vzpomínáme

Hutnická stezka

Doba čtení asi 5 min.
Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 2)
Naše návštěva:
září 2003
Komentáře:
zatím žádný

zrušená, neudržovaná stezka

Procházela územím mezi Kamennými ŽehrovicemiKladnem. Jejím cílem bylo zejména připomenout cesty, kudy dříve docházeli dělníci z okolních vsí do kladenských železáren.

Je zajímavá hlavně tím, že spojovala velmi různorodé pamětihodnosti a jevy (historické pískovcové lomy, betonový bunkr, pravěké mohylové pohřebiště).

Stezka byla vybudována v roce 1983 a od té doby, na rozdíl od přidružené NS Povodí středního Kačáku – Drvotovy stezky, již bohužel nebyla obnovena.

Trasa vedla po cestách různých typů, lesem, městem, po poli atd. Nejvýraznější převýšení bylo dáno výstupem na vrch Horka. Značení bylo provedeno zelenobílými značkami naučných stezek, a je až na výjimky dosud zachovalé.

Skok na: Seznam zastávek | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Kladno
Začínala:
KAMENNÉ ŽEHROVICE-TURYŇ, rozcestí u přírodní památky KALSPOT, odbočka z červené turistické značky
Končila:
KLADNO, sportovní areál Sletiště
Délka:
6 km
Zastávek:
9
Značení trasy:
zelenobílé značky naučných stezek
Vznikla:
1983
Tvůrce stezky:
ZO ČSOP POLDI – SONP Kladno
Naše návštěva:
září 2003
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
je dnes již víceméně zpustlá – zachoval se zcela v pořádku panel 3. zastávky (podle posledních zpráv je ale prý už zničen), a oprýskaný panel 8. zastávky. Dále v terénu můžete nalézt několik pozůstatků odstraněných panelů (např. latě na stromech, na nichž byly připevněny)

Seznam zastávek

(převzato z Okolí Prahy – západ, Olympia 1990)

  1. Údolí lásky – členitá údolní niva Loděnice (Kačáku) s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
  2. Bor na pískovcích – borový porost 120–150 let starý s bizarními tvary kmenů
  3. Vojenské opevnění – bunkr z let 1936–1938 na okraji obce Doksy
  4. Obec Doksy – historie jejího vývoje
  5. Pohled do údolí Loděnice – výhled na vrch Veselov, obec Družec a do údolí
  6. Doubrava na Horce – smíšený les s pestrou skladbou stromů a křovin, dub zimní
  7. Lesní porosty na Horce – smíšený les
  8. Mohylové pohřebiště – archeologická lokalita pohřebiště ze střední doby bronzové
  9. Lapák – kladenský příměstský les se stezkou zdatnosti

Popis trasy

Kalspot → Doksy → Hora → Kladno

Naučná stezka začínala u přírodní památky Kalspot, v místě kousek za 5. zastávkou naučné stezky POVODÍ STŘEDNÍHO KAČÁKU. Tam najdeme výrazné rozcestí dvou hlavních cest – rovně pokračuje a stoupá trasa červené turistické značky, dříve původní verze naučné stezky Povodí středního Kačáku, vpravo, podél mokřadní plochy Kalspotu, se stáčí druhá cesta (vede tudy zároveň současná, v roce 1996 obnovená verze NS Povodí středního Kačáku. Před obcí Doksy ale původní trasu Hutnické stezky opouští a vrací se zpět na svou původní trasu před rekonstrukcí).

Na tomto rozcestí tak měl tehdy návštěvník regionu na výběr, zda se vydat rovně po trase „Kačáku“ a skončit zpět na výchozím místě, nebo odbočit vpravo na Hutnickou stezku, vedoucí do Kladna.

Od rozcestí u Kalspotu jdeme po okraji mokřadu, pěšinkou vinoucí se mezi stromy. Potkáváme dva druhy značek, jednak novější, značící novou rekonstruovanou verzi „Kačáku“, a starší, buď namalované na stromech, nebo již jen v podobě zrezavělých plíšků na kmenech, Hutnické stezky. Pěšina se posléze stáčí vlevo a stoupá lesem, v místě, kde už nelze pokračovat dál (sráz) odbočuje prudce vlevo, překoná „sedlo“ a sejde na pěšinu a dál po ní míří vpravo. V těchto místech jsme našli v zemi železnou patku – pravděpodobně pozůstatek původní 1. zastávky Hutnické stezky.

Pěšina mírně klesá, než začne opět mírně stoupat, lesnatým úvozem. V místě pozoruhodně zkroucených kmenů borovic potkáme 6. zastávku „nového Kačáku“. Zde byla rovněž 2. zastávka Hutnické stezky – její pozůstatek spatříme v podobě latě připevněné na kmeni stromu vpravo vysoko nad cestou.

Cesta dál mírně zatáčí vlevo a pak vpravo, a míří zhruba v přímém směru hlubokým úzkým údolíčkem. Dále mírně stoupáme. Zakrátko před sebou uvidíme okraj zástavby obce Doksy.

Na sloupku rohové zahrady spatříme šipku naučné stezky mířící vlevo – té si nevšímáme, patří současné verzi NS Povodí středního Kačáku. Místo toho jdeme stále rovně, mírně klesáme podél zdi zahrady. Hned po cca 10 metrech od kraje lesa je vpravo nad cestou betonový vojenský bunkr, u něhož naleznete jediný zcela neponičený panel 3. zastávky.

Od něj pokračujeme dál po červené, mezi zdmi, až vyjdeme na malé prostranství mezi domy. Zde červená odbočuje vpravo dolů – jdeme spolu s ní po schůdkách kolem studny dolů na hlavní silnici. Zde je rozcestí. My odtud pokračujeme vlevo ulicí, na stromech u chodníku občas vidíme zbytek oprýskané značky. Ulice zvolna stoupá obcí. Někde v obci se nacházela 4. zastávka, její přesné umístění jsme nenašli. Po asi 200 metrech přijdeme ke kostelíku. Hned za ním, v místě, kde ulice zatáčí vlevo, u načervenale zbarveného statku, opustíme červenou značku a jdeme vpravo prašnou vozovou cestou za domem. Cesta vede prakticky rovně, všimneme si několika více či méně zničených značek. Projdeme mezi domy a pak vyjdeme ze zástavby a pokračujeme mezi poli, s křovisky po stranách cesty. Dál není úplně jasné, jestli stezka vedla vpravo přímo přes pole (jestli v místech nebyla nějaká cesta, dnes zaoraná), nebo až k hlavní silnici a dál vpravo podél ní, po okraji pole pod jejím náspem. V těchto místech bohužel chybějí stromy i nějaké sloupy elektrického vedení, a proto i jakékoliv značky stezky. Osobně předpokládáme spíše druhou variantu a proto jdeme polní cestou až k silnici, a dál pokračujeme vpravo po okraji pole (silnice vede vlevo čím dál výše nad námi, neboť pole klesá a silnice sice také, ale mírněji). Tento úsek je dlouhý asi 300 metrů. Někde zde byla 5. zastávka.

Před sebou vidíme strouhu napříč polem obrostlou rákosím. Blíže k ní již nacházíme značky naučné stezky, u stromů podél silnice. Držíme se stále u náspu a jdeme až ke strouze. Zde je trasa naučné stezky zarostlá kopřivami, nicméně: stezka podchází silnici pod mostem, tvořeným jako dvojitý portál dvou tunelů, jedním z nichž (z našeho pohledu pravým) prochází potok, a levým vede stezka. Další značka se nachází právě na středním pilíři. Prodereme se tedy kopřivami k portálu a vstoupíme dovnitř. Na konci tunelu na druhé straně za silnicí najdeme na zdi nápis určený pro návštěvníky naučné stezky, doplněný šipkou:

PODLE POTOKU, PŘEJÍT ŠIKMO PŘES LOUKU, VPRAVO PODLE LESA

Zařídíme se podle něj a poté, co se za silnicí opět prodereme skrze kopřivy, pokračujeme podél strouhy a na vhodném (blíže neurčeném) místě ji překročíme. Není jasné, jestli byla někde nějaká lávka, nebo se překračovala již tehdy, ale strouha je zde v každém případě velmi úzká a bez problémů překročitelná. Na druhé straně je třeba dávat pozor na případnou mokřinu s rákosím, ale převážně je terén pevný, bez problémů. Dál pokračujeme nejkratší cestou k lesu. Pokud jsme strouhu překročili brzy za silnicí, zbývá nám ještě přejít malinkou dřevěnou, zatím pevnou lávku přes další velmi zarostlou strouhu. Míříme k „rohu“ lesa a dál trasa pokračuje vpravo podél druhé strouhy, rovnoběžně s nedalekou silnicí, zřetelnou, i když méně znatelnou vyježděnou vozovou travnatou cestou. Na rohu lesa se nacházela 6. zastávka – nám se po ní podařilo nalézt kůl, na němž byl panel připevněný. Odtud jdeme tedy vpravo mezi lesem a strouhou; po chvíli cesta vystoupí z užšího úseku mezi keři a dál jdeme po okraji louky, vlevo les, vpravo za strouhou hlavní silnice. Na stromech při okraji louky nacházíme sem tam značku stezky.

Dojdeme na příčnou vozovou cestu, která vpravo vede k silnici a vlevo do lesa. My jdeme vlevo touto cestou a začneme prudce stoupat lesem. Zhruba v polovině výstupu svahem si na pravé straně povšimneme pozůstatku po 7. zastávce, na kmeni břízy vertikálně přibité latě. Úsek, kterým procházíme, je velmi výrazně značkován značkami NS.

Stoupáme dál, až se cesta zvolna vyrovná, po levé straně máme menší zarostlou louku, dál, kdy už cesta vede převážně po rovině, jdeme opět lesem. Asi po půl kilometru nalézáme 8. zastávku – v době naší návštěvy stále zachovalý panel připevněný na stromě vpravo od cesty, bohužel s již převážně oprýskaným textem. Pokud k lokalitě mohylového pohřebiště chceme podrobnější výklad, míříme od panelu vpravo lesem k nedalekému pomníku, na němž je další text.

Od panelu pokračujeme stejnou cestou rovně, přejdeme křižovatku lesních vozových cest, kde se k nám zprava přidá zelená turistická značka. Dále jdeme společně s ní, rovně a posléze začneme mírně klesat. Kromě zelených značek nacházíme i více značek naučné stezky. Sklesneme lesem a posléze vyjdeme na louku. Přejdeme zbývající úsek k silnici, dál vlevo k nějakému zpustlému baráku a kapličce, přejdeme silniční most přes strouhu, ale hned za ním opustíme silnici a zelenou značku, která dál vede po silnici stáčející se vlevo, a jdeme prakticky rovně, úzkým travnatým a křovinatým pásem mezi dvěma lány polí, pod dřevěnými sloupy telefonního vedení. Na sloupu elektrického vedení u silnice za mostem najdeme oprýskanou kovovou směrovku NS, na sloupu kousek za silnicí na okraji pole značku. Pěšinka, kterou stezka původně využívala, je ale již velmi zarostlá, proto zvolíme vyšlapanou pěšinu po okraji pole vpravo od travnatého pásu.

Jdeme podél něj stále dál, pás se mírně stáčí vpravo. Na konci lánu pole překřížíme štěrkovou zpevněnou cestu, která je nyní využívaná jako cyklostezka, vystoupáme k jednokolejné železniční trati (Kladno – Rakovník) a přejdeme ji po pěším přechodu. Dál se cesta, nyní širší a rovněž štěrková, stáčí vpravo a pak znovu vlevo k lesu. Vstoupíme do lesa. Dál už je cesta velmi jednoduchá, držíme se stále též přímé cesty, posléze širší asfaltky, která nás vede napříč celým lesem až k plaveckému bazénu v Kladně. Cestou opět sem tam vidíme značku naučné stezky.

9. zastávka je někde v průběhu závěrečného úseku, její přesné umístění se nám objevit nepodařilo.

Vložit komentář

Vložit komentář

Kam dál?