(počet hlasů: 38)
Naučná stezka spojující Hrusice, Říčany a další obce Ladova kraje nabízí putování po místech známých z knihy českého malíře, ilustrátora a spisovatele Josefa Lady o kocouru Mikešovi. V první části trasy jdeme po stopách Mikeše a Pašíka, když se vypravili na pouť do Mnichovic, a poté místy, kudy šel Mikeš poté, co rozbil babičce krajáč se smetanou a vydal se do světa, aby vydělal na nový.
Cesta kocoura Mikeše začíná v Hrusicích, kde se Josef Lada narodil, žil a tvořil, a zasadil sem rovněž děj svých knih (Mikeš; Bubáci a hastrmani). V obci naleznete naučnou stezku Pohádkové Hrusice, a také Památník Josefa Lady s expozicí věnovanou jeho životu a dílu. Z Hrusic míří Cesta kocoura Mikeše do Mnichovic, odkud stoupá přes Myšlín do Struhařova, dále vede do Klokočné, a pak přes Tehov a Světice do Říčan, kde končí. Na trase jsou umístěny informační panely s příslušnou citací z knihy Mikeš a Ladovými obrázky. Cestu je možné na několika místech přerušit a nasednout na autobus Pražské integrované dopravy, případně vlak.
Takto pojatá naučná stezka je skvělý nápad, až na její poměrně dlouhou a místy nezáživnou trasu – procházíme postupně jednotlivé obce Ladova kraje, mezi nimiž jsme nuceni absolvovat nekonečně dlouhé úseky po krajnicích frekventovaných silnic nebo polních cestách. Samostatnou kapitolou je pak značení trasy, provedené pomocí turistických ukazatelů – je naprosto nedostatečné, ukazatele jsou pouze na některých křižovatkách, některé zásadní změny směru nejsou vyznačeny vůbec. Doporučujeme vzít s sebou vytisknutý popis trasy.
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Praha-východ
- Začíná:
- HRUSICE, střed obce, u fary naproti kostelu
- Končí:
- ŘÍČANY, Masarykovo náměstí, před infocentrem
- Délka:
- cca 20 km
- Zastávek:
- 12
- Značení trasy:
- neznačena; na většině křižovatek turistické ukazatele s červenobílým psaníčkem a označením Mikešova stezka
- Vznikla:
- květen 2005
- Tvůrce stezky:
- Dobrovolný svazek obcí Ladův kraj
- Naše návštěva:
- září 2010
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- 100 %
Seznam zastávek
- Pohádkové Hrusice
- Stará cihelna
- Kožený vrch
- Mariánská pouť
- Hladový Mikeš
- Setkání s husopaskou
- Struhařovská pastvina
- Babička s nůší
- Mikeš straší
- Mikeš ukraden
- Starostovic Mícinka
- Konec putování
Informační náplň
Zastávka 1: Pohádkové Hrusice
- stručné představení rodné vsi Josefa Lady
- tematická náplň Cesty kocoura Mikeše
- Vyobrazení:
- plánek rozmístění informačních tabulí samostatné naučné stezky Pohádkové Hrusice; ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 2: Stará cihelna
- umístěna nedaleko cihelny, kolem níž šli Mikeš s Pašíkem na pouť do Mnichovic
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 3: Kožený vrch
- vrch, přes který šel Mikeš z Hrusic směrem k Myšlínu poté, co rozbil krajáč se smetanou
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 4: Mariánská pouť
- připomínka cesty Mikeše a Pašíka na pouť do Mnichovic
- konkrétní místa zmíněná v knize Josefa Lady Mikeš
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš o mnichovické pouti
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 5: Hladový Mikeš
- u dvorce Myšlína, kam se hladový Mikeš dostal poté, co se vymotal z lesů na Koženém vrchu
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 6: Setkání s husopaskou
- místo, kde Mikeš potkal Mařenku Kudláčkovou ze Struhařova
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 7: Struhařovská pastvina
- místo setkání Mikeše s pasáčky u Struhařova
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 8: Babička s nůší
- místo, kde se unavený Mikeš setkal s babičkou s nůší, do které si tajně lehl a nechal se nést
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš o tom, jak Mikeš zachránil obsah nůše před zlodějem
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 9: Mikeš straší
- obec Klokočná, kde se hladový Mikeš pokoušel žádat o něco k jídlu, ale všichni před ním utekli, když promluvil
- baronka z Klokočné, která je zmíněna v příběhu z mnichovické pouti
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 10: Mikeš ukraden
- místo, kde byl Mikeš chycen kočovnými cikány a ráno osvobozen četníky
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 11: Starostovic Mícinka
- obec Světice, kde se Mikeš nechal napálit kočkou Mícinkou
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Zastávka 12: Konec putování
- popis dalších osudů Mikeše, když se přidal k cirkusu Kludský
- citace z knihy Josefa Lady Mikeš
- Vyobrazení:
- ilustrace Josefa Lady; stylizovaná mapa Cesty kocoura Mikeše; turistická mapa
Popis trasy
Hrusice → Mnichovice → Myšlín → Struhařov → Klokočná → Tehov → Světice → Říčany
Putování zahájíme v Hrusicích, kam se dostaneme nejlépe autobusem PID ze Strančic, které leží na hlavní železniční trati Praha–Benešov, nebo z vlakové zastávky Mirošovice u Prahy, odkud je to do Hrusic pěšky cca 1,5 km.
Panel 1. zastávky (Pohádkové Hrusice) je umístěn trochu neviditelně u fary (v parčíku mezi farou a kostelem), zády k silnici.
Odtud jdeme na křižovatku u hostince U Sejků, kde zahýbáme ulicí vlevo. Po ní mírně stoupáme zpočátku obcí, poté za Hrusicemi mezi poli. Po asi kilometru dorazíme na silniční křižovatku, kde se dáme vlevo, k blízké odbočce polní cesty vpravo. Zde potkáváme 2. zastávku (Stará cihelna).
Od ní vyrážíme vpravo po polní cestě k lesu. Na rozdvojení cesty na jeho okraji jdeme tou vlevo. Dále mírně stoupáme lesní vozovou cestou, odtud (až do Mnichovic) po žluté turistické značce, stále v přímém směru, odboček si nevšímáme. Občas mineme skupiny několika chatek. Na malém palouku pak společně se žlutou značkou opustíme hlavní vozovou cestu a odbočujeme vlevo travnatou cestou k závoře. Dále stoupáme lesem až k rozcestí Vlčí halíř, kde je umístěna 3. zastávka (Kožený vrch).
Za touto zastávkou začne cesta klesat, zpočátku mírně, později příkřeji okrajovým lesem. V údolí se zalomí vpravo, přejde potůček a za ním vystoupá na úzkou asfaltku, po níž pokračujeme vlevo a pak rovně. Zpočátku ještě stoupáme, vstoupíme mezi okrajové domy Mnichovic, ale pak začneme stále v přímém směru klesat. Po asi půl kilometru dojdeme na frekventovanou hlavní ulici, po které jdeme vpravo, až na náměstí. Zde si na rohu centrálního parčíku povšimneme 4. zastávky (Mariánská pouť).
Ukazatele bychom tu hledali marně, nicméně naučná stezka dál opouští žlutou značku a vede nahoru náměstím ke kostelu a obchází ho zleva uličkou. Z boku kostela se ulička stáčí vlevo, ale ihned na další křižovatce jdeme vpravo vzhůru, a na následující opět vpravo, a pak touto cestou pokračujeme po horním okraji Mnichovic až na hlavní silnici. Jdeme po ní kousek vlevo vzhůru, přejdeme ji – pozor, je velmi frekventovaná – a na rozdvojení s křížkem odbočujeme silnicí vpravo.
Po ní stoupáme úmorné cca 2 kilometry, na konec Mnichovic a pak skrz obec Myšlín a ještě nad ni, až k odbočce polní cesty vlevo, kde nacházíme 5. zastávku (Hladový Mikeš).
Odbočíme na polní cestu a jdeme stále víceméně v přímém směru, na téměř rovnocenném rozdvojení jdeme šikmo vlevo (osamocený dům s pozemkem pak míjíme po pravé ruce). Stále mírně stoupáme mezi poli až na nejvyšší bod v okolní krajině, kde je umístěna 6. zastávka (Setkání s husopaskou) a lavička.
Odtud míříme dále polní cestou vstříc již viditelné obci Struhařov, na rozdvojení na kraji obce jdeme vpravo, a potom provizorní kamenitou cestou rovně k jednopatrovým obytným domům, kde se napojíme na asfaltku (ulice K Machovu), která nás v přímém směru dovede na hlavní ulici (Mnichovická). Přejdeme ji (pozor, je velmi frekventovaná) a pokračujeme po ní vpravo vzhůru. U rybníka ji opouštíme a odbočujeme šikmo vlevo na štěrkovou cestu podél vodní plochy (ulice K Průhonu). Obejdeme rybník, na jeho protější straně odbočujeme na křižovatce vlevo ulicí V Zahradách (taktéž cyklostezka). Dále jdeme pořád rovně touto ulicí mezi rodinnými domy a posléze mezi chatami. Po asi půl kilometru od středu obce dorazíme na okraj zástavby, k poli, a pokračujeme vpravo polní cestou. Krátce poté dorazíme k 7. zastávce (Struhařovská pastvina).
Jdeme dále stejnou štěrkovou cestou, méně významných odboček si nevšímáme. Později jdeme mezi lesem a dalšími chatami. Dále jdeme okrajem lesa, až k hlavní silnici, po níž odbočujeme vlevo. Téměř naproti napojení cesty na silnici je 8. zastávka (Babička s nůší).
Dále pokračujeme po silnici do nedaleké obce Klokočná. Jdeme stále po hlavní, a to až do spodní části obce nad rybníčkem, kde již z dálky vidíme panel 9. zastávky (Mikeš straší).
U této zastávky hlavní silnici opustíme a jdeme vpravo vzhůru úzkou uličkou mezi ploty (nyní opět po žluté značce, na kterou se zde napojíme a jíž se budeme následující část trasy držet). Vystoupáme na křižovatku tvaru zploštělého T, kde jdeme vpravo, a na následujícím travnatém prostranství mezi domy vlevo. Vozová cesta nás záhy vyvede ze zástavby k poli, podél něhož se stáčíme vpravo dolů k lesu. Níže v levotočivé zatáčce nepřehlédneme, že žlutá značka odbočuje z vozové cesty vpravo do lesa. Klesáme lesem, na následujícím rozdvojení jdeme vpravo dolů.
Klesáme mělkým úvozem, cesta je místy rozježděná a může být hůře schůdná. Na dně údolí se pak napojíme na širší štěrkovou cestu, po níž pokračujeme vlevo. Po asi 200 metrech dorazíme na rozcestí žluté a zelené značky Jedlice. Jdeme dál rovně ještě po žluté značce, ale pozor, jen asi 350 metrů, na výraznou křižovatku s širokou štěrkovou cestou – zde odbočujeme vlevo (a opouštíme žlutou značku). Pozor, na tomto rozcestí chybělo v době naší návštěvy jakékoli značení Mikešovy stezky! Zahneme, dále ujdeme asi 200 metrů a před sebou u polní cesty nedaleko lesa již uvidíme panel 10. zastávky (Mikeš ukraden). Zároveň zde zjistíme, že jsme z rozcestí Jedlice mohli jít klidně po zelené značce, na kterou se při východu z lesa napojíme – proč tvůrci nevedli Mikešovu stezku tudy, ale neznačenou oklikou, je nám záhadou.
Od 10. zastávky v každém případě pokračujeme po zelené značce polní cestou. Ta mírně stoupá, za návrším pak mírně klesá do obce Tehov. Projdeme stále v přímém směru obcí až na křižovatku s hlavní ulicí. Zde zelenou značku opustíme a jdeme dál po silnici rovně směr Světice, zpočátku ještě obcí, pak mezi poli.
Po asi 1,5 kilometru chůze dorazíme do Světic, a po dalším asi půl kilometru obcí přijdeme k nenápadné odbočce vpravo, u níž je umístěna 11. zastávka (Starostovic Mícinka). Dále pokračujeme vpravo touto odbočkou.
Vyjdeme ze zástavby a dále jdeme lesem. Po asi půl kilometru dorazíme k hájovně, za níž odbočujeme vlevo. Držíme se stále štěrkové cesty v přímém směru, po asi 300 metrech dorazíme na křižovatku tvaru T, kde odbočujeme vpravo dolů podél oplocené chatové kolonie (ulice U Srnčího paloučku). Klesneme až k viaduktu železniční trati.
U něj se napojíme na naučnou stezku Říčansko, po níž (v protisměru) budeme pokračovat dále až do Říčan. Podejdeme tedy viadukt a poté jdeme štěrkovou vozovou cestou podél pole a pak podél dvou rybníků. Cestou potkáváme rovněž tabule zmiňované naučné stezky Říčansko.
Značení Mikešovy cesty zde již není žádné, máme tedy na výběr, kudy jít – můžeme před tenisovým areálem zamířit vlevo, k hlavní silnici a po ní vpravo do centra Říčan, nebo před tenisem odbočit vpravo (resp. rovně) na úzkou pěšinu, projít kolem oplocení tenisu a v místě, kde se cesta stáčí vlevo podél něj, jít pěšinou rovně přes zemní val směrem ke koupališti Marvánek (tedy stále po trase naučné stezky Říčansko). V tom případě pak projdeme zleva kolem vodní plochy koupaliště, a pak pokračujeme rovně navazující ulicí Řípskou. Ta se u dalšího menšího rybníka stočí vlevo, a přes křižovatku s ulicí V Chobotě nás dovede na hlavní ulici, po níž pokračujeme vpravo. Po asi půl kilometru dorazíme na náměstí. Poslední, 12. zastávku (Konec putování) nalezneme na atypickém kovovém stojanu před informačním centrem. V Říčanech je pak možné nastoupit na autobus, nebo pokračovat necelý kilometr k železniční stanici.
Komentáře (celkem: 21)
Nevím, zda se skutečně jedná o „naučnou“ stezku, jelikož z panelů se nedozvíte nic jiného, než popis Mikešovy cesty včetně citátů z knihy. Obsahově je určena dětem, jenže pro děti je neúnosně dlouhá a prakticky nezvládnutelná.
P.S.
Mnohem zajímavější je tady dosud neuvedená NS Krajinou barona Ringhoffera z Mirošovic do Kamenice.
http://www.laduv-kraj.cz/turistika/krajinou-barona-ringhoffera/
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Naucna-stezka-Krajinou-barona-Ringhoffera.aspx
http://www.vyletnik.cz/turisticke-trasy/stredni-cechy/okoli-prahy-vychod/167-krajinou-barona-ringhoffera/
Je to moc dobrá stránka, jsem ráda, že jsem na ní narazila.Myslím, že je zde úplně všechno, co potřebujeme vědět.A myslím, že to zvládnou i malé děti, když tak si to mohou zkrátit :D. A myslím, že je to lepší a i zábavnější, než jak říkal Jan Škoda, krajinou Barona Ringhoffera…
Mějte se pěkně, a přijde mi, že tyhle stránky, jak, už jsem řekla, jsou dobré.I když si to někteří nemyslíte, já si to myslím…
Nevím, jestli jsem váš příspěvek úplně pochopil, ale děkujeme za názor a podporu 🙂
Kdyby zde byly vyfotografované ty tabule, bylo by to ještě lepší!
To bychom vás ale nevytáhli na výlet, kdybyste si je mohl prohlédnout tady 🙂
Včera jsme se zúčastnili pochodu Cesta kocoura Mikeše, který organizuje každoročně spolek Ladův kraj. Krajina i počasí bylo krásné, nálada dobrá, ovšem značení trasy a především mapa, kterou jsme na startu dostali, dost zoufalé. Pochod se v podstatě změnil na hledání trasy.
V Mnichovicích v infocentru jsme dostali razítko od postavičky v masce, což se dětem samozřejmě líbilo. Masky nás však nebyly absolutně schopné navigovat, jakým směrem máme pokračovat dál….takže asi žádný div, že na další kontrolu přicházeli účastníci pochodu každý z jiné strany.
Mapa, kterou rozdávají na startu, je pro navigaci absolutně nepoužitelná (v podstatě jen červená čára na bílém podkladu s očíslováním kontrol), chybí jakékoliv orientační body. Za to na ní nechybí seznam ubytovacích míst v Ladově kraji. Zřejmě pro ty, co do cíle nedorazí ani do večera :-))
Rozhodně doporučuji vytisknout si předem popis trasy z internetu.
V sobotu jsem se zúčastnila poprvé pochodu „Mikešova cesta“ s mým osmiletým synem. Značení stezky – příšerné – opravdu ostuda(2x jsme zabloudili a nachodili tak o cca 6km více)…zoufalé hledání cesty…pro nás (co nemáme chytré telefony 🙂 )…ještě že nám vyšlo počasí. Nejsme místní, ale i tak si myslím, že tak známá postavička, jakou je Mikeš,by si zasloužila lepší reklamu.
Na cestu si vezměte slunečník, opalovák faktor 50, 4 litry vody na osobu a reflexní vestu, protože valná většina stezky vede po dosti frekventovaných silnicích. Značení prakticky nulové (bez aplikace bych se ztratila). Cestu jsem ukončila v Klokočné s nachozenými skoro 12 kilometry naprosto nezáživné cesty. Za mě absolutně nedoporučuji. O ničem a do cíle to není 20, spíš 23-25 km. S dětmi absolutně vůbec!
Sli jsme tuto cestu s dvema detmi 8 let a 10 let a to na nekolikrat, po kratsich usecich. Jsou to mile vzpominky, deti to bavilo – hledat cedule bylo napinave. Treba Babicku s nusi jsme minuli jednou zprava, jednou zleva, znaceni v miste bylo chabe. To same Svetice. Tehov jsme opousteli po pesince pro kola a pesi, kolem hasicske louky. Dosli do Svetic a ani jedna cedule jako ukazatel. Bylo potreba jit od rybnicku po silnici doprava do kopce, silnice se toci a v jednom miste najednou cedule. Logiku umisteni jsme nepochopili. Ale aspon neni nuda – proste ukazatele moc nejsou a najit nektere tabule je detektivni prace:). Kdyz nemate ambice to projit rychle…
Jela jsem Mikesovu stezku se dcerami (5 a 7 let) na kole a moc jsme si to uzily. Myslim, ze stezka neni urcena malym detem, ale detem, ktere jsou schopny s rodici precist Mikese – nejlepe kratce pred absolvovanim cesty. Pak se totiz z cesty stava prohlizenim mist, kudy Mikes sel a deti to moc bavi. Ze zacatku vede cesta po silnici, ale cim je clovek dal, tim je cesta hezci. Na trekovem kole sjizdna. Jen mezi Tehovem a Sveticemi je lepsi jet po mensi silnici kus na jih od trasy a v Ricanech se napojit na novou cyklostezku. A jak se pise vyse, znaceni je jen misty a je nezbytne s sebou mit mapu se zakreslenou trasou a mistem ceduli.
Hrusice jsou krasne opravene a na Mikese tam clovek narazi na kazdem kroku.
Dnes jsme šli tuto cestu s přítelem. U zastávky Kožený Vrch začíná stavba silnice nebi dálnice. Je to strašidelné a předpokládám, že v pracovní den ani by nebylo možné tamtudy projít… Byly i tam nějaké zákazy vstupu… Budu žádat vysvětlení od obce.
Dobrý den, nedávno se mě na to někdo ptal z infocentra v Říčanech, že podle jejich informací je stezka kocoura Mikeše v úseku z Mnichovic do Hrusic částečně vybagrovaná a nelze tudy jít. Ale nevím, o co jde a jestli se cesta v dohledné době obnoví.
Bohužel došlo k tomu, že krásnou lesní cestičku (asi kvůli kolům) rozšířili do podoby štěrkem vysypané dálnice, což vypadá opravdu strašně a ještě hůř se po tom chodí. Skvělá věc ale je, že tam udělali úžasně krásnou a velmi zajímavou naučnou stezku o přírodě.
Toto by mě taky zajímalo. Začalo to před časem zákazem vstupu z důvodu těžby dřeva, teď je to tam pořád samý bagr a válec. Nějak se mi nedaří najít žádnou jednoznačnou informaci.
Super schránka a souhlasím s tím, že sem nechcete dát tabule ze stezky.
Když jsme tuto stezku šli poprvé, říkali jsme si, že nikdy více – ne kvůli délce (myslím, že dítě 7-10 let už by mělo být schopné nějakých 20 kiláků po rovině ujít), ale právě kvůli tomu, že vede hodně často po silnici (a někde zcela zbytečně). Protože se nám ale některé úseky líbily, udělali jsme si vlastní variantu a tu chodíme každý rok, i když u toho bohužel některé cedule minem (proč třeba za Myšlínem nevede stezka krásnou boční cestou, ale musí se dál šlapat po silnici je mi záhadou)…
Moc dobrá mi teda stezka nepřijde. 90% člověk jde po silnici, cestou nic moc nevidí. Někde jsem se dočetla, že na kole super, nevím teda na jakým kole to kdo jel, ale vzhledem k tomu, že je většina cesty do kopce, tak klasické šlapací určitě nebylo … hrozný
nedostatečné značení hrůza
Bohužel je to tak. Obecně – ta stezka je velmi dobrý nápad, propojit místa spojená s kocourem Mikešem do jedné trasy. Bohužel, ta místa jsou od sebe velmi vzdálená a velmi špatně propojená rozumně schůdnou trasou mimo silnice s provozem.
Dobry den, několik let po sobe, dostáváte ty samé připomínky.
Nedalo by se v tom případě něco změnit? Dají se hledat peníze v Středočeského kraje, u obci, u Evropské unie. Naplánovala jsem výlet pro vetší skupinu lidi, ale radši to zrušila po přečtení komentářů na stránce.
Nelákejte rodiny tam, kde víte ze je situace nedostatečná.
Co z nás všechny velmi mrzí. Co takhle dobrovolnici na lepší značení Mikešovi stezky?
Vážená paní Cortová, tyto stránky jsou přehledem naučných stezek, které jsme v minulosti ve svém volném čase v rámci výletů navštívili. S obsahem či podobou těchto naučných stezek nemáme nic společného. Máte-li výhrady nebo nápady ke kterékoli existující naučné stezce, kontaktujte přímo jejího tvůrce.