Naučná stezka Zlatý kůň

Seznam zastávek

1. Uvítání
2. Krasové skalní stepi
3. Zlatý kůň – vrchol (475 m n. m.)
4. Těžba vápence a revitalizace opuštěných lomů
5. Dřeviny Zlatého koně
6. Zlatý kůň – Houbův lom
7. Širokolisté teplomilné trávníky
8. Akantopygový lom
9. Zarůstající lom
10. Lom na Kobyle
11. Zemědělské využívání krajiny

Informační náplň

Zastávka 1a, 1b a 1c: Uvítání

• čím se liší Český kras od ostatních částí Barrandienu
• Český kras – charakteristika
• výrazný hřbet vrchu Zlatý kůň (geologická stavba, paleontologické nálezy)
• poslání naučné stezky, základní informace o její trase

Vyobrazení:

přehledný plánek stezky (ortofotomapa)

Zastávka 2: Krasové skalní stepi

• půdní pokryv návrší Zlatého koně – skalní stepi
• rostlinstvo Zlatého koně
• měkkýši, létavý hmyz

Vyobrazení:

babočka bodláková, květolib včelí, otakárek fenyklový (housenka), babočka kopřivová, modrásek vikvicový, čmelák hájový, okáč skalní; kavyl Ivanův, koniklec luční český, smělek štíhlý, chrpa chlumní, mochna písečná, kostřava walliská, trýzel škardolistý; plánek stezky

Zastávka 3: Zlatý kůň – vrchol (475 m n. m.)

• geologická stavba okolní krajiny a vrchu Zlatý kůň
• akantopygové vápence a charakteristické paleontologické nálezy
• svrchní patro Koněpruských jeskyň, penězokazecká dílna

Vyobrazení:

postupný vznik geologické inverze reliéfu ve zvrásněném pohoří následkem říční eroze; nálezy hlavonožců Agoniatites fidelis, Anarcestes plebeius; peníz ražený v penězokazecké dílně; plánek stezky

Zastávka 4: Těžba vápence a revitalizace opuštěných lomů

• těžba vápence, jeho využití
• stopy po starých lomech již ze středověku, lomová činnost v nedávné době
• Velkolom Čertovy schody – výhled na západní část
• informace o těžbě ve velkolomu (objem těžby, kde se zpracovává, co se vyrábí)
• vznik geologického parku v budoucnu
• jak bude tato část lomu vypadat po rekultivaci

Vyobrazení:

geologicky nebo paleontologicky významné jevy v okolí západní části Velkolomu Čertovy schody; předpokládaný stav západní části velkolomu po ukončení sanačních a rekultivačních prací s lomovým jezerem; vrbovka rozmarýnolistá, ožanka hroznatá; mnohonožka dvoupásá; plánek stezky

Zastávka 5: Dřeviny Zlatého koně

• rozšiřování prvních dřevin po poslední době ledové, výrazné odlesňování od středověku dodnes; současný stav lesních porostů na Zlatém koni
• příležitost pro šíření jiných druhů dřevin v důsledku ústupu lesních porostů, křoviny
• tzv. pionýrské druhy dřevin v opuštěných lomech
• problematické nepůvodní dřeviny a jejich vliv na přirozenou skladbu porostů

Vyobrazení:

trnka obecná, rašící jasan ztepilý, jeřáb muk, růže šípková, dub zimní, kvetoucí buk lesní, poupata dřínu jarního, dřín jarní se zralými plody, borovice černá, hloh jednosemenný; plánek stezky

Zastávka 6: Zlatý kůň – Houbův lom

• původně podmořský útes v tropické rovníkové oblasti, geologické složení útesu (stromatopory, vápnité řasy, lilijice)
• osypové valy kolem útesu z odumřelých těl živočichů, vznik hrubozrnných vápenců bohatých na zkameněliny (jedno z nejbohatších nalezišť ve spodním devonu na světě)
• neptunické žíly
• očkovský přesmyk
• jeskynní vchody v lomové stěně
• Koněpruské jeskyně

Vyobrazení:

schéma: stěna Houbova lomu (geologická stavba, vchody do Koněpruských jeskyň); geologický řez vrchem Zlatý kůň se systémem Koněpruských jeskyň; palentologické nálezy: Lissostrophia armata, Praenatica gregaria, Sieberella sieberi, Delthyris falco, Radioscutellum intermixtum; plánek stezky

Zastávka 7: Širokolisté teplomilné trávníky

• širokolisté teplomilné trávníky na kdysi odlesněných místech s hlubší a vlhčí půdou
• flóra a fauna teplomilných trávníků
• závislost existence trávníků na jejich trvalém obhospodařování
• řízená pastva (ovce, kozy)
• možnost ukončení naučné stezky zde a návratu spojovací cestou k parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi

Vyobrazení:

pcháč bezlodyžný, jahodník trávnice, chrpa čekánek, černýš rolní; užovka hladká; okáč bojínkový, okáč metlicový, modrásek podobný, cvrček rolní; plánek stezky

Zastávka 8: Akantopygový lom

• opuštěný lom, odkryv lilijicových akantopygových vápenců (uloženiny mělkého tropického moře, příznivé podmínky pro rozvoj korálů, mořských lilijic, stromatopor, trilobitů atd.)
• pionýrské druhy organismů
• flóra, fauna

Vyobrazení:

cvrčík mravenčí, suchomilka obecná; zpeřenka jedlová, pumpava rozpuková, krvavec menší, misnička zední, rozchodník bílý, skalník celokrajný, ostřice obecná; trilobit Acanthopyge haueri, trilobit Thysanopeltis speciosa, trilobit Protopeltis neglectus; plánek stezky

Zastávka 9: Zarůstající lom

• lom Na Kobyle – ukončení těžby, ponechání přirozenému vývoji
• postupná stadia spontánního zarůstání
• typická rostlinná společenstva Českého krasu

Vyobrazení:

jaterník podléška, marulka klinopád, vratička měsíční, terčovník zední, svraštělka javorová; nosatec rodu Acalles, perleťovec stříbropásek, babočka síťkovaná, střevlík zahradní, přástevník kostivalový; plánek stezky

Zastávka 10: Lom na Kobyle

• opuštěný lom s názorně odkrytým očkovským přesmykem
• co se zde těžilo, nejznámější fosilie
• očkovský přesmyk
• jeskyně Zlomená sluj
• Chlupáčova sluj – archeologické nálezy
• Jaroslav Petrbok – pamětní deska
• flóra a fauna v lomu

Vyobrazení:

očkovský přesmyk; mláďata výra velkého; hořeček brvitý, pampeliška bavorská; nálezy kostí živočichů: nosorožec srstnatý, medvěd jeskynní, lev jeskynní; kamenná industrie z Chlupáčovy sluje; fosilie: Leptaenopyxis bouei, Gorgostrophia tenera; plánek stezky

Zastávka 11: Zemědělské využívání krajiny

• příchod prvních zemědělců do zdejší krajiny v mladší době kamenné
• vznik hradišť (Kotýz, Tetín, Koněprusy)
• vývoj osídlení v dalších dobách
• přílohový systém hospodaření (zpočátku)
• trojpolní systém (rozvoj v 10.–15. století)
• nová vlna osídlování v 18. století
• tzv. raabizace
• nástroje a pěstované plodiny
• rozvoj moderního zemědělství v 19.–20. století
• období kolektivizace po roce 1948, vznik JZD
• zemědělství po roce 1989

Vyobrazení:

brouk prskavec; řízená pastva ovcí a koz; zemědělská krajina Českého krasu; plevel hlaváček letní; mapa starých kamenolomů v okolí Zlatého koně (vojenská mapa z let 1877–1880); plánek stezky

Popis trasy

Koněpruské jeskyně → vrchol Zlatého koně → Houbův lom → lom na Kobyle → Koněpruské jeskyně (parkoviště)

Koněpruské jeskyně se nacházejí asi 5 km jihovýchodně od Berouna. Je možné se sem dostat autobusem z Berouna, nebo autem – u jeskyň je velké placené parkoviště. Délka prohlídkového okruhu jeskyněmi je 590 metrů a trvá zhruba hodinu. Navštívíte dvě ze třech pater, cesta je pohodlná, ochranný oblek ani helma se nepoužívají. Doplňkem prohlídky je výstava odlitků zdejších paleontologických nálezů a návštěva středověké výrobny falešných mincí. Vstupné se rok od roku zvyšuje, současných 100 Kč za osobu nám už připadá velmi přemrštěné.

Naučná stezka začíná přímo u Koněpruských jeskyň. Zastávka 1 (úvodní panel) je umístěna na třech místech: u parkoviště, u provozních budov a u východu z jeskyň.

Od východu z jeskyň (kde je zastávka 1b - totožná s 1a a 1c) pokračujeme kamenitou serpentinou vpravo vzhůru podél kovového zábradlí. Po kratším stoupání cestu opouštíme a odbočujeme vlevo širší, ale nevýraznou vyšlapanou pěšinou, mírně stoupající. Nedaleko před sebou vidíme panel 2. zastávky. Za ní zvolna stoupáme k vrcholu Zlatého koně, pod nímž potkáváme 3. zastávku.

Přejdeme přes vrchol a pokračujeme šikmo vlevo dolů směrem k okraji svahu se zábradlím, u něhož je umístěna 4. zastávka. Zde u ní zahýbáme vlevo a sestupujeme řídkým lesem. Asi 200 metrů od vrcholu přicházíme k dalšímu zábradlí, u něhož je 5. zastávka. Podél zábradlí sestupujeme nedaleko okraje lomu až k vozové cestě vedoucí podél oplocení velkolomu Čertovy schody. Vozové cesty si nevšímáme, ale zatáčíme zde ostře vlevo do lesíkem zarostlé lomové soutěsky. Ta se po pár desítkách metrů rozšíří v rozlehlé prostranství dna Houbova lomu. Pod skalní stěnou, na níž vidíme vstupy do Koněpruských jeskyní, je 6. zastávka.

Dál jdeme ve směru od ní, vpravo, cestou napříč lomem (směrem k mohutným terasám velkolomu Čertovy schody). Při příchodu k pletivovému oplocení zahýbáme vozovou cestou vlevo.

Tato cesta nás vede mezi dalšími zbytky lomové činnosti a rozlehlými travnatými plochami až k 7. zastávce. Zde je možné chůzi po trase naučné stezky ukončit a pokračovat vozovou cestou až k parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi. Přesto doporučujeme absolvovat kompletní trasu:

U 7. zastávky opouštíme přímo vedoucí vozovou cestu, a odbočujeme šikmo vpravo méně znatelnou v trávě vyšlapanou pěšinkou. Mírně stoupáme podél dalších terénních nerovností, projdeme remízkem a posléze dorazíme k silnici. Odbočujeme po ní vpravo a jdeme na nejbližší křižovatku, resp. odbočku silnice k velkolomu; zde stezka odbočuje vlevo z hlavní silnice, pěšinkou vyšlapanou v trávě. Kousek od silnice je 8. zastávka.

Pěšinka nás vyvede ze skalnaté kotlinky a dál pokračujeme téměř neznatelnou pěšinou přes louku (vpravo od nás je les a míříme rovněž k lesu). Smyčkou projdeme remízkem, vyjdeme opět na louku a stoupáme dál po jejím okraji (stále ve stejném směru). Pozor, držíme se stále na louce, i když se dále napojíme na neznatelnou cestu, která zachází do lesa. Na louce se zcela ztratí značení, nicméně stezka vede napříč loukou. Až na jejím konci po levé straně vidíme dřevěné zábradlí. U něj je 9. zastávka. Od zábradlí již shlížíme dolů do lomu Na Kobyle. Trasa stezky nás dál povede až na jeho dno.

Od 9. zastávky jdeme vpravo po levém okraji louky a směřujeme k lesu. Pěšina se vine mezi stromy a keři, dále začne zpočátku mírně, později velmi příkře klesat. Při naší předchozí návštěvě zde bylo pro snadnější sestup schodiště z kulatiny, které však bohužel nebylo obnoveno a místy je proto chůze velmi obtížná. Několika serpentinami sestoupíme až na dno lomu. Dál míříme vpravo a vyjdeme na volné prostranství uvnitř lomu, kde nacházíme 10. zastávku.

Po jeho prohlídce zatáčíme vlevo kolem výrazného skalního ostrohu. Z lomu nás naučná stezka vyvede cca 100 metrů dlouhým skalním tunelem. Projdeme jím, a pak i navazujícím krátkým úvozem k okraji volné plochy. Do ní ale nevcházíme, ale odbočujeme IHNED za úvozem pěšinou ostře vlevo vzhůru. Začneme stoupat lesem, výše po okraji travnaté plochy, poté opět lesem. Nakonec vyjdeme z lesa, a potkáme poslední 11. zastávku. Za ní pokračujeme ve stejném směru neznatelnou cestou napříč loukou směrem k silnici a parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi, kde naučná stezka končí.

Publikováno v rubrikách Naučné stezky, Střední Čechy, okres Beroun, chráněné krajinné oblasti, geologicky pozoruhodné lokality, národní přírodní památky, paleontologická naleziště, přírodní rezervace. Jestliže Vás tato naučná stezka zaujala, můžete si stránku o ní vložit do svých oblíbených odkazů, nebo ji doporučit ostatním:

Vložit komentář

Vložit komentář

Jméno:
Váš e-mail, pokud chcete (nebude zobrazen, ani zneužit k zasílání spamu):
Váš komentář: