové), největšího rozmachu zlatodůl dosáhl až na počátku 20. století, kdy se stal nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. V té době tu fungoval nejen důl, ale rovněž na svou dobu moderní úpravna vytěžené rudy. Protože bylo zlato v hornině velmi jemně rozptýleno, muselo se získávat poměrně složitým mechanickým a chemickým procesem. Hlušina vzniklá zpracováním se ukládala buď v podzemí ve vytěžených prostorách, nebo do několika rozlehlých povrchových kalojemů pod úpravnami. K ukončení těžby došlo v roce 1930 z důvodu nedostatku financí na nutnou obnovu dolu. V následujících letech (prakticky po celý zbytek 20. století) probíhaly víceméně pouze průzkumy ložiska, ražení nových štol a odvodňování starých, ale těžba již zahájena nebyla.
Do dnešní doby se ze zlatodolu zachovalo několik původních staveb – dělnická kolonie a vila ředitele zlatodolu v osadě Roudný, v prostoru zlatodolu a úpraven pak báňský hotel, budova ředitelství zlatodolu a další domky (dnes součást areálu Ústavu sociální péče Ratměřice, dislokovaného pracoviště Roudný), ruina laboratoře, čerpací stanice s vodními nádržemi, zarostlé kalojemy, a fragmenty technologického vybavení z dnes již zaniklých úpraven. Na bývalých kalojemech tvořených haldami jemného křemenného písku se paradoxně vytvořil cenný biotop, který je dnes chráněn jako přírodní památka Roudný. Motivem ochrany je výskyt svižníka Cicindela arenaria ssp. viennensis a dalších pískomilných druhů bezobratlých živočichů.
Pokud jde o samotnou naučnou stezku, v době naší návštěvy byla již bohužel zrušena a pečlivě odstraněna z terénu. Zachovalo se tak pouze značení zelenobílými značkami naučných stezek, ale žádný informační panel ani jeho fragment.
Naučná stezka fungovala původně při škole v přírodě sídlící v areálu dnešního ústavu. Měla dvě části, vnější (přístupnou bez omezení) a vnitřní (v oploceném areálu, přístupnou na požádání). Po zrušení školy v přírodě došlo k rekonstrukci stezky do podoby, která je na této stránce dále popsána. Překvapivě, ač k tomu lokalita Roudného přímo vyzývá, nebyla čistě hornická, ale měla spíše obecně přírodovědné zaměření. V minulosti jsme se pokoušeli přímo u jejího tvůrce získat podrobnější informace o původní i této podobě stezky (jak vypadaly panely, nebo nějaké archivní fotky z provozu), ale bohužel na naše několikeré dopisy nereagoval.
Máte-li zájem se o zdejším zlatodole dozvědět víc, doporučujeme vaší pozornosti knihu Zlatodůl Roudný u Vlašimi (autor ing. Václav Zemek, vydalo Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Benešov v roce 2001).
Skok na: Seznam zastávek | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Benešov
- Začínala a končila:
- osada ROUDNÝ, autobusová zastávka v osadě
- Délka:
- cca 2,5 km
- Zastávek:
- úvodní + 13 (1997) + 1 (1998)
- Značení trasy:
- zelenobílé značky naučných stezek
- Vznikla:
- 1997 (jako rekonstruovaná podoba starší verze)
- Tvůrce stezky:
- 02/06 ZO ČSOP Louňovice pod Blaníkem
- Naše návštěva:
- červen 2004
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- stezka zrušena, panely byly z terénu odstraněny, značení zůstalo zachováno
Seznam zastávek
- Úvodní
- Jedle
- Jehličnatá monokultura
- Kořenové systémy dřevin
- Dobývání zlata na Podblanicku
- Výslunná stráň s typickými rostlinami
- Mraveniště
- Stopy zvěře
- Přírodní památka Roudný
- Dub červený
- Mokřad a rybník
- Louka
- Ptačí budky
- Lesní hospodářství
V roce 1998 doplněna zastávka „Buk a jedle v lesních porostech“, umístění neznámé
Popis trasy
Roudný (BUS) → Ústav sociální péče → PP Roudný → Roudný (BUS)
Naučnou stezku zahájíme u autobusové zastávky v centru osady Roudný. Stezka odtud vede do lesnatého svahu za čekárnou – zde se nám bohužel nepodařilo nalézt značení, takže nevíme, kterou cestou naučná stezka přesně vedla. My osobně jsme šli cestou stoupající od bývalé vily ředitele zlatodolu až k někdejší škole v přírodě. Tam vyjdeme na silnici a poté k vratům bývalých provozních budov zlatodolu, poté školy v přírodě a Centra ekologické výchovy, dnes Ústavu sociální péče Ratměřice, dp. Roudný.
Od vrat míříme vlevo nedaleko oplocení, po žluté turistické značce. Zároveň jdeme i po značkách naučné stezky. Cesta zpočátku vede mezi keři a jakoby se od plotu vzdaluje, ale přesto se držíme stále nedaleko oplocení. Pak zahýbá vpravo a my jdeme vozovou cestou podél plotu až do místa, kde oplocení končí. Zde odbočuje žlutá značka poměrně neviditelně vpravo a začne stoupat úzkou lesní pěšinou vzhůru do svahu. Dále se pěšina ještě zúží a je více travnatá. Držíme se stále oplocení, dále a výše mineme zadní vrata na pozemek Ústavu a poté začneme klesat zarostlou vozovou cestou (stále po žluté, stále podél oplocení).
O pár set metrů dál se oplocení od vozové cesty oddělí a začne klesat dolů svahem. Zde žlutou značku opustíme (vede rovně vozovou cestou), a zahneme zpustlou vozovou cestou dolů svahem, stále podél oplocení. O pár desítek metrů níže se oplocení prudce stočí vpravo – zde ho již opustíme a pokračujeme stále ve stejném směru, znatelnou lesní cestou. O kus níže vstupujeme do mladé smrčiny. Projdeme úzkou zarostlou cestou mezi stromy a brzy vyjdeme na hranu srázu výsypky písku z bývalého zlatodolu – dnes přírodní památka Roudný. Od příchodu k hraně jdeme krátce vlevo a posléze sestoupíme po zborceném písčitém svahu a poté pěšinkou až na spodní vozovou cestu. Po ní pokračujeme vpravo, ale jen k první křižovatce, kde odbočujeme vlevo, vozovou cestou.
Velmi mírně klesáme, míjíme křížení s další vozovou cestou, ale jdeme stále rovně, k domu se zahradou, který vidíme před sebou. Projdeme kolem něj až k domku na kraji bývalého rybníka (zamokřená plocha zarostlá rákosím). Odtud by stezka měla pokračovat vpravo podél mokřadu, ale cesta je zde bohužel velmi zarostlá a zcela neprůchodná. Můžeme se proto vrátit na nejbližší křižovatku lesních vozových cest a zde zahnmout vlevo a po pár desítkách metrů se znovu napojit na trasu stezky přicházející na kraji lesa zleva, nebo obejít domek na břehu (bývalá čerpací stanice sloužící provozu zlatodolu) zleva a rovně, ke břehu, po lávce přejít kanál a po hrázi a s přeskokem neširoké vodoteče (v místě vtoku do rybníka po levé straně) pokračovat k protilehlému lesu, kde hned na jeho kraji zahnout vpravo a podél mokřadu a posléze hluboce zahloubenou cestou dojít na kraj lesa, zahnout vpravo, projít zamokřenou vozovou cestou a na kraji protilehlého lesa se znovu napojit na trasu stezky (přicházející zprava od domku na okraji mokřadu).
Odtud dále pokračujeme rovně okrajem lesa, travnatou vozovou cestou. Po asi 300 metrech se napojíme na kamenitou vozovou cestou, vlevo před námi je dům. Jdeme k němu (nyní jdeme rovněž cestou značenou zelenou turistickou značkou), mineme jej a hned za ním odbočujeme vpravo, podél jeho oplocené zahrady. Následný úsek je velmi travnatý a zarostlý. Za domem se prodíráme pěšinkou ve vysoké trávě, začneme prudčeji stoupat. Mineme sloup vysokého napětí a za ním se stáčíme vlevo vzhůru do lesa. Nyní nám zbývá jen několik desítek metrů stoupání, než před sebou opět zespoda spatříme budovy ústavu. Přijdeme až k oplocení a úzkou pěšinkou podél plotu dojdeme až k hlavním vratům, kde se opět napojíme na trasu stezky, kudy jsme již na začátku šli. Nyní máme na výběr, jestli se do Roudného vrátíme stejnou lesní cestou, nebo po silnici. Stezka končí opět u autobusové zastávky v Roudném.
Komentáře (celkem: 6)
Jsem ráda, že tato stezka existuje. V tomto ZLATODOLE Roudná pracoval můj děda,který zemřel 1926/1925/ po závalu a tak můj otec byl sirotek nar.1921 neboť matka zemřela 3 měsíce po dědovi.Jmenoval se Ferdinand Krpec
Dobrý den,
Pani Vlachová, chci se zeptat, váš děda zahynul na šachtě? Bádám po bývalém zlatodole. Můj děda Hynek Nerad zde také pracoval, mám spoustu fotografií a materiálů. Vedu historii zlatodolu. Moje babička, jeho žena měla pronajatý dolní hotel,, U Zlatého rohu,, který postavil velkostatek Zvěstov, jako konkurence Hotelu Roudný který vlastnili Ausperkové.Také dávám dohromady pracovníky kteří zde pracovali. Když budete mít zájem ozvěte se mě prosím. Tel:724443784
Zdravīm, informuji o funkčnī stezce Zlatodůl Roudný. Informačnī tabule, značení. Chci upozornit na trochu zmatené značení mezi 2.a 3. infotabulí. Od dvojky jdeme po silnici cca 100m a odbočíme vlevo.
Dobrý den,
pani Vlachová ozvěte se prosím na mobil 724443784.
Zával co paní uvádí, přežil jeden tesař který v onu tragickou chvíli dělal na šachtě Václav. Schoval se za obrovský balvan. V tomto závalu zahynulo několik havířů.
Zajímám se o historii zlatodolu, mám spoustu dobových materiálů. Naučná stezka je zřízena. Žel schází muzeum největšího dolu na zlato.
Stezka byla před několika lety obnovena, vizte např. http://www.csopvlasim.cz/aktuality/detail/904