Naučná stezka Lesní stezka Penčický okruh

Seznam zastávek

• Úvodní panel

1. Černokostelecké lesy
2. Introdukce dřevin
3. Jedle bělokorá
4. Posázavský smrk
5. Přirozená obnova porostů
6. Rybník Šáchovec
7. Obora pro černou zvěř

Informační náplň

Úvodní panel

• informace o naučné stezce a jejím vybavení
• pokyny pro pobyt v lese

Vyobrazení:

mapa trasy Lesní stezky „Penčický okruh“

Zastávka 1: Černokostelecké lesy

• územní vymezení černokosteleckých lesů, vznik a vývoj
• druhové složení porostů
• základní charakteristika černokostelecké oblasti
• státem chráněný strom „Penčický smrk“

Vyobrazení:

fotografie „Penčického smrku“

Zastávka 2: Introdukce dřevin

• exotické druhy vhodné pro pěstování v našich podmínkách
• jedle obrovská
• zerav řasnatý
• douglaska zelená

Vyobrazení:

douglaska tisolistá, zerav východní, zerav řasnatý, jedle obrovská (kresby)

Zastávka 3: Jedle bělokorá

• rozšíření v černokosteleckých lesích
• popis

Zastávka 4: Posázavský smrk

• netypičnost výskytu smrku na tomto stanovišti
• popis a charakteristika smrku
• charakteristika smrků ve zdejší oblasti

Vyobrazení:

inverze vegetačních lesních stupňů

Zastávka 5: Přirozená obnova porostů

• rozdíl mezi umělou výsadbou a přirozenou obnovou
• obnova smrkových porostů

Vyobrazení:

tématický nákres

Zastávka 6: Rybník Šáchovec

• rybník Šáchovec a soustava jevanských rybníků
• druhy ryb a rybářství na soustavě

Vyobrazení:

divoké kachny (kačeři) na vodní hladině – kachna divoká (březňačka), ostralka štíhlá, kopřivka obecná, polák chocholačka, polák velký, polák malý, hnízdák euroasijský, lžičák pestrý, čírka modrá, čírka obecná, zrzohlávka rudozobá, morčák prostřední, morčák velký

Zastávka 7: Obora pro černou zvěř

• vznik obory a základní charakteristika
• lokalita
• skladba dřevin
• význam obory

Vyobrazení:

prase divoké – myslivecký popis (pírko, hřeben – zježené osiny, slechy, světla, klekták, ryj, větrník, svírák, zbraně páráky – u bachyně háky, krk, běhy)

Popis trasy

Kostelec nad Černými lesy → Aldašín → Jevany → Penčické údolí → rybník Šáchovec → Kostelec nad Černými lesy

Do Kostelce nad Černými lesy se můžeme dostat autobusem PID, který z Prahy vyjíždí ze stanice metra trasy A „Depo Hostivař“. Autobusy bývají poměrně zaplněné, doporučujeme zde proto být delší dobu před odjezdem a stoupnout si do fronty. Cesta s milionem zastávek je utrpením, natož ve stoje.

Výchozí místo je nedaleko Kostelce, u silnice na Konojedy. Dle našeho názoru však nebylo zvoleno nejlépe, neboť je relativně těžko dostupné. Jediná možnost, jak se sem dostat, je jít 2 km z Kostelce po červené turistické značce, bohužel však po poměrně frekventované silnici. Pokud tedy chcete vynechat nezajímavý úsek z Kostelce, doporučujeme stezku zahájit v Jevanech, kam se rovněž dostaneme autobusem od Depa Hostivař. Od autobusové zastávky v Jevanech pak jdeme po červené značce k hrázi Jevanského rybníka (na ni ale neodbočujeme) a dál po silnici až do místa, kde vpravo přes potok odbočuje pevná vozová cesta. Na ni odbočíme (vpravo je menší rybníček) a nyní již jdeme po trase Lesní stezky, a to úsekem mezi 3. a 4. zastávkou. Protože na sebe témata zastávek nijak nenavazují, můžeme proto odtud projít celý okruh Lesní stezky a vrátit se pak opět sem a poté do Jevan.

Popis trasy z Kostelce

Z náměstí Smiřických v Kostelci nad Černými lesy, kde je autobusová zastávka, vyrážíme po červené turistické značce hlavní Pražskou ulicí jakoby ve směru zpět na Prahu. Pár desítek metrů nad náměstím tato značka odbočuje vlevo do ulice Komenského a tudy táhle stoupá velmi fádním úsekem mezi domky ven z města. Posléze vyjdeme ze zástavby a pokračujeme ještě asi 100–200 metrů k hlavní silnici Praha–Kutná Hora (pozor, velký provoz). Přejdeme ji a pokračujeme protilehlou silnicí, kolem věže vodárny. Nyní jdeme po okraji poměrně frekventované silnice mezi poli.

Po cca necelém kilometru přijdeme k lesu. Zde odbočuje červená značka vpravo ze silnice na polní vozovou cestu. Zde hned u kraje je úvodní panel Lesní stezky Penčický okruh. Od tohoto místa nás rovněž povede značení stezky – červenobílá značka naučné stezky.

Zpočátku jdeme písčitou polní cestou na rozhraní pole a lesa. Po asi 50–100 metrech míjíme rozcestí Bílá hlína. Pokračujeme stále stejnou cestou dál, projdeme pásem stromů oddělujícím dva lány polí. Dále má vozová cesta travnatý pás uprostřed, vede stále ve stejném směru a začíná mírně klesat, dosud po okraji lesa. V místě, kde les mizí směrem vlevo a cesta dál mírně klesá už jen mezi poli, je na rohu lesa 1. zastávka.

Nijak neměníme směr a klesáme mezi lány polí, kde se vozová cesta mění spíše v zarostlou travnatou pěšinku a mírně se zahlubuje do mělkého úvozu; místy ji lemují křoviny. Dole po levé straně pole skončí a přejde v zamokřený dolík s několika vrbami, vpravo se pole mírně vzdálí a oddělí travnatou plochou a náspem. Pěšinkou prokličkujeme mezi stromy a sejdeme k panelovému brodu potůčku. Lávka zde není, musí nám stačit buď kláda, nebo skok z jednoho břehu na druhý.

Dál jdeme vozovou lesní cestou s travnatým pásem uprostřed, posléze vstupujeme do lesa a jdeme asi půl kilometru, na rozcestí Šemrincova lávka. Značení Penčického okruhu vede jak rovně, tak vpravo. Pokud ale jdeme stezku ve správném směru, zahýbáme zde vpravo (zároveň po modré turistické značce), a z přímého směru se pak budeme pro projití okruhu vracet.

Zahýbáme tedy vpravo po modré. Cesta je vozová, lemovaná po levé straně mřížovým oplocením obory černé zvěře. Po pár stovkách metrů míjíme za plotem soustavu rybníčků, kde se divočáci rádi zdržují (viděli jsme jich pěkné stádo). Po dalších asi 200–300 metrech přijdeme k lesnímu posezení (dřevěný altánek), které je zde záměrně umístěno pro návštěvníky Lesní stezky.

Po případném odpočinku dorazíme po 30 metrech na silnici (je sice vedlejší, ale s relativně velkým provozem). Odbočujeme po ní vlevo (zároveň i s modrou značkou). Jdeme necelý půl kilometr, až vpravo narazíme na lesní kostelík s hřbitovem. Jedná se pozůstatek zaniklé vsi Aldašín. Mineme kostel a kousek za ním odbočuje vpravo asfaltová silnička do lesa. Zahneme tedy a po pár metrech narážíme vpravo na 2. zastávku.

Jdeme po silničce, která krátce nato udělá malé esíčko u hřbitova a pak opět vede rovně. My ale asi 100 metrů za hřbitovem modrou značku opustíme a odbočíme vlevo do lesa. Dál pokračujeme jen po značkách stezky. Jdeme po zarostlé málo využívané vozové cestě, výhradně jehličnatým lesem, míjíme několik nízkých laviček. Po asi 300 metrech narazíme na příčnou vozovou cestu, po níž zahýbáme vpravo. Ta míří rovně, až nás dovede na křižovatku prakticky rovnocenných vozových cest, kde zahýbáme vpravo a začneme mírně klesat. Posléze přijdeme k závoře a hned za ní na další křižovatku, kde odbočujeme vlevo vedlejší málo používanou vozovou cestou a mírně klesáme. Asi 100 metrů pod křižovatkou narazíme na 3. zastávku.

Přímo u ní opět změníme směr – opustíme cestu, po které jsme k panelu přišli, a jdeme vlevo, přímo naproti panelu, přes nízkou kamennou hradbu a seběhneme dolů zcela neznatelnou pěšinou mezi stromy k nějaké příležitostné vodní strouze. Za ní opět mírně stoupáme a dál vede cesta po rovině lesem, je spíše vyšlapaná, dost nevýrazná. Postupně se stává znatelnější – viditelně se rozšiřuje. Stále mírně klesá, a po asi 300 metrech klesneme až k silnici (Jevany – Stříbrná Skalice). Tuto silnici přejdeme (pozor, úzká, málo přehledná s větším provozem) a pokračujeme rovně, téměř protilehlou pevnou vozovou cestou, vpravo máme menší zarostlý rybníček.

Jdeme asi 50 metrů na rozcestí, kde asfaltka zatáčí vpravo k domkům, kde my ale zatáčíme vlevo, k závoře, a pokračujeme dál vozovou lesní cestou. Přidá se k nám zelené značení naučných stezek – Naučná stezka Voděradské bučiny, kterou Vaší pozornosti rovněž doporučujeme.

Jdeme stále prakticky rovně lesní vozovou cestou, vpravo od nás je lesnatý svah, vlevo pod námi šumí Jevanský potok. Svah vpravo je místy podezděn. Po asi půl kilometru se od nás naučná stezka Voděradskými bučinami odkloní vpravo vzhůru do svahu, ale my pokračujeme stále rovně, a stále jakoby mírně klesáme. Posléze narazíme na 4. zastávku.

V těchto místech se značení bohužel místy ztrácí, ale jdeme stále rovně nad potokem – i když nás matou různé důvěryhodné odbočky. Posléze vyjdeme na vedlejší silnici (Penčice – Černé Voděrady). Jdeme po ní vpravo, stoupáme asi 50 metrů k místu, kde se silnice stáčí vpravo, a kde odbočuje šikmo vlevo do lesa vozová cesta. Odbočíme a jdeme po ní, i když zde mnoho značek nenajdeme, a této cesty se nadále držíme. Někde v tomto úseku by se měla nacházet 5. zastávka, ale bohužel se nám ji nepodařilo objevit – pokud nebyla někde stranou od cesty a my jsme si jí nevšimli, je zřejmě zničená.

Co se týče další trasy, pozor musíme dát až po necelém kilometru, v místě, kde vlevo prořídne les a přijdeme na neznatelnou křižovatku travnatých pěšin, za níž vlevo začíná louka se stromořadím po obvodu. Právě na této křižovatce stezka odbočuje pěšinkou vlevo (odbočka ale není nijak značená).

Pěšinka vede po jakémsi náspu – posléze zjistíme, že se jedná o hráz rybníčku. Pěšina nás přivede k dřevěné lávce přes potok, přejdeme ji a dál na stromy porostlé hrázi vidíme další lesní posezení pro návštěvníky stezky (i odpadkový koš), a o kousek dál panel 6. zastávky. Jdeme na konec hráze a opět narazíme na silnici (Jevany – Stříbrná Skalice).

Přejdeme silnici a pokračujeme kamenitým úsekem naproti – brzy se změní v pevnou vozovou cestu a míří vpravo, zároveň po červené turistické značce. Této cesty se držíme už stále.

V místě, kde se k nám zleva připojí další vozová cesta a dál pokračujeme podél mřížového oplocení obory černé zvěře, je poslední, 7. zastávka. Dál už se držíme výhradně stále oplocení obory, o pár stovek metrů dál projdeme kolem vjezdu do obory, a nakonec přijdeme opět k rozcestí Šemrincova lávka, kde pokračujeme rovně po červené značce do Kostelce (4 km). Pokud se nám už nechce znovu absolvovat fádní úsek do Kostelce, můžeme odbočit vlevo a už známou nám cestou jít po modré značce k Aldašínu a do Jevan, odkud jezdí rovněž autobus PID do Prahy k Depu Hostivař. Tudy rovněž jdeme, pokud jsme stezku začínali v Jevanech.

Publikováno v rubrikách Naučné stezky, Střední Čechy, okres Kolín, lesnická tématika, myslivecká tématika, národní přírodní rezervace. Jestliže Vás tato naučná stezka zaujala, můžete si stránku o ní vložit do svých oblíbených odkazů, nebo ji doporučit ostatním:

Vložit komentář

Vložit komentář

Jméno:
Váš e-mail, pokud chcete (nebude zobrazen, ani zneužit k zasílání spamu):
Váš komentář: