Nachází se přímo v oboře s bílými jeleny na okraji obce Žehušice asi 10 km východně od Kutné Hory. Je zajímavým zpestřením návštěvy obory (krmení jelenů + krátký výklad) a obohacuje o další poznatky o jelenech, myslivosti a životu v lese.

Je zcela nenáročná, krátká, vede výhradně po lesních vozových cestách. Není nijak značená, ale orientace není složitá.

Prochází přírodně krajinářským parkem kolem zámku Kačina u Kutné Hory.

Seznamuje s historií parku, jeho budováním, údržbou, způsoby obnovy, faunou a flórou, a také s životem rodiny Chotků, která park a zámek nechala vybudovat. Rovněž se zmiňuje o dalších chotkovských zámeckých parcích (např. ve Veltrusích), stejně jako o zahradní architektuře a údržbě parků obecně.

Seznamuje s pozoruhodným skalním útvarem Tisí skála, jeho geologickou minulostí a rovněž faunou a flórou v okolí. Na trase stezky jsou tři stejné informační panely.

Stezka začíná i končí nedaleko obce Bratčice, ležící poblíž hlavní silnice mezi Čáslaví a Golčovým Jeníkovem.

Seznamuje s pozůstatky po historické těžbě stříbra, a s novodobou těžbou dalších surovin v severním okolí města Kutná Hora. Prochází rovněž kolem památníku hornických bouří na vrchu Kaňk, a paleontologickou lokalitou – NPP Kaňk (dříve označována SPR „Na Vrších“).

Stezka začíná v okrajové části Kutné Hory – obci Kaňk, kam se po absolvování celého okruhu tvaru osmičky zase vrací.

Seznamuje s pozůstatky po historické těžbě stříbra v okolí města Kutná Hora (haldy, odvaly, kamenolomy, zazděné štoly). Stezka začíná i končí v historickém centru Kutné Hory (v závěru vede mj. i kolem chrámu sv. Barbory), ale prochází územím na jihozápad od města.

Část trasy vede romantickým údolím říčky Vrchlice, kde v minulosti pracovalo mnoho mlýnů. Prochází také kolem rozsáhlého archeologického pracoviště u obce Bylany.