Naučná stezka Stopy v čase (Zoo Praha)

Doba čtení asi 3 min. exponát na naučné stezce Stopy v čase
Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 4)
Naše návštěva:
duben 2012
Komentáře:
4

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Stav naučné stezky z doby naší návštěvy, který zde popisujeme, se mohl v průběhu let výrazně změnit – stezka mohla být mezitím radikálně změněna, zrušena, nebo nahrazena jinou v odlišné trase apod. Následující informace proto už nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud jste naučnou stezku navštívili a zjistili jakékoli odlišnosti, dejte to prosím vědět ostatním návštěvníkům prostřednictvím komentáře dole na této stránce. Děkujeme.

Naučná stezka se nachází v Zoo Praha, v místech, které bylo vzhledem k nepříznivému terénu dosud bez expozic. Stezka mapuje lidské poznání geologické minulosti naší planety a postupně nás provede od starohor až do čtvrtohor a seznámí nás s přírodními poměry, typickými živočichy a největšími zajímavostmi vybraných geologických epoch. Každá zastávka je doplněna vystaveným exponátem.

Naučná stezka byla vybudována v západním cípu areálu Zoo Praha, podél asi 150metrové asfaltové cesty, která spojuje horní a spodní část zoologické zahrady. Stezka začíná v horní části u Gočárových domů a postupně klesá k expozici minerálů a fosilií (v době naší návštěvy v dubnu 2012 zatím nedokončené) před křižovatkou u výběhu horských kopytníků a ptačích mokřadů, kde končí. Celá trasa výrazně klesá, a stejně jako celý areál zoo je bezbariérová. Na cestě je poměrně značný provoz chodců, jde pravděpodobně o nejnavštěvovanější naučnou stezku na území České republiky :-). Trasa není značena, vzhledem k podobě stezky to ani není nutné.

Naučná stezka není přístupná samostatně, pouze v rámci návštěvy zoo, a než se ke stezce dostaneme, musíme projít skrz celou zoologickou zahradu (viz plánek zoo s vyznačením místa naučné stezky). Je nutné předem počítat se zaplacením relativně vysokého vstupného. Rovněž doporučujeme vyhradit si na návštěvu celý den, nejít sem pouze kvůli naučné stezce.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Správní obvod:
Praha 7
Začíná:
Zoo Praha, v západní části, u Gočárových domů
Končí:
Zoo Praha, expozice minerálů a fosilií
Délka:
cca 150 m
Zastávek:
úvodní + 9
Značení trasy:
bez značení
Vznikla:
2012
Tvůrce stezky:
Zoo Praha; Geotrade Bohemia, a. s.
Naše návštěva:
duben 2012
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
100 %

Seznam zastávek

  • úvodní
  1. Stromatolit – starohory
  2. Měkkotělí – starohory
  3. Trilobiti – prvohory
  4. Hlavonožci – prvohory
  5. Obojživelníci – prvohory
  6. Amoniti – druhohory
  7. Tyranosaurus – druhohory
  8. Megalodon – třetihory
  9. Mamuti – čtvrtohory

Informační náplň

Úvodní zastávka: Stopy v čase

  • lidský rod a touha po poznání
  • náplň paleontologické naučné stezky
  • pohyby kontinentů
Vyobrazení:
otisky rukou z jeskyně Gilf Kebir staré cca 17 000 let; stopa Neila Armstronga na Měsíci; časová osa náplně naučné stezky; pohyby kontinentů

Zastávka 1: Stromatolit – starohory

  • charakteristika starohor
  • stromatolity, nejstarší dochované stopy života na Zemi
Vyobrazení:
vystavený exponát: hornina se strukturou stromatolitu; živé stromatolity; vznik Měsíce; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 600 miliony let

Zastávka 2: Měkkotělí – starohory

  • rozvoj fauny koncem starohor, tzv. ediakarská fauna
  • Charnia
  • Dickinsonia costata
  • Cyclomedusa
Vyobrazení:
vystavený exponát: soubor jedinců různých zástupců ediakarské fauny; Charnia; Cyclomedusa; Dickinsonia costata; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 560 miliony let

Zastávka 3: Trilobiti – prvohory

  • exploze života na počátku prvohor
  • omračující rozmanitost tehdejších živočichů
  • trilobiti
Vyobrazení:
vystavený exponát: kambričtí trilobiti rodu Hydrocephalus briareus z Maroka, skupina kambrických trilobitů z Jinců a ordovický trilobit Dalmanitina socialis z Berouna; Anomalocaris; Opabinia; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 540 miliony let

Zastávka 4: Hlavonožci – prvohory

  • rozvoj typických živočichů v období siluru
  • atmosféra v siluru
  • pronikání rostlin a živočichů z moře na souš
Vyobrazení:
vystavený exponát: deska ortocérového vápence (Kosov u Berouna); Sacabambaspis; houba druhu Prototaxites;
paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 430 miliony let

Zastávka 5: Obojživelníci – prvohory

  • charakteristika období permu
  • nástup odlišných druhů v souvislosti s poklesem hladiny moří
  • rozvoj obratlovců
  • fauna tehdejšího území Česka
Vyobrazení:
vystavený exponát: obojživelník Seymouria; Eryops; sladkovodní žralok Xenacanthus; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 260 miliony let

Zastávka 6: Amoniti – druhohory

  • charakteristika období triasu, rozvoj typické fauny
  • savcovití plazi
Vyobrazení:
vystavený exponát: skupina amonitů křídového stáří (Maroko), kolonie svrchnokřídových mlžů (lom Libná, severní Čechy); amonit rodu Scaphites; ptakoještěr Ornithocheirus; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 200 miliony let

Zastávka 7: Tyranosaurus – druhohory

  • charakteristika období křídy (geologie, fauna, flóra)
  • rozvoj dinosaurů
  • globální klimatická katastrofa způsobená nárazem planetky do Země
Vyobrazení:
vystavené exponáty: kopie lebky tyranosaura rexe a odlitek stopy dinosaura druhu Tyrannosauripus pillmorei; Mosasaurus; Velociraptor; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 90 miliony let

Zastávka 8: Megalodon – třetihory

  • charakteristika klimatu začátkem třetihor
  • zánik dinosaurů a rozvoj savců
Vyobrazení:
vystavený exponát: odlitek čelistí zástupce rodu Deinotherium a model poloviny spodní čelisti gigantického žraloka druhu Carcharodon; Deinotherium; model otevřených čelistí gigantického žraloka druhu Carcharodon v porovnání s čelistmi současného největšího žraloka; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 20 miliony let

Zastávka 9: Mamuti – čtvrtohory

  • klima konce třetihor
  • klima čtvrtohor
Vyobrazení:
vystavené exponáty: lebka šavlozubého tygra rodu Smilodon a odlitek kostí zadní končetiny mastodonta; šavlozubý tygr rodu Smilodon; nalezené zmrzlé mládě mamuta; paleografická rekonstrukce rozložení kontinentů před 2,5 miliony let

Popis trasy

Gočárovy domy → expozice minerálů a fosilií

Trasu naučné stezky není nutno podrobně popisovat, vede stále rovně po asfaltové cestě, z níž se nedá nikam odbočit, a naučná stezka má jasně daný začátek a konec. Problematičtější je se k ní dostat skrz areál zoo. Nejkratší cesta vede spodem zoologické zahrady, kolem ptačího světa a horských kopytníků – v takovém případě budeme pak ale naučnou stezku procházet odspoda nahoru, tedy od konce. Více viz plánek zoo s vyznačením místa naučné stezky.

Komentáře (celkem: 4)

  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    Na nově otevřené vyhlídkové stezce Zakázance je také nainstalována naučná stezka se 14 (resp. 16, ale dvě jsou mimo stezku) zastávkami s panely s převážně geologickou (ale i botanickou a zoologickou) tematikou.

    Odpovědět
    • Tom

      Publikováno hod.

      Děkujeme za tip, až se oteplí, chystáme se do zoo se synkem, tak to okouknem 🙂

      Odpovědět
  • Karel

    Publikováno hod.

    S jakým žralokem jsou porovnávány ty čelisti megalodona? To jsou porovnávány s „bezzubým“ žralokem obrovským? Protože největší zuby z žijících žraloků by dle všeho měl mít žralok bílý. http://zivazeme.cz/atlas-paryb/megalodon Každopádně to určitě půjdu omrknout 🙂

    Odpovědět
    • Tom

      Publikováno hod.

      Kdoví… doporučuji návštěvu 🙂

      Odpovědět

Vložit komentář

Vložit komentář

Kam dál?