Naučná stezka Zlatý kůň

Doba čtení asi 6 min.
Hodnocení naučné stezky:
(počet hlasů: 11)
Naše návštěva:
červenec 2004, září 2005, srpen 2007
Komentáře:
6

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Stav naučné stezky z doby naší návštěvy, který zde popisujeme, se mohl v průběhu let výrazně změnit – stezka mohla být mezitím radikálně změněna, zrušena, nebo nahrazena jinou v odlišné trase apod. Následující informace proto už nemusí odpovídat skutečnosti. Pokud jste naučnou stezku navštívili a zjistili jakékoli odlišnosti, dejte to prosím vědět ostatním návštěvníkům prostřednictvím komentáře dole na této stránce. Děkujeme.

Stezka začíná i končí u Koněpruských jeskyň a je zajímavým doplněním jejich návštěvy. Seznamuje s geologickou minulostí okolního území, starými vápencovými lomy a jejich revitalizací, zdejšími paleontologickými nalezišti (zkameněliny), a s květenou a faunou CHKO Český kras, konkrétně NPP Zlatý kůň (vrch, v jehož nitru jsou Koněpruské jeskyně), a PR Kobyla (bývalý lom asi 1 km od Zlatého koně). Trasa stezky rovněž prochází Houbovým lomem, z něhož byly Koněpruské jeskyně v roce 1950 objeveny.

Trasa stezky je značena klasickými zelenobílými značkami naučných stezek, bohužel ne vždy dostatečně. Vede kamenitými nebo vozovými cestami a pěšinami. Místy je třeba při sestupu dávat pozor, rovněž je nebezpečné přibližovat se k okrajům lomových stěn.

Stezku lze zkrátit, tzn. již od zastávky 7 vystoupat spojovací cestou k parkovišti pod jeskyněmi. Tato trasa by měla být základem pro všechny návštěvníky jeskyň, nabízející poznání jejich blízkého okolí (široký výhled do kraje z vrcholu Zlatého koně, Houbův lom). Přesto doporučujeme projít si kompletní trasu – stezka není dlouhá ani náročná, a návštěva nedalekého lomu Na Kobyle za to stojí.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Beroun
Začíná:
u KONĚPRUSKÝCH JESKYNÍ, na úbočí vrchu Zlatý kůň, cca 5 km jihovýchodně od Berouna; úvodní panel (zastávka 1a, 1b a 1c) je umístěn na třech místech: u parkoviště pod jeskyněmi, na prostranství u provozních budov a u východu z Koněpruských jeskyň (není totožný s vchodem)
Končí:
parkoviště pod Koněpruskými jeskyněmi
Délka:
3,5 km
Zastávek:
11
Značení trasy:
zelenobílé značky naučných stezek
Vznikla:
v roce 2006, jako rekonstrukce předchozí verze
Tvůrce stezky:
Správa CHKO Český kras
Naše návštěva:
srpen 2007
Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
100 %

Seznam zastávek

  1. Uvítání
  2. Krasové skalní stepi
  3. Zlatý kůň – vrchol (475 m n. m.)
  4. Těžba vápence a revitalizace opuštěných lomů
  5. Dřeviny Zlatého koně
  6. Zlatý kůň – Houbův lom
  7. Širokolisté teplomilné trávníky
  8. Akantopygový lom
  9. Zarůstající lom
  10. Lom na Kobyle
  11. Zemědělské využívání krajiny

Informační náplň

Zastávka 1a, 1b a 1c: Uvítání

  • čím se liší Český kras od ostatních částí Barrandienu
  • Český kras – charakteristika
  • výrazný hřbet vrchu Zlatý kůň (geologická stavba, paleontologické nálezy)
  • poslání naučné stezky, základní informace o její trase
Vyobrazení:
přehledný plánek stezky (ortofotomapa)

Zastávka 2: Krasové skalní stepi

  • půdní pokryv návrší Zlatého koně – skalní stepi
  • rostlinstvo Zlatého koně
  • měkkýši, létavý hmyz
Vyobrazení:
babočka bodláková, květolib včelí, otakárek fenyklový (housenka), babočka kopřivová, modrásek vikvicový, čmelák hájový, okáč skalní; kavyl Ivanův, koniklec luční český, smělek štíhlý, chrpa chlumní, mochna písečná, kostřava walliská, trýzel škardolistý; plánek stezky

Zastávka 3: Zlatý kůň – vrchol (475 m n. m.)

  • geologická stavba okolní krajiny a vrchu Zlatý kůň
  • akantopygové vápence a charakteristické paleontologické nálezy
  • svrchní patro Koněpruských jeskyň, penězokazecká dílna
Vyobrazení:
postupný vznik geologické inverze reliéfu ve zvrásněném pohoří následkem říční eroze; nálezy hlavonožců Agoniatites fidelis, Anarcestes plebeius; peníz ražený v penězokazecké dílně; plánek stezky

Zastávka 4: Těžba vápence a revitalizace opuštěných lomů

  • těžba vápence, jeho využití
  • stopy po starých lomech již ze středověku, lomová činnost v nedávné době
  • Velkolom Čertovy schody – výhled na západní část
  • informace o těžbě ve velkolomu (objem těžby, kde se zpracovává, co se vyrábí)
  • vznik geologického parku v budoucnu
  • jak bude tato část lomu vypadat po rekultivaci
Vyobrazení:
geologicky nebo paleontologicky významné jevy v okolí západní části Velkolomu Čertovy schody; předpokládaný stav západní části velkolomu po ukončení sanačních a rekultivačních prací s lomovým jezerem; vrbovka rozmarýnolistá, ožanka hroznatá; mnohonožka dvoupásá; plánek stezky

Zastávka 5: Dřeviny Zlatého koně

  • rozšiřování prvních dřevin po poslední době ledové, výrazné odlesňování od středověku dodnes; současný stav lesních porostů na Zlatém koni
  • příležitost pro šíření jiných druhů dřevin v důsledku ústupu lesních porostů, křoviny
  • tzv. pionýrské druhy dřevin v opuštěných lomech
  • problematické nepůvodní dřeviny a jejich vliv na přirozenou skladbu porostů
Vyobrazení:
trnka obecná, rašící jasan ztepilý, jeřáb muk, růže šípková, dub zimní, kvetoucí buk lesní, poupata dřínu jarního, dřín jarní se zralými plody, borovice černá, hloh jednosemenný; plánek stezky

Zastávka 6: Zlatý kůň – Houbův lom

  • původně podmořský útes v tropické rovníkové oblasti, geologické složení útesu (stromatopory, vápnité řasy, lilijice)
  • osypové valy kolem útesu z odumřelých těl živočichů, vznik hrubozrnných vápenců bohatých na zkameněliny (jedno z nejbohatších nalezišť ve spodním devonu na světě)
  • neptunické žíly
  • očkovský přesmyk
  • jeskynní vchody v lomové stěně
  • Koněpruské jeskyně
Vyobrazení:
schéma: stěna Houbova lomu (geologická stavba, vchody do Koněpruských jeskyň); geologický řez vrchem Zlatý kůň se systémem Koněpruských jeskyň; palentologické nálezy: Lissostrophia armata, Praenatica gregaria, Sieberella sieberi, Delthyris falco, Radioscutellum intermixtum; plánek stezky

Zastávka 7: Širokolisté teplomilné trávníky

  • širokolisté teplomilné trávníky na kdysi odlesněných místech s hlubší a vlhčí půdou
  • flóra a fauna teplomilných trávníků
  • závislost existence trávníků na jejich trvalém obhospodařování
  • řízená pastva (ovce, kozy)
  • možnost ukončení naučné stezky zde a návratu spojovací cestou k parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi
Vyobrazení:
pcháč bezlodyžný, jahodník trávnice, chrpa čekánek, černýš rolní; užovka hladká; okáč bojínkový, okáč metlicový, modrásek podobný, cvrček rolní; plánek stezky

Zastávka 8: Akantopygový lom

  • opuštěný lom, odkryv lilijicových akantopygových vápenců (uloženiny mělkého tropického moře, příznivé podmínky pro rozvoj korálů, mořských lilijic, stromatopor, trilobitů atd.)
  • pionýrské druhy organismů
  • flóra, fauna
Vyobrazení:
cvrčík mravenčí, suchomilka obecná; zpeřenka jedlová, pumpava rozpuková, krvavec menší, misnička zední, rozchodník bílý, skalník celokrajný, ostřice obecná; trilobit Acanthopyge haueri, trilobit Thysanopeltis speciosa, trilobit Protopeltis neglectus; plánek stezky

Zastávka 9: Zarůstající lom

  • lom Na Kobyle – ukončení těžby, ponechání přirozenému vývoji
  • postupná stadia spontánního zarůstání
  • typická rostlinná společenstva Českého krasu
Vyobrazení:
jaterník podléška, marulka klinopád, vratička měsíční, terčovník zední, svraštělka javorová; nosatec rodu Acalles, perleťovec stříbropásek, babočka síťkovaná, střevlík zahradní, přástevník kostivalový; plánek stezky

Zastávka 10: Lom na Kobyle

  • opuštěný lom s názorně odkrytým očkovským přesmykem
  • co se zde těžilo, nejznámější fosilie
  • očkovský přesmyk
  • jeskyně Zlomená sluj
  • Chlupáčova sluj – archeologické nálezy
  • Jaroslav Petrbok – pamětní deska
  • flóra a fauna v lomu
Vyobrazení:
očkovský přesmyk; mláďata výra velkého; hořeček brvitý, pampeliška bavorská; nálezy kostí živočichů: nosorožec srstnatý, medvěd jeskynní, lev jeskynní; kamenná industrie z Chlupáčovy sluje; fosilie: Leptaenopyxis bouei, Gorgostrophia tenera; plánek stezky

Zastávka 11: Zemědělské využívání krajiny

  • příchod prvních zemědělců do zdejší krajiny v mladší době kamenné
  • vznik hradišť (Kotýz, Tetín, Koněprusy)
  • vývoj osídlení v dalších dobách
  • přílohový systém hospodaření (zpočátku)
  • trojpolní systém (rozvoj v 10.–15. století)
  • nová vlna osídlování v 18. století
  • tzv. raabizace
  • nástroje a pěstované plodiny
  • rozvoj moderního zemědělství v 19.–20. století
  • období kolektivizace po roce 1948, vznik JZD
  • zemědělství po roce 1989
Vyobrazení:
brouk prskavec; řízená pastva ovcí a koz; zemědělská krajina Českého krasu; plevel hlaváček letní; mapa starých kamenolomů v okolí Zlatého koně (vojenská mapa z let 1877–1880); plánek stezky

Popis trasy

Koněpruské jeskyně → vrchol Zlatého koně → Houbův lom → lom na Kobyle → Koněpruské jeskyně (parkoviště)

Koněpruské jeskyně se nacházejí asi 5 km jihovýchodně od Berouna. Je možné se sem dostat autobusem z Berouna, nebo autem – u jeskyň je velké placené parkoviště. Délka prohlídkového okruhu jeskyněmi je 590 metrů a trvá zhruba hodinu. Navštívíte dvě ze třech pater, cesta je pohodlná, ochranný oblek ani helma se nepoužívají. Doplňkem prohlídky je výstava odlitků zdejších paleontologických nálezů a návštěva středověké výrobny falešných mincí. Vstupné se rok od roku zvyšuje, současných 100 Kč za osobu nám už připadá velmi přemrštěné.

Naučná stezka začíná přímo u Koněpruských jeskyň. Zastávka 1 (úvodní panel) je umístěna na třech místech: u parkoviště, u provozních budov a u východu z jeskyň.

Od východu z jeskyň (kde je zastávka 1b – totožná s 1a a 1c) pokračujeme kamenitou serpentinou vpravo vzhůru podél kovového zábradlí. Po kratším stoupání cestu opouštíme a odbočujeme vlevo širší, ale nevýraznou vyšlapanou pěšinou, mírně stoupající. Nedaleko před sebou vidíme panel 2. zastávky. Za ní zvolna stoupáme k vrcholu Zlatého koně, pod nímž potkáváme 3. zastávku.

Přejdeme přes vrchol a pokračujeme šikmo vlevo dolů směrem k okraji svahu se zábradlím, u něhož je umístěna 4. zastávka. Zde u ní zahýbáme vlevo a sestupujeme řídkým lesem. Asi 200 metrů od vrcholu přicházíme k dalšímu zábradlí, u něhož je 5. zastávka. Podél zábradlí sestupujeme nedaleko okraje lomu až k vozové cestě vedoucí podél oplocení velkolomu Čertovy schody. Vozové cesty si nevšímáme, ale zatáčíme zde ostře vlevo do lesíkem zarostlé lomové soutěsky. Ta se po pár desítkách metrů rozšíří v rozlehlé prostranství dna Houbova lomu. Pod skalní stěnou, na níž vidíme vstupy do Koněpruských jeskyní, je 6. zastávka.

Dál jdeme ve směru od ní, vpravo, cestou napříč lomem (směrem k mohutným terasám velkolomu Čertovy schody). Při příchodu k pletivovému oplocení zahýbáme vozovou cestou vlevo.

Tato cesta nás vede mezi dalšími zbytky lomové činnosti a rozlehlými travnatými plochami až k 7. zastávce. Zde je možné chůzi po trase naučné stezky ukončit a pokračovat vozovou cestou až k parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi. Přesto doporučujeme absolvovat kompletní trasu:

U 7. zastávky opouštíme přímo vedoucí vozovou cestu, a odbočujeme šikmo vpravo méně znatelnou v trávě vyšlapanou pěšinkou. Mírně stoupáme podél dalších terénních nerovností, projdeme remízkem a posléze dorazíme k silnici. Odbočujeme po ní vpravo a jdeme na nejbližší křižovatku, resp. odbočku silnice k velkolomu; zde stezka odbočuje vlevo z hlavní silnice, pěšinkou vyšlapanou v trávě. Kousek od silnice je 8. zastávka.

Pěšinka nás vyvede ze skalnaté kotlinky a dál pokračujeme téměř neznatelnou pěšinou přes louku (vpravo od nás je les a míříme rovněž k lesu). Smyčkou projdeme remízkem, vyjdeme opět na louku a stoupáme dál po jejím okraji (stále ve stejném směru). Pozor, držíme se stále na louce, i když se dále napojíme na neznatelnou cestu, která zachází do lesa. Na louce se zcela ztratí značení, nicméně stezka vede napříč loukou. Až na jejím konci po levé straně vidíme dřevěné zábradlí. U něj je 9. zastávka. Od zábradlí již shlížíme dolů do lomu Na Kobyle. Trasa stezky nás dál povede až na jeho dno.

Od 9. zastávky jdeme vpravo po levém okraji louky a směřujeme k lesu. Pěšina se vine mezi stromy a keři, dále začne zpočátku mírně, později velmi příkře klesat. Při naší předchozí návštěvě zde bylo pro snadnější sestup schodiště z kulatiny, které však bohužel nebylo obnoveno a místy je proto chůze velmi obtížná. Několika serpentinami sestoupíme až na dno lomu. Dál míříme vpravo a vyjdeme na volné prostranství uvnitř lomu, kde nacházíme 10. zastávku.

Po jeho prohlídce zatáčíme vlevo kolem výrazného skalního ostrohu. Z lomu nás naučná stezka vyvede cca 100 metrů dlouhým skalním tunelem. Projdeme jím, a pak i navazujícím krátkým úvozem k okraji volné plochy. Do ní ale nevcházíme, ale odbočujeme IHNED za úvozem pěšinou ostře vlevo vzhůru. Začneme stoupat lesem, výše po okraji travnaté plochy, poté opět lesem. Nakonec vyjdeme z lesa, a potkáme poslední 11. zastávku. Za ní pokračujeme ve stejném směru neznatelnou cestou napříč loukou směrem k silnici a parkovišti pod Koněpruskými jeskyněmi, kde naučná stezka končí.

Komentáře (celkem: 6)

  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    Na parkovišti u jeskyní navazuje NS Klonk (Koněpruské jeskyně – Klonk – Suchomasty – Borek; 6,6 km, 14 zastávek), její návštěvu však mohu doporučit jen otrlým dobrodruhům, jelikož orientace mezi zastávkami 5 a 6 je přímo šílená (v nepřehledném lese nejenže chybí značení, ale i schůdné cesty) a za zastávkou 6 až do Suchomast to o moc lepší není (musí se prošlapávat cesta okrajem jetelového pole).
    Na druhou stranu – zatím žádný panel nechybí a jejich obsah je nesmírně zajímavý a odborně fundovaný (žádné všeobecné triviálnosti, vše má vztah k trase).
    http://www.karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska/koneprusy-klonk-suchomasty-borek/

    Odpovědět
    • Tom

      Publikováno hod.

      Dobrý den, jako vždy děkuji za aktuální informace a za upozornění na NS Klonk, o její existenci jsme nevěděli, ani o asi dvou až třech dalších stezkách z těch stránek Karlštejnska – děkuji za odkaz.

      Odpovědět
  • Jan Škoda

    Publikováno hod.

    Základní vstupné do Koněpruských jeskyní činí již 130 Kč.

    Odpovědět
  • lentilka

    Publikováno hod.

    Je naučná stezka Zlatý kůň schůdná s téměř tříletým dítětem?

    Odpovědět
    • Jan Škoda

      Publikováno hod.

      Já myslím, že je. Jen ho musíte mít stále na očích, aby někde nespadlo ze skály.

      Odpovědět
  • Radka Kadlecova

    Publikováno hod.

    Stezku jsme prosli s partnerem za krasneho pocasi pred par dny. ZNACENI je otresne. Kdybychom nemeli neustale navigaci v ruce, tak netusime kudy jit. Znaceni je stare, skryte, a hlavne nesmyslne daleko od sebe. Navic jsou behem okruhu napojeny dalsi stezky, takze i s navigaci jsme min. 2x spatne odbocili. Prostredi i vyhledy bezke, ale stav okruhu bidny 🙁

    Odpovědět

Vložit komentář

Vložit komentář

Kam dál?