Naučná stezka Labyrintárium Loučeň

Seznam zastávek

Bludiště a labyrinty

1. Buxusové bludiště
2. Světelný labyrint
3. Travnatý labyrint
4. Tisové bludiště
5. Dlážděné bludiště
6. Palisádové bludiště
7. Kamenný labyrint
8. Provazové bludiště
9. Pískový labyrint
10. Grotta – prstový labyrint

Informační panely

1. Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm
2. Přehledná cesta labyrintu
3. Předchůdci labyrintů
4. Typy labyrintů
5. Zrození pověsti o stavbě Labyrintu
6. První kresby labyrintů
7. Mozaikové labyrinty antického Říma
8. Labyrinty jako knižní ilustrace
9. Labyrinty v katedrálách a kostelích
10. Labyrinty z kamenů
11. Trávníkové labyrinty
12. Labyrinty na poli umění
13. Literatura
14. Film, komiks, hry
15. Tanec v labyrintu
16. Labyrinty mimo Evropu
17. Severní Amerika
18. Jižní Amerika
19. Současná renezance labyrintů
20. Současný význam labyrintu

Informační náplň

Zastávka 1: Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm

• čím se liší labyrint od bludiště
• původ slova labyrint
• nejslavnější labyrint krále Minoa v Knossu – pověst o Minotaurovi, Theseovi a Ariadně

Vyobrazení:

rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Minotauros

Zastávka 2: Přehledná cesta labyrintu

• princip labyrintu
• co labyrint a cesta jím symbolizuje
• zdánlivě složité schéma labyrintu
• mnoho podob cesty labyrintem

Vyobrazení:

cesta labyrintem symbolizuje naši nelehkou cestu životem; schéma labyrintu; mnoho podob cesty labyrintem

Zastávka 3: Předchůdci labyrintů

• spirály a meandry
• mimořádný symbolický význam spirály, odvozené od přírody a znázorňující životní i kosmickou energii
• co je tzv. meandr
• pečetidla a plaketky
• „Jamky a prstence“ – skalní rytiny v Galicii, Irsku a Skotsku

Vyobrazení:

tři spirály vryté do kamene v irské Droghedě, Newgrange; pečetidla starčevské (srbské) kultury a egyptská pečetidla a plaketky s motivy labyrintů; meandr; „Jamky a prstence“

Zastávka 4: Typy labyrintů

• klasické labyrinty
• románské labyrinty
• středověké labyrinty
• současné labyrinty

Vyobrazení:

krétská mince s hlavou Apollona a s labyrintem z Knossu; mozaika kruhového labyrintu ze švýcarského města Cormerod; nejznámější kruhový typ katedrálového labyrintu v Chartres (Francie); bludiště Viking Age Horse Trapping (design Alex Champion)

Zastávka 5: Zrození pověsti o stavbě Labyrintu

• význam pojmu labyrint pro spisovatele antického Řecka
• Egyptský labyrint
• Krétský labyrint

Vyobrazení:

pohled na zbytky egyptského „labyrintu“ na okraji Fajjúmské oázy u Hawáry; pravděpodobná podoba paláce v Knossu; skica zmapované jeskyně v kraji Gortys na Krétě, dlouho považované za pověstný Minotaurův labyrint

Zastávka 6: První kresby labyrintů

• dochovaly se jen díky tomu, že byly vyryty do kamene
• nejstarší kresba klasického labyrintu
• údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě
• tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné
• labyrintové obrazce z doby bonzové ve Španělsku

Vyobrazení:

nejstarší kresba klasického labyrintu (mykénský palác krále Nestora v Pylosu, Peloponés, Řecko); údajně nejstarší známé vyobrazení labyrintu na světě (Luzzanas, Sardinie); tři skalní rytiny labyrintů, pravděpodobně z doby bronzové a železné (Lombardie, Itálie); labyrintové obrazce z doby bonzové (Pontevedra, Španělsko)

Zastávka 7: Mozaikové labyrinty antického Říma

• kdy začaly vznikat první mozaikové labyrinty
• kde se dodnes takové dochovaly
• specifika římských labyrintů – symbolika města Říma a římské říše, návaznost na řeckou mytologii

Vyobrazení:

neobvykle řešený mozaikový labyrint z římské tvrze v srbském Gamzigradu; mozaikový labyrint v tzv. Domě fontán, Conimbriga, Coimbra, v Portugalsku; podlahová římská mozaika s labyrintem z vily „auf den Loigerfeldern“ u Salcburku

Zastávka 8: Labyrinty jako knižní ilustrace

• osvojení si labyrintů ve středověké kultuře po pádu Římské říše
• přizpůsobení křesťanské symbolice a tradici
• motivy labyrintů v podobě hradeb chránících střed města
• zakreslování labyrintů do křesťanských rukopisů

Vyobrazení:

ilustrace v rukopisu z Regensburgu (model labyrintu z evangeliáře Otfrida z Weissenburgu); středověký labyrint v podobě hradeb chránících svaté město (Jeruzalém nebo Jericho); původní model Otfridova labyrintu z jeho evangeliáře Liber evangeliorum

Zastávka 9: Labyrinty v katedrálách a kostelích

• labyrinty v katedrálách a kostelích ve Francii, jižní Itálii, jižní Anglii a Německu
• první labyrinty
• podoba labyrintu
• nejznámější středověký labyrint
• smysl labyrintů
• úpadek a obnova labyrintů
• labyrinty v katedrálách a kostelích ve Skandinávii

Vyobrazení:

slavný podlahový labyrint ve francouzské katedrále v Chartres – největší dochovaný středověký chrámový labyrint; netradiční model labyrintu z francouzského St. Omer; labyrint z kostelní nástěnné výzdoby z Maaria kirkke v Turku (Finsko)

Zastávka 10: Labyrinty z kamenů

• na mnoha místech ve Finsku, Estonsku, Švédsku, Norsku a severozápadním cípu Ruska
• labyrint Rösaring ve Švédsku – patrně nejstarší kamenný labyrint
• velikost kamenů v labyrintech, důvod umístění blízko u moře
• pověsti spojené s labyrinty v různých zemích

Vyobrazení:

labyrint Rösaring; labyrint na Velké zaječím ostrově v Solověcském archipelu u Archangelska; kamenný labyrint

Zastávka 11: Trávníkové labyrinty

• oblíbené v Anglii a Německu
• nutnost pravidelné údržby
• funkce některých labyrintů s ohledem na jejich umístění
• zahradní labyrinty a bludiště – přetváření podoby a role labyrintů podle diktátu dobové módy, ústup „duchovních“ labyrintů a vzrůstající obliba „kratochvilných“ bludišť

Vyobrazení:

trávníkový labyrint z anglického Alkborough; názvy a příklady trávníkových bludišť ve Velké Británii a Německu; historický snímek nejstaršího dochovaného bludiště, které si nechal vytvořit král Vilém III. Oranžský koncem 17. století u Hampton Courtu u Londýna; dva dochované zahradní labyrinty v Kroměříži v Květné zahradě – Libosadu

Zastávka 12: Labyrinty na poli umění

• labyrint-bludiště jako součást uměleckého projevu (jako dekorativní prvky antické keramiky nebo v římských mozaikách, v literatuře v pohádkách, renesančních eposech, barokních filozofujících dílech apod., později i v moderní literatuře, filmu, divadlu, hudbě a počítačových hrách)
• příklady takového užití motivu labyrintu

Vyobrazení:

obrazné zachycení Thesea zápasícího s Minotaurem za účasti Ariadny na klasické řecké míse; soubor leptů fiktivních vězení od italského grafika Giovanniho Battisty Piranesiho; obraz Minotauromachia od Pabla Picassa; obraz Linie č. 50 od Zdeňka Sýkory; obraz Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche

Zastávka 13: Literatura

• symbolika labyrintu ve středověku
• změna přístupu v renezanci
• tzv. labyrintické doby
• dynamický labyrint přelomu 19. a 20. století
• Jan Amos Komenský a jeho dílo Labyrint světa a ráj srdce
• role labyrintu v románu Jméno růže – autor Umberto Ecco
• symbolika labyrintu v pohádkách – strastiplná cesta vyvoleného hrdiny k cíli
• bludiště ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár

Vyobrazení:

ilustrace z díla Labyrint světa a ráj srdce; labyrintární půdorys klášterní knihovny v románu Jméno růže; záběr z filmu Harry Potter a Ohnivý pohár

Zastávka 14: Film, komiks, hry

• virtuální „labyrinty“ ve filmu, komiksech a stolních a počítačových hrách
• film a komiks – labyrinty uliček měst v historických filmech, cesty do vesmíru, podzemní chodby
• Kinoautomat: Člověk a jeho dům – filmový experiment uvedený na EXPO 1967 v Montrealu
• film Matrix
• labyrinty jako zásadní stavební kámen stolních a počítačových her
• flashová hra Samorost

Vyobrazení:

Kinoautomat; film Matrix; hra Samorost

Zastávka 15: Tanec v labyrintu

• taneční obřady v labyrintech
• pohanské rituály plodnosti a znovuzrození, nahrazené křesťanskými svátky
• geranos, jeřábí tanec, tancovaný na ostrově Delos v Řecku na oslavu Thesea, když prchal z Kréty po zabití Minotaura; do dnešní doby zachovaný v tanci tsakonikos
• legenda o založení Londýna, labyrinty nazývané Trojské zdi

Vyobrazení:

skupina kalifornských tanečníků předvádí řecký tanec tsakonikos; varianty tance v labyrintu; skákání „šneka“

Zastávka 16: Labyrinty mimo Evropu

• kulturně specifické labyrinty v ostatních světadílech
• labyrinty v Indii
• různorodé použití a významy indických labyrintů (opevnění bájného města, prostor pro duchovní rozjímání, ochranná tetování a amulety apod.)
• Afghánistán – pohádka o Šamailíině domě

Vyobrazení:

příklad použití labyrintu jako bojového kruhového seskupení (součást výzdoby na indickém chrámu Hojsaléšvara v Halébídu); indický kamenný labyrint (Mumbaí, svatyně v Powai)

Zastávka 17: Severní Amerika

• neobjasněný původ labyrintů na americkém kontinentu
• znám jen některým indiánským kmenům
• labyrinty u Hopiů a Pimů, jejich význam a symbolika
• další labyrinty vytvořené indiány

Vyobrazení:

nástěnné kresby ve skále v Mesa Verde v Coloradu; obrazce vyryté do skal u vesnic Oraibi a Shipaulovi; „Muž v bludišti“, „Tcuhův dům“ nebo „Jitoiův dům“ – oblíbený motiv labyrintu na vyplétaných košících u Pueblanů; miniukázky dalších labyrintů vytvořených indiány

Zastávka 18: Jižní Amerika

• labyrintům podobné obrazce na planině Nazca v Peru
• palácové komplexy podobné labyrintům (nebo bludištím) stavěné lidmi předkolumbovských kultur

Vyobrazení:

výřez plánku obrazců na náhorní plošině Nazca; konkrétní podoba labyrintu z plošiny Nazca; ruiny inckého palácového komplexu La Chincana neboli El Laberinto (Isla del Sol, Bolívie)

Zastávka 19: Současná renezance labyrintů

• vzrůstající a poklesávající popularita labyrintů v minulosti
• současná a zatím největší renezance labyrintů započata v 70. letech 20. století
• rozšíření labyrintů ve světě, labyrinty v Česku
• snaha o originalitu, ozvláštnění dnešních labyrintů současnými designéry

Vyobrazení:

začlenění chartreského labyrintu do katedrály Grace v San Francisku; zahradní labyrint na Labyrinthplatz v Curychu; Vodní labyrint v parku Victoria v Bristolu – příklad nového přístupu k pojetí labyrintů; letecký snímek labyrintů v Ostré u Lysé nad Labem v zahradách Botanicus

Zastávka 20: Současný význam labyrintu

• jak a kde se v dnešní době uplatňují labyrinty
• znovuumisťování labyrintů do kostelů, obnovení tradic chůze či tance v labyrintu při májových slavnostech v severských zemích
• jak putovat labyrintem

Vyobrazení:

rozprostřený sedmiokruhový labyrint v nemocnici sv. Lukáše v St. Louise v Missouri; tématické fotografie

Popis trasy

vstup do loučeňského zámeckého parku → zámek Loučeň → labyrintárium → okruh zámeckým parkem → vstup do zámeckého parku

Naučná stezka prochází loučeňským zámeckým parkem. Vstup do jeho hlavní části (s labyrintáriem) je placený. Trasa „Labyrintové stezky“ není vždy dostatečně značená, doporučujeme si v pokladně říci o plánek parku.

Od hlavní brány zámeckého parku tedy zpočátku míříme po hlavní asfaltové komunikaci k zámku, u něhož si prohlédneme jednak BUXUSOVÉ (zimostrázové) BLUDIŠTĚ z pravého boku na zámecké terase před restaurací, poté SVĚTELNÝ LABYRINT na nádvoří zámku (jeho kouzlo oceníme až za šera, kdy se rozsvítí zemní světla), a TRAVNATÝ LABYRINT u kašny. Poté se vrátíme zpět ke vstupu do zámeckého parku, kde si všimneme sloupku s 1. a 2. informačním panelem (Rozdíl mezi labyrintem a bludištěm; Přehledná cesta labyrintu). Je umístěný trochu nešikovně, protože 2. panel je z druhé strany, kde roste křoví. Těchto sloupků potkáme na trase celkem 10, na každém z nich jsou vždy z protějších stran umístěny dva informační panely. Z boku těchto sloupků jsou ukázky labyrintů, které si můžeme projít prstem.

Od něj pokračujeme (po zaplacení vstupného) do stěžejní části labyrintária. Projdeme dřevěnou brankou a hned na následující křižovatce potkáváme 3. a 4. panel (Předchůdci labyrintů; Typy labyrintů). Zde zahneme vpravo a zastavíme se u TISOVÉHO BLUDIŠTĚ. Od něj pak pokračujeme v původním směru k mostu po pravé straně, u něhož zahneme vlevo. Po pravé straně mineme zázemí pro svatbu a poté lesní amfiteátr. Brzy poté potkáváme 5. a 6. panel (Zrození pověsti o stavbě Labyrintu; První kresby labyrintů). Dál pokračujeme rovně až k DLÁŽDĚNÉMU BLUDIŠTI.

Za ním jdeme protilehlou méně výraznou cestou, až na křižovatku tvaru T, s mělkou roklí před námi. Zde pozor, opustíme značenou trasu labyrintária a odbočíme vpravo dolů a poté levotočivou serpentinou (hned za ní infopanel 10 prstového bludiště), a dál až na konec rokle, ke grottě, kde nalezneme sochu Minotaura a na jeho zádech vytesané PRSTOVÉ BLUDIŠTĚ. Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět na značenou trasu stezky a pokračujeme rovně shora kolem grotty, ke stánku s občerstvením. Za ním odbočujeme vlevo. Jen pár kroků poté potkáváme 7. a 8. panel (Mozaikové labyrinty antického Říma; Labyrinty jako knižní ilustrace).

Pokračujeme rovně až k oplocení zámeckého parku, kde zatáčíme vpravo, podél něj. Po pravé straně mineme lanové centrum. Po dalších pár desítkách metrů, na odbočce k palisádovému bludišti, nalezneme 9. a 10. panel (Labyrinty v katedrálách a kostelích; Labyrinty z kamenů). Za informačním sloupkem vyzkoušíme svou trpělivost a sebeovládání a pokračujeme stále rovně, podél oplocení zámeckého parku, až k vratům, kde se stočíme vpravo, a teprve z této strany přistoupíme k PALISÁDOVÉMU BLUDIŠTI. Na obvodovou cestu se už poté nevracíme, ale jdeme cestou vedoucí od infopanelu bludiště vpravo před nás.

Jdeme lesem k hraně svažité stráně a poté podél jejího okraje. Brzy narazíme na 11. a 12. panel (Trávníkové labyrinty; Labyrinty na poli umění). Po dalších pár desítkách metrů přijdeme ke KAMENNÉMU LABYRINTU.

Za ním jdeme směrem šikmo vlevo dolů, a na následující křižovatce tvaru T opět vlevo. Sestupujeme v serpentině ze zalesněné stráně až na níže vedoucí cestu. Na křižovatce se nachází 13. a 14. panel (Literatura; Film, komiks, hry). Dál pokračujeme vpravo spodní cestou, ale brzy poté odbočíme šikmo vpravo vzhůru, k PROVAZOVÉMU BLUDIŠTI.

Za ním sestoupíme k rybníčku, u něhož nalezneme 15. a 16. panel (Tanec v labyrintu; Labyrinty mimo Evropu). Jdeme dál cestou podél rybníčku na křižovatku, za níž nalezneme PÍSKOVÝ LABYRINT. U něho opět dočasně opustíme vyznačenou trasu Labyrintární stezky v plánku, a jdeme nejdříve štěrkovou cestou vlevo, ale ihned travnatou pěšinou vpravo vzhůru. U vyhlídkové lavičky ve svahu nad pískovým labyrintem nalezneme 17. a 18. panel (Severní Amerika; Jižní Amerika). Od něj se vrátíme stejnou cestou zpět k pískovému labyrintu, a pokračujeme pískovou cestou rovně a vzhůru. O něco výše vstoupíme do lesa, a krátce před příchodem k mostu (který jsme míjeli v úvodu stezky) potkáváme 19. a 20. panel (Současná renezance labyrintů; Současný význam labyrintu). Cesta rovně nás pak dovede zpět k tisovému bludišti a východu z labyrintária a zámeckého parku.

Externí odkazy

• zámek Loučeň
• Labyrintárium Loučeň
• Adrian Fisher (anglicky)